Koronavirová krize globalizaci trvale neomezí

Komentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

Věštit budoucnost ekonomik po koronavirové pandemii je módní, ale důležité téma. Obecně se očekává odvrat od globalizace, minimálně její oslabení. Část farmaceutického průmyslu a výroby zdravotnického a ochranného materiálu se přesune z Číny do Evropy či USA. Lze očekávat víc? Třeba tlak na potravinovou soběstačnost? Jaká je budoucnost systému včasných dodávek? Stane se práce z domova novým standardem? doznění potíží daných nynější pandemií. Jde jen o to, aby se tohoto doznění většina dnešních cestovek a dopravních firem dožila. Jinak by bylo nutné na zelené louce pracně zakládat nové. Ještě horší by bylo, kdyby si ty přeživší trh v mezidobí oligopolizovaly.

MICHAL SKOŘEPA ekonom České spořitelny, člen Výboru

pro rozpočtové prognózy

Martin Pánek: Převaha negativ

Obávám se odklonu od globalizace, příklonu k provincialismu, zavřeným hranicím, „zkracování potravinového řetězce“, tedy protekcionismu (katastrofa z hlediska cen potravin a potravinové bezpečnosti), dalšímu příklonu k populistickým politikám a bobtnání státu, tedy ke všemu, co situaci ještě zhorší. Budu pozitivně překvapen, pokud se to nestane.

MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu

Tomáš Pfeiler: Zranitelnost EU

Současná pandemie covid-19 nejspíš urychlí řadu trendů z uplynulých let. Deglobalizační tendence se projevily již v roce 2018, kdy USA odstartovaly obchodní válku s Čínou. Tehdy se objevily obavy, že konflikt přetrhá globální dodavatelsko-odběratelské řetězce. Nyní se dostáváme do stadia, kdy spousta zemí začne o jejich přerušení usilovat s cílem zajistit si vyšší soběstačnost.

Krize rovněž odhalila zranitelnost a vnitřní nestabilitu EU. Opakuje se scénář z roku 2008, kdy se ukázalo, že nepředstavuje celistvý subjekt, ale spíše společenství národních států s naprosto odlišnými zájmy. Situaci okolo pandemie EK nezvládla. Brusel nedokázal koordinovat kroky členských zemí ani neposkytl výraznější pomoc.

TOMÁŠ PFEILER portfolio manažer společnosti Cyrrus

Edvard Outrata: Přehodnocení odpovědností

Vdůsledku současné krize nastane jistá korekce globalizace, nikoli však dlouhodobé, natož trvalé omezení. Svět si začíná uvědomovat, že i v plně globalizované společnosti existuje mnoho činností, které se optimálně řeší v relativně separátních celcích. V principu o tom nikdo nikdy nepochyboval – všechny velké státy jsou federacemi, jež mají řadu úrovní s významnými pravomocemi. Dlouhodobým výsledkem této krize by mělo být přehodnocení rozdělení odpovědností mezi celkem a částmi.

EDVARD OUTRATA státní úředník ve výslužbě

Debata je redakčně krácena. Dále do ní přispěli Dominik Stroukal a Pavlína Žáková. Celé texty jsou na Českápozice.lidovky.cz