Média lžou! znělo Německem
Řada německých měst zažila o víkendu protesty proti antikoronavirovým opatřením. Demonstrací se zúčastnili také fanoušci konspiračních teorií i příznivci krajní pravice.
BERLÍN/PRAHA Stuttgart, Berlín, Mnichov, ale i řada menších míst v Německu. Demonstrací proti opatřením, která na celostátní úrovni i v jednotlivých spolkových zemích stále platí s ohledem na epidemii nového typu koronaviru, proběhla sice během uplynulého víkendu dlouhá řada, ovšem počet jejich účastníků byl omezen. Paradoxně právě kvůli protivirovým restrikcím.
Nejvíce lidí, pět tisíc, se sešlo ve Stuttgartu na jihozápadě země. Tuto maximální hranici stanovily úřady předem, zájemců ovšem dorazilo mnohem více – mnozí z nich museli zůstat před branami areálu. Stuttgartská radnice vysvětlila početní omezení účastníků „rovnováhou mezi svobodou projevu a nezbytnými ochrannými opatřeními“. Z davu se podle serveru Tageschau ozývalo skandování hesel jako „Přestaňte nás ohlupovat“a „Média lžou“. Někteří účastníci označovali roušky za symbol „novodobého otroctví“.
S metodickou přesností se na ohlášené protesty připravili i v Mnichově, kde se „anticorona“
akce konala na takzvané Tereziánské louce. Tam se běžně na podzim koná slavný Oktoberfest, jenž byl ale letos kvůli epidemii zrušen. Policie okrsek předem ohradila a po odpočítání tisícovky osob již nikoho dalšího dovnitř nepustila; některé neodbytné demonstranty, kteří odmítali odejít, policisté vytlačili pryč. Akce měla vymezen časový limit dvě hodiny a pořádkové síly bedlivě dohlížely na rozestupy mezi účastníky.
V Berlíně se o víkendu mezi protestujícími znovu objevil známý veganský kuchař Attila Hildmann. Ten už několik týdnů šíří na svých účtech na sociálních sítích konspirační teorie nejenom o údajném původu nového koronaviru, ale i o pozadí toho, proč podle jeho názoru německá vláda otálí se zrušením všech opatření proti šíření epidemie. Hildmann i další za tím vidí snahu o nastolení vlády takzvaného „nového světového řádu“. Z rozšíření nákazy viní Billa Gatese, zakladatele společnosti Microsoft a sponzora světových očkovacích programů, vlivnou americkou Rockefellerovu nadaci či Bilderberskou skupinu, která pořádá každoročně konferenci, na níž se schází zástupci politiky a byznysu.
AfD cítí novou šanci, roste jí ale konkurence
Na sílící vlnu demonstrací se snaží v poslední době naskočit i část opoziční Alternativy pro Německo (AfD). Především ve východní části země se někteří její představitelé těchto shromáždění pravidelně zúčastňují – ostentativně bez roušek a bez dodržování předepsané minimální vzdálenosti 1,5 až dvou metrů.
AfD, podobně jako jiné německé opoziční strany, čelila v minulých měsících značnému útlumu. S tím, jak začala kvůli přijatým opatřením růst podpora pro vládní strany a především kancléřku Angelu Merkelovou, podpora pro ni klesala. Zapojení do protestů by jí proto mohlo přinést podobnou vzpruhu, jakou svého času byla podpora stoupenců drážďanského protimigračního hnutí Pegida během uprchlické krize let 2015 až 2016.
Víkendové demonstrace ovšem nepřímo reflektovaly i pnutí, kterým v AfD v poslední době prochází. Velmi viditelným účastníkem akce v braniborském městě Prenzlau byl totiž Andreas Kalbitz, někdejší šéf braniborské organizace AfD. Kalbitze přitom minulý týden předsednictvo AfD ze strany vyloučilo kvůli četným kontaktům s extremistickými a neonacistickými spolky.
V případě aktuálních protestů ale možná roste AfD konkurence. Nejenom na zmíněných demonstracích, ale i na internetu jsou stále více vidět a slyšet aktivisté skupiny, která si říká „Odpor 2020“(Widerstand 2020), jež se snaží vytvořit politickou platformu pro všechny odpůrce vládních opatření. Jejího potenciálu si už všimly i ruské propagandistické stanice jako RT Deutsch a Sputnik, které začínají poskytovat Odporu 2020 mediální prostor.