Místo nesmrtelnosti přišel ve Ferrari pád
Čtyřnásobný šampion Sebastian Vettel v nejslavnější stáji formule 1 nenaplnil ambice a po sezoně z ní odejde
Už od teenagerovských let byl Sebastian Vettel přirovnáván k rekordmanovi Michaelu Schumacherovi. Přezdívka Baby Schumi nevznikla náhodou. Vyrůstali na stejné motokárové dráze, mluvili o sobě s úctou a také mladší z obou německých pilotů se vydal v době své nejlepší formy k Ferrari, aby slavnou stáj zase naučil vyhrávat.
Rozdíl tam však byl, jak se později ukázalo, zásadní. Schumacher byl vždy tak trochu divný... Stejně jako Ayrton Senna nebo Niki Lauda. Byl jiný, trošku asociální, sebestředný, schopný při své cestě za vítězstvím prorazit hlavou zeď. Vettel, který v roce 2008 jako neznámý mladík triumfoval na deštěm zalitém okruhu v Monze, působil od prvních chvil houževnatě, pracovitě, maximálně zodpovědně. A hlavně, byl úplně normální. Milý, přátelský, vstřícný kluk, který by nikdy nikoho nenechal ve štychu. A nikdo o něm nedokázal říct nic špatného. I když jsou tohle vlastnosti šampiona?
Přes tyto odlišnosti dokázal získat čtyři mistrovské tituly. Stal se přímým svědkem a účastníkem (zatím) posledního konstruktérského vzepětí génia Adriana Neweyho. Strůjce řady titulů Williamsu
a McLarenu dostal v Red Bullu možnost ukázat, že má stále nejlepší nápady a aerodynamika jeho vozů je nepřekonatelná. V letech 2010 až 2013 neměl jeho monopost soupeře. A když k tomu přičteme, že soupeře neměl ani Vettel, ve vší úctě k druhému jezdci stáje Marku Webberovi, tituly byly na světě.
Rodina na prvním místě
A to přitom tenhle hodný kluk mezi absolutní supertalenty nikdy nepatřil. „Věděl jsem, že je dobrý, ale zpočátku jsem nevěřil, že bude patřit mezi nejlepší. Chybělo mu tak půl vteřiny na kolo,“vzpomíná manažer a bývalý závodník Gerhard Berger. „Nesmírně poctivě však na sobě pracoval, učil se a brzy ztrátu dohnal. Pomohlo mu, že se nikdy na nic nevymlouval, ochotně přijímal kritiku.“
Tím se lišil právě třeba od Senny. Nikdy nebyl přesvědčený o své dokonalosti a ani o ní nepřesvědčoval své okolí. Na druhou stranu se maminčin mazánek zatím stále nestal motoristickým bohem a modlou fanatických fanoušků.
Podobné je to i s Vettelovým soukromým životem. Současný mistr světa Lewis Hamilton nenechá nikdy nikoho na pochybách, že stejně jako na dráze je výjimečný i mimo ní. Sbalit popovou divu, nahrát R&B album, natáčet se na motorce při divoké jízdě po dálnici nebo se pustit do rozepře s ochránci zvířat. Tohle Hamilton umí.
A Vettel? Kluk z Heppenheimu, který neměl ve škole moc dobré známky, má se svou kamarádkou z dětství a současnou manželkou Hannou Praterovou tři děti.
První z nich se narodilo rok poté, co Vettel získal svůj poslední titul. A nejde jen o to, jak se v F1 říká, že dítě zpomalí jezdce o sekundu na kolo. Jako pro každého slušného člověka je i pro Vettela rodina na první místě.
Nenaplněné ambice
Proto ve Ferrari udělali chybu, když Vettela před sezonou 2015 angažovali. Měl nahradit Fernanda Alonsa, jehož ambice byly větší než schopnosti. Zejména ve smyslu práce s týmem. Na jeho i Vettelovu obhajobu je nutno říct, že ve Ferrari to není snadné pro žádného jezdce. Schumacher si s sebou přivedl francouzsko-britské šéfy, kteří zkrotili typicky maranellský chaos a nastolili řád. Ale Jean Todt i Ross Brawn Alonsovi chyběli a chyběli i Vettelovi.
Přesto občas naděje svitla a italská média se vrátila ke srovnáním se „Schumim“. Oběma bylo 27 let, když vyhráli s ferrari první závod. Oba premiérovou sezonu v rudém vozu zakončili se třemi triumfy a na třetím místě šampionátu. Tím však podobnost končí - Schumacher vystoupal ke hvězdám, zatímco Vettel dopadl tvrdě na zem. Ačkoliv šanci na titul měl.
Do sezony 2018 vlétl s nejlepším vozem, vyplenil Hamiltonovi jeho „domácí hřiště“na Silverstonu
a domů do Německa přijížděl jako lídr pořadí. Závod na Hockenheimu měl pod kontrolou, ale v 52. kole na mokré trati zablokoval kola a nárazem do svodidel zničil nejen rudý monopost a své šance na titul, ale i zbytky sebedůvěry. Ve zbytku sezony ztratil na Hamiltona propastných 88 bodů.
A když ho minulý rok z role týmové dvojky začal drtit monacký mladík Charles Leclerc, kapitola Ferrari se pro Vettela uzavřela. Letos v Maranellu končí, a když bude mít štěstí, odjede v rudém kokpitu ještě pár závodů. Jako dvojka za talentovaným Leclercem. Důvodem konce další italsko-německé pohádky byly i peníze. Vettel nechtěl jít platově dolů, jenže Ferrari mu namísto dosavadních 40 milionů ročně nabídlo jen dvanáct. Taková potupa pro někdejšího šampiona...
Kam se Vettel vrtne? Návrat do Red Bullu, který nerad platí jezdcům rekordní částky a kde byl nosil vodu Maxi Verstappenovi, není příliš pravděpodobný. O moc lépe na tom nebude v Mercedesu vedle Hamiltona, ale pro tým by neměl být jeho plat takovým problémem. Ostatně Němec v německém týmu, na to sponzoři mohou slyšet. A případné Hamiltonovy potíže by Vettel přece jen mohl využít k zisku pátého titulu. Ale dokáže na to ještě sebrat síly?