Koronavirus: šířil německý stát falešné zprávy?

S postupujícím rušením všech omezení čelí vláda v Berlíně stále častěji výtkám, že zveličovala nebezpečí pandemie.

BERLÍN/PRAHA Nestává se příliš často, aby museli premiéři veřejně komentovat materiály vypracované vyššími státními úředníky. Německá kancléřka Angela Merkelová se minulý týden v podobné situaci ocitla při parlamentních interpelacích. Jeden ze zákonodárců opoziční Alternativy pro Německo (AfD) ji konfrontoval s obsahem materiálu, který v té době již koloval na internetu. Značné pozornosti se mu dostalo zejména ze strany alternativních médií. Kancléřka na to tehdy suše odvětila, že její vláda se s obsahem textu neztotožňuje.

O co šlo? O analýzu vypracovanou vyšším úředníkem na spolkovém ministerstvu vnitra Stephanem Kohnem, kterou rozeslal do světa na hlavičkovém papíru svého úřadu. Mohl tak vzniknout dojem, že se jedná o oficiální dokument ministerstva. Ve skutečnosti ovšem text s názvem „Koronakrize 2020 z pohledu ochrany kritické infrastruktury“popíral prakticky všechno, co spolková vláda v minulých měsících podnikla v rámci boje proti šíření pandemie v zemi. Na 83 stranách textu, doplněného o rozsáhlé dodatky, označil vrchní vládní rada Kohn koronavirovou pandemii za „globální slepý poplach“.

Německý stát, který mu podlehl, musí počítat s výtkou, že se během krize stal „jedním z největších výrobců falešných zpráv“. Kohn se ve své analýze pozastavoval především nad chybným metodickým postupem státních institucí. Vycházely prý z neúplných a nevhodných informací, které nedovolovaly správně vyhodnotit situaci. Proto dle Kohna úřady rizika plynoucí z nemoci covid-19 přecenily, což podle jeho názoru potvrzují i reálné počty skutečných obětí pandemie. Zatímco nákaze chřipkou podlehl podle Kohna na přelomu let 2017 a 2018 na celém světě 1,5 milionu lidí, počet obětí covid-19 je několikanásobně nižší.

„Vedlejší škoda je vyšší než prokazatelný prospěch,“stojí mimo jiné v úředníkově materiálu. A o opatřeních přijatých německou vládou tvrdí, že mají charakter „poplašných zpráv“. Dle jeho soudu by měla být úplně zrušena, neboť kvůli nim zemřeli lidé, kteří by jinak ještě mohli žít. Jako obzvlášť nepřiměřené označil ministerský úředník zásahy státu do práv občanů a jejich svobod.

Virolog mezi experty chyběl Kohn svá tvrzení opřel o názory několika vysoce postavených lékařských odborníků. Podle jejich odhadů vedly organizační změny související s pandemií k tomu, že „2,5 milionu lidí se nedostalo takové zdravotní péče, již potřebovali“. V důsledku toho mohlo proto zemřít 5 tisíc až 125 tisíc lidí, neboť nemohli nastoupit do nemocnice.

Mezi citovanými odborníky jsou uznávané kapacity z oboru interního lékařství, patologie, psychologie, ovšem žádný epidemiolog nebo virolog. V závěrečných poznámkách Stephan Kohn doporučil státu a jeho institucím, aby ve věci pandemie už dál nešířily alarmismus a naopak se snažily získat zpět důvěru, kterou mezi lidmi údajně ztratily.

Svůj elaborát rozeslal Stephan Kohn předminulý pátek odpoledne a celá věc prý vzhledem k závažnosti nesnesla odkladu. Prvními adresáty byli někteří kolegové z ministerstva. Jeho nejvyšší nadřízený, spolkový ministr vnitra Horst Seehofer, ho kvůli tomu postavil okamžitě mimo službu. Připustil sice, že každý státní úředník má právo na soukromý názor, nemůže ho ale veřejně prezentovat jménem ministerstva.

„Vedlejší škoda je vyšší než prokazatelný prospěch,“stojí v úředníkově materiálu