Ústavní soud zatajoval resty

Nejstarší nevyřízené stížnosti: soudci Lichovník a Uhlíř Nejvíce nevyřízených stížností: soudce Zemánek

„Přehled o průtazích před Ústavním soudem lze považovat za informaci veřejného zájmu,“rozhodl Úřad pro ochranu osobních údajů, k němuž se LN úspěšně odvolaly. Teprve pak Ústavní soud data vydal.

Téměř čtvrt roku trvalo, než LN od Ústavního soudu (ÚS) dostaly informace o stáří a počtu nevyřízených stížností ležících na začátku tohoto roku na stolech ústavních soudců.

„Poskytnutím informací by na soudce byl vytvářen nepřiměřený tlak, který by mohl ohrozit jejich nezávislost. Informace by se mohly stát předmětem spekulací a nástrojem ke zpochybňování jejich rozhodovací činnosti,“zdůvodnil v únoru generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger, proč žádosti LN nevyhověl. Ty se proto obrátily na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Od ledna je totiž jeho novou pravomocí vyřizovat odvolání podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ochránce ústavnosti prohrál LN s odvoláním uspěly: publikovat přehled, kolik nevyřízených stížností má každý z ústavních soudců, je podle ÚOOÚ ve veřejném zájmu.

Ve svém rozhodnutí, které ÚS musel respektovat a na jehož základě pak požadovaný přehled LN poskytl, se ÚOOÚ pozastavil nad tím, že soud tyto informace LN dříve dobrovolně sděloval: „Z článků publikovaných v LN v letech 2011, 2012 a 2013 je zřejmé, že jejich autoři povinný subjekt o poskytnutí informací k nedodělkům ústavních soudců žádali. Povinný subjekt nyní žádným způsobem nezdůvodnil změnu své rozhodovací praxe, pokud tyto informace dříve v určité podobě poskytoval.“

O práci ústavních soudců se LN zajímají dlouhodobě, byť tím, kdo o počtu nevyřízených případů u ÚS informoval naposledy, byl loni v lednu týdeník Respekt. Podle jeho zjištění měl v té době nejvíce nedodělků soudce Radovan Suchánek – 288.

Z dat, která ÚS po zásahu ÚOOÚ nakonec LN poskytl, plyne, že Suchánek byl letos v lednu, tedy rok poté, s počtem 111 nevyřízených stížností na pátém místě. Článek Respektu tedy spolu s opatřeními, která ÚS loni učinil – Suchánkovy případy se přerozdělily mezi ostatní soudce, byl mu pozastaven nápad kauz a navýšen počet asistentů –, přispěl k tomu, že Suchánek letos mezi nejpomalejšími soudci není, byť měl v lednu jako dalších pět soudců přes sto nevyřízených stížností.

Proč se o resty zajímá tisk? Jednoduše proto, že zveřejnění informací o počtu nedodělků je tím posledním, co může ústavní soudce přimět rozhodovat rychleji. Ačkoli žádní soudci, ani ti ústavní, nemají rádi důraz na rychlost svého rozhodování, jde o jediné hledisko, jímž je laická veřejnost schopna měřit jejich činnost.

„Přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta,“napsal před rokem ústavní soudce Jaromír Jirsa (IV. ÚS 3892/18). Přestože se Jirsův nález týkal průtahů před obecnými soudy, dopadá i na ÚS. Svými vlastními nálezy je totiž vázán i on. A to nejen jejich výroky, ale také argumenty obsaženými v jejich odůvodnění.

Vyřízení ústavní stížnosti ve lhůtě cca do deseti měsíců považuji ještě za přijatelné

Rekord: stížnosti z roku 2016 „Vyřízení ústavní stížnosti ve lhůtě cca do deseti měsíců považuji ještě za přijatelné,“odepsal LN na dotaz, jakou délku řízení o ústavní stížnosti by již označil za průtah, předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek.

Do této představy by se nevešli minimálně soudci David Uhlíř a Tomáš Lichovník se stížnostmi z roku 2016, které na jejich stolech ležely ještě letos v lednu. LN se jich dotázaly na důvod toho, že o nich nerozhodli. Neodpověděl ani jeden z nich.

Zákon o ÚS stěžovatelům neumožňuje bránit se průtahům stížností k předsedovi soudu. Své případy mohou leda urgovat. Kolik jich tak už učinilo a zda opakovaně, ale ÚS odmítl LN sdělit.

Průtahy tak nakonec mohou odstranit jen sami ústavní soudci. Jak? Tím, že budou rychlejší.

VLADIMÍR JIROUSEK předseda České advokátní komory