Nestárnoucí hvězda Al Pacino
Není důležité, kolik je herci let, ale jak mladou postavu jej režisér nechá zahrát: dokázal to před nedávnem snímek Martina Scorseseho Irčan a zejména Al Pacino v něm zářil mnohem víc díky svému umění a energii než zásluhou diskutovaného digitálního omlazení. Padesátníka Jimmyho Hoffu, se zločinem zapleteného odborového předáka, sehrál bezmála osmdesátník Al Pacino ve skvělé formě a každá scéna s ním vstříkla filmu do žil potřebnou dávku adrenalinu. Přinesla mu také jeho už devátou nominaci na Oscara.
Tu první získal před lety také za roli v mafiánském filmu – ve slavném Kmotrovi Francise Forda Coppoly z roku 1971 ztvárnil chladnokrevného Michaela Corleona. Bylo to jen tři roky poté, co se Al Pacino vůbec poprvé objevil před kamerou – jeho debutem byla v roce 1968 jedna epizoda televizního krimiseriálu N.Y.P.D. Už předtím ale úspěšně vystupoval v divadle a také měl za sebou vynikající herecké školení: absolvoval totiž kurz v proslulém newyorském Actors Studiu Lee Strasberga.
Syn italských rodičů z Manhattanu dokázal od počátku ve svém projevu skloubit vášnivé emoce s precizní hereckou technikou a záhy se vyprofiloval jako představitel ambiciózních a nezdolných chlapíků s vnitřním napětím. Druhou oscarovou nominaci mu přinesla postava vytvořená podle skutečného newyorského policisty Franka Serpica, který pomohl odhalit korupci v policejním sboru. Snímek Serpico natočil s Pacinem v roce 1973 Sidney Lumet. Následoval návrat Michala
Corleona v druhém Kmotrovi
(1974), portrét bankovního lupiče podle reálného předobrazu ve filmu Psí odpoledne (1975), role idealistického právníka v soudním dramatu ... a spravedlnost pro všechny (1979), ale také úloha broadwayského tvůrce v komediálním dramatu Autor! Autor!
(1982). Všechny tyto filmy mu vynesly nominace na Oscara. Potom jako by se americká akademie unavila a za výraznou roli kubánského imigranta, který ovládl miamské podsvětí, ve filmu Briana De Palmy Scarface (1983) Al Pacino nominován nebyl.
Novou vlnu úspěchů zažil na začátku devadesátých let – přišly dvě další nominace na Oscara za role ve snímcích Dick Tracy (1991) a Konkurenti (1993) a konečně také jedna (a dosud jediná) proměněná. Ve stejném roce jako Konkurenti šel do oscarových bojů i film Vůně ženy – a Pacinovo ztvárnění slepého plukovníka akademiky konečně přesvědčilo. Jestliže je seznam Pacinových oscarových nominací dlouhý, seznam nominací na Zlaté glóby jej ještě daleko předčí: těch nasbíral sedmnáct a proměnil z nich tři: za Serpica a Vůni ženy a pak v roce 2011 za televizní film Doktor Smrt o Jacku Kevorkianovi.
Souběžně s filmovou kariérou se Al Pacino vracel na Broadway a snažil se také o prolnutí filmového a divadelního média. V roce 2004 si zahrál Shylocka v adaptaci divadelní hry Williama Shakespeara Kupec benátský a o rok dříve účinkoval v šestidílné televizní minisérii Andělé v Americe, která má rovněž slavnou divadelní předlohu Tonyho Kushnera.
S divadlem ve filmu jsou spojené i další ohlášení plány nestárnoucího herce – a opět to má být Shakespeare. Al Pacino si kupodivu nevybral roli Romea, ale bude hrát starého muže: jeho Král Lear má šanci být dalším hitem.