Kurzarbeit od června nově?
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Jana Rafaje je na stole varianta postavená na úlevách z odvodů Kurzarbeit
PRAHA Kurzarbeit by mohl dostat novou podobu. Podle viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje chystá ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) návrh na další typ. Spuštěn by měl být v červnu a je určen pro firmy, které už po odblokování zákazu otevírají své provozovny. Až do konce roku by nemusely platit povinné odvody za zaměstnance v plné výši.
„Ministerstvo navrhuje režim C, který umožní zaměstnavateli, jenž má prokazatelný propad tržeb, prominutí části odvodů na sociální a zdravotní pojištění za každého zaměstnance. Tohle by platilo počínaje červnem do konce roku 2020. A s možností prodloužení o pár dalších měsíců,“řekl LN Rafaj. Vláda by se podle něj měla spuštěním nového režimu C zabývat dnes. Zda k tomu však skutečně dojde, se nepodařilo ověřit. MPSV na dotaz LN nereagovalo.
Kurzarbeit znamená, že stát podnikům připlácí na mzdy zaměstnanců, pro něž není dostatek práce. V režimu A kvůli karanténě či uzavření z příkazu státu, jako tomu bylo například u kadeřnických salonů. Režim B je určen pro podniky, které sice fungovat mohou, avšak v důsledku koronavirových opatření nemají dostatek zakázek anebo nemají kvůli váznoucím subdodávkám z čeho vyrábět.
Režimy A i B, díky nimž zaměstnanci dostávají zaplacenou i tu část pracovní doby, kterou neodpracovali, platí do konce května. Pak je má nahradit režim C, který už neznamená přímé příspěvky na mzdy, ale úlevy na odvodech zaměstnavatelů za každého zaměstnance. V polovině minulého týdne evidovalo MPSV přes 50 tisíc žádostí zaměstnavatelů o kurzarbeitové příspěvky.
Svaz průmyslu chce zachovat příspěvky na mzdy
Průmyslníci ale usilují o to, aby vedle nové podpory pro podniky, které otevírají provozy, byl zachován i předchozí režim státní pomoci. Firmy by samozřejmě nemohly uplatňovat oba najednou, ale mohly by si vybrat podle své momentální situace. Pro obchod, který znovu otevře a bude mít práci pro všechny své zaměstnance, bude výhodnější režim C, vysvětluje Rafaj. Na rozdíl od firmy, která pošle lidi domů, protože nemá z čeho nebo pro koho vyrábět. Té se vyplatí režim B.
„Po jednání s našimi partnery v tripartitě (odbory a Konfederace zaměstnavatelských svazů – pozn. red.) jsme ministerstvu práce a sociálních
V rámci programu Antivirus
■ připlácí stát zaměstnavatelům na mzdy, aby nemuseli kvůli propadu tržeb rušit pracovní místa a propouštět.
Režim A – nucené omezení
■ provozu a karanténa. V případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 60%
průměrného redukovaného výdělku. Byl-li provoz uzavřen nařízením vlády, je náhrada mzdy 100 %. Stát zaměstnavateli proplácí 80%
z vyplacené náhrady včetně odvodů, maximálně však do výše 39 000 Kč.
Režim B – související
■ hospodářské potíže. Tento režim se vztahuje na podniky, které nemají práci pro své zaměstnance kvůli propadu zakázek či výpadku dodávek materiálu a komponentů. Dle druhu překážky pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 60–100 % průměrného výdělku. Stát přispívá
60% z vyplacené náhrady včetně odvodů, maximálně do výše
29 000 Kč.
Pro nárok na kompenzace je
■
třeba splnit několik podmínek:
Příspěvek se týká firem v podnikové sféře, zaměstnanci musejí být v pracovním poměru a musejí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění.
Zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce. Zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě a nesmí mu být dána výpověď. Zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a odvést odvody.
K 6. květnu 2020 přijalo
■ ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přes 50 346 žádostí;
31 166 jich odeslalo k výplatě. Vyplaceno bylo celkem
1 969 937 991 Kč pro
283 188 zaměstnanců.
Nejčastější chyby při vyplňování ■ žádosti: chybějící IČO, číslo účtu či plná moc, neuvedení režimu A nebo B ve vyúčtování.
Zdroj: MPSV věcí na konci minulého týdne navrhli, aby vláda ponechala v účinnosti oba režimy, mezi nimiž by si firmy vybraly podle své konkrétní situace, v účinnosti do konce srpna. Ministerstvu se to zpočátku nelíbilo, ale dnes (ve čtvrtek – pozn. red.) jsme s ním dosáhli dohody, že navrhne, aby modely B i C fungovaly po nějakou dobu souběžně,“uvedl Rafaj.
Varianta B, kdy stát přispívá na mzdy zaměstnavatelům postiženým propadem odbytu či nedostatkem výrobních součástek, by se podle průmyslníků mohla stát trvalou součástí hospodářské politiky vlády i pro doby, kdy bude pandemie zažehnána a hospodářství opět pojede v normálním režimu. „Tento model je schopen reagovat na různé typy krizí. A nejvíce odpovídá tomu, co funguje v Německu, kde na to mají přímo samostatný zákon,“podotýká Rafaj.
Dosavadní právní úprava kurzarbeitu, obsažená v zákoníku práce a v zákoně o zaměstnanosti, podle Svazu průmyslu vyhovující právní platformou není. To dosud nikdo neřešil, protože stávající kurzarbeit funguje v nouzovém režimu na základě usnesení vlády. Pokud jde o budoucí, trvalou právní úpravu, svaz má připraveny dva návrhy, které by chtěl s MPSV projednat do srpna.
„Krátká práce“zkracuje i budoucí důchody
V Německu mají zaměstnavatelé nástroj, jehož název v překladu znamená „krátká práce“, k dispozici od začátku minulého století. I tam byla v průběhu času jeho podoba mnohokrát modifikována a provázely ji četné diskuse. Problémem, který nyní vystupuje do popředí, protože kurzarbeit nabývá masového měřítka, je jeho vliv na důchodové pojištění, a tedy budoucí výši starobního důchodu. Na důchody jdou totiž pouze odvody z mezd, které vyplácí zaměstnavatel, nikoliv z toho, co zaměstnancům dorovnává stát. Na konci dubna podle údajů Spolkové agentury práce pobíralo státem dotované mzdy přes deset milionů zaměstnanců.
Také se mluví o tom, zda je přípustné, aby firma, jež si pomocnou berličku od státu vzala – a tady jsou zraky upřeny třeba na automobilky –, vyplácela dividendy. Švýcarsko, které používá kurzarbeit také, už tuto debatu vede v nejvyšších zákonodárných patrech. Poslanci Národní rady na konci minulého týdne rozhodli, že obojí mít firma nemůže. Jejich kolegové z Rady států, jež reprezentuje jednotlivé kantony, se však razantně postavili na odpor.