Stát zbrojí na novou koronavlnu

PRAHA Na covidní frontě je klid. Zdravotničtí statistici vyhodnotili, jak první masivnější rozvolnění pravidel před dvěma týdny ovlivnilo vývoj nákazy v Česku, a mají dobré zprávy – nerozbujela se, opadá. Klesají podíly odhalených nakažených vůči provedeným testům, ubývá lidí v nemocnici, počty zemřelých stagnují. Zvládnutí krize nyní dává státním úřadům a zdravotnickému systému časoprostor na to, aby se vyzbrojily na virovou sezonu, která přijde se sychravou roční dobou.

„Shodli jsme se, že se musíme připravovat na podzim. Připravujeme národní doporučený postup pro léčbu covid-19. Zahájili jsme spolupráci s prestižní americkou

Mayo Clinic v oblasti rekonvalescentní plazmy. A spustíme kampaň na vyšší proočkovanost proti chřipce, aby se nám na podzim nesešly dvě pandemie,“uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Součástí příprav je skórovací systém, který má podle setu parametrů včas odhalit, kde se líhne ohnisko. Posuzuje nejen místopis, ale i pracovní profese nově nakažených či rizikovost skupiny, k níž patří.

Nejproblematičtějším ohniskem je aktuálně hlavní město Praha, třebaže v prosté výši počtu odhalených nemocných ji převyšuje infekční nálož v karvinském černouhelném dole Darkov. Jenomže na severu Moravy se problém docela dobře izoluje, je to v jednom podniku. V Praze jde o komunitní šíření – nemoc skáče z člověka na člověka.

Že se Praha vymyká, je patrné i z reprodukčního čísla – údaje, kolik nových infikovaných „zařídí“jeden nakažený člověk. Když se republiková hodnota očistí o horníky z Darkova a Prahu, je to 0,77: cokoli pod hodnotu jedna značí, že pandemie ustupuje. Když se však podíváme jenom na hlavní město, vypadá to pesimističtěji.

„Pro pražskou populaci je reprodukční číslo 1,13. Každý den průměrně přibývá více než 10 diagnostikovaných, často na různých místech, v Praze je potřeba zvýšené opatrnosti, tady je riziko komunitního režimu. Mírně zdvižený prst pro pražskou aglomeraci je namístě,“uvedl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

V Praze se rozdoutnala tři ohniska – v jednom distribučním skladě, na ubytovně mezi stavebními dělníky a v suchdolské mateřské školce. Všude se podařilo infekční jiskry uhasit dřív, než způsobily požár. Tak to má do budoucna vypadat, včetně onoho obávaného podzimu, až budou vzduchem létat všemožné bacily – lokální ohniska covid-19 likvidovaná lokálními, nikoli plošnými opatřeními. Objeví-li se nakažení na jedné ubytovně, ta se zavře a celá vydezinfikuje, ale nezavřou se všechny ubytovny. Maximálně se tam nařídí plošné protestování obyvatel.

Červená žárovka

Skórovací systém, jejž cizelují odborníci kolem ÚZIS, má být klíčový nástroj k diagnóze toho, kde se na ohnisko teprve zakládá. Ve výpočtu se sleduje počet nakažených v podílu na provedených testech, zda nárůst žene jeden zdroj, či více rozptýlených, pětidenní trendy křivek. Vyhodnocení skóre se dělá dvakrát denně, aby umělo předem spustit červenou žárovku, kdyby se někde zakládalo na potíže.

„Nehodnotí se jen lokality, ale i profese. V Praze třeba rostl počet nakažených pracovníků v gastronomii, ale zastavil se. Kdyby ne, byl by to signál, že se děje něco nebezpečného,“uvedl Dušek s tím, že pečlivá datová analýza je příprava na rapidně se blížící moment, kdy padnou všechna omezení. Od pondělí se bude smět do hospod, zakázané budou v podstatě jen hromadné akce, od poloviny června se rýsují dovolené za hranicemi. Až se lidé dají do pohybu, a to včetně ciziny, bude varovný systém spolu s chytrou karanténou a bleskovým zásahem hygieniků jedinou bariérou mezi lokálními omezeními a návratem celorepublikového „vězeňského“režimu.