Bude to těžký zápas vrátit se zpět
LN Dá se v současné krizi najít pro kulturu něco pozitivního?
Zmínil bych oblast, která je příznivá. Je to natáčení filmů v Česku. Navzdory krizi tu žádný zahraniční štáb nezrušil své aktivity. Naopak registrujeme, že společnosti jako Netflix, Amazon, Universal či Apple TV své požadavky ještě navyšují. Chtějí u nás točit. Je to logické, protože podíváte-li se na čísla, Netflix během krize rostl a stejně tak ostatní. Lidé byli doma a sledovali jejich produkty – filmy a seriály. Ten obsah byl nevídaným způsobem zkonzumován a oni vědí, že potřebují natočit zase něco nového. A my jsme pro ně velmi zajímavé místo.
LN Poptávka rostla i přímo teď, v době karantény a uzavřených hranic?
Ano, přímo teď. To, co vám říkám, jsou nejčerstvější zprávy, které mám. Jednak potřebují dotočit to, co nestihli kvůli krizi, ale mají zájem také o zcela nové věci. Mají všechno: scénáře, herce, jen to potřebují natočit. Velkou poptávku jsme zaznamenali z USA. Navzdory tomu, že tamní situace ohledně koronaviru není dobrá, už řeší letenky k nám. V červnu tady chtějí pracovat. Pro nás to znamená práci nejen pro řadu profesí kolem filmu, jež jsou u nás na vysoké úrovni, ale je to zajímavé pro hotely, restaurace a mnoho dalších sfér podnikání. Kupříkladu v Praze chtějí obsadit celý jeden hotel, kde si vytvoří prostředí pro své natáčení. Vláda projedná dokonce navýšení prostředků, které pro filmaře máme.
LN Dokdy chcete zvýšení pobídek projednat?
Během měsíce. Nyní na to peníze máme, pokud však zájem bude takhle stoupat, rychle dojdou. Ale o kolik současný rozpočet navýšíme, vám zatím neřeknu. Jsou to jednání, jež z části už probíhají, a jsou spojená s množstvím otázek, jak přesně to udělat. Zabýváme se tím mezi ministerstvy kultury a financí. Jsou to investice, díky nimž se zaměstná hodně skutečně dovedných lidí, kteří donedávna kvůli přerušenému natáčení seděli s rukama v klíně. To je přece ideální pro tuto dobu, v níž chceme čelit recesi. Příliv zahraničního kapitálu tohoto typu je to, co potřebujeme.
LN Můžete říct, o jaké nové filmové či seriálové projekty půjde?
Nevím, jestli smím říkat názvy těch zcela nových věcí. Prozradit ale mohu některé z těch, jež už jsou oficiálně známé. Natáčí se další řada seriálu Carnival Row, kde hlavní roli hraje Orlando Bloom. Vzniká zde také úplně nová fantasy série Wheel of Time. A štáby nenatáčejí jen v Praze, naopak mají zájem o množství dalších lokalit. Dovolím si tvrdit, že pro Česko je to obrovský byznys. Tenhle segment je dnes jedním z velkých tahounů světových ekonomik. Takže vedle špatných zpráv tady kvete i něco zajímavého a pozitivního.
LN Jiná kapitola je provoz hradů a zámků, které také spadají pod vaše ministerstvo. Zaznamenal jsem, že jenom Karlštejn má kvůli nucenému uzavření výpadek zhruba jedenáct milionů korun na příjmech ze vstupného.
K velkému výpadku příjmů opravdu došlo, neboť se kvůli pandemii zpozdil celý nástup sezony. Zatím jsme zpřístupnili venkovní areály a od 25. května se otevřou i jejich vnitřní prostory.
LN Jaká budou hygienická opatření, aby se po úplném otevření památek virus masivněji nešířil?
Režim provozu bude změněný, což nebude úplně jednoduché. Prohlídkové okruhy budou procházet menší skupiny, což mimochodem přinese vyšší náklady, protože pro více menších skupinek potřebujete i větší množství průvodců. Naštěstí je o tuto práci prý dostatečný zájem, takže o ně nebude nouze. Hygienicky náročný provoz bude mít obecně své vyšší náklady. Hrady a zámky však jsou na nový režim připraveny, protože se o něm bavíme už docela dlouho.
LN Třeba zrovna u zmíněného Karlštejna – ale netýká se to jen jeho – začala před koronakrizí rozsáhlá rekonstrukce. Nebudou peníze chybět i na takovéto projekty, když se celý kulturní sektor vypořádává s ranou, již mu pandemie uštědřila?
Co se týče zrovna rekonstrukce památek, neprojeví se to nijak. Jedna věc je provoz a druhá investice. V nich výpadek nebude. Stát bude mít naopak zájem se z hospodářské recese proinvestovat. Kultura je jedna z oblastí, které se to bude týkat v solidní míře. Panu premiérovi jsem už odevzdal seznam investic, které mají stavební povolení a s nimiž můžeme začít. Naopak se tedy bavíme o tom, kde můžeme některé stavební práce urychlit. Speciálně Karlštejn je zrovna preferovaná věc, takže tam se rozhodně nic zpožďovat či zastavovat nebude.
LN Můžete vyjmenovat, na jakých dalších památkách se začne s opravami dříve, či dokonce ve větším rozsahu?
Vláda to ještě musí probrat. Odevzdal jsem dva obsáhlé seznamy. Nemusí jít jenom o velké stavební práce, možná má smysl se rozhodnout i pro realizaci většího počtu menších projektů. To však potřebujeme rozhodnout. Proinvestovat se z recese chceme i v jiných oblastech, kupříkladu v dopravě. Kultura však rozhodně patří do zhruba čtyřky klíčových oblastí – nejsme žádný outsider. Kdybyste se ptal na rozsah, žádám o 2,8 miliardy korun. Uvidíme, jak to dopadne.
LN Čekáte, že po uvolnění restrikcí se lidé do divadel a koncertních sálů nahrnou s násobně větším hladem po kultuře?
Není úplně samozřejmé, že lidé přijdou ve větší míře. Vidíte to i v restauracích a jinde, že se jen velmi pomalu otřepávají ze strachu, který vinou nákazy ve společnosti vznikl. Mám dokonce dojem, že se bude překonávat hůř. Těžko to lidem můžete vymlouvat. Zvláště u těch, kdo patří do ohroženější části populace. Na jedné straně bych si přál, abychom se k normálnímu provozu vrátili co nejdříve, vezměte si ale třeba jen fakt, jak významnou část návštěvníků divadel či koncertů tvoří senioři.
Ztráty kultury budeme teprve sčítat a vývoj se nedá úplně prognózovat. Viděl jsem grafy, jež naznačují, že oživování ekonomiky bude pozvolné. Nebude to tak, že jeden den uvolníte pravidla a druhý se vám lidé pohrnou, kam budete chtít. Návrat bude opatrný, pozvolný a bude trvat měsíce. Teprve pak lze skutečně vyčíslovat ztráty. Vidíme to na zemích, kde virus začal jako první. V Číně, Jižní Koreji. Ta dokonce neměla žádný „lockdown“, neuzavřela svou ekonomiku, přesto po oživení dosud nejsou na sto procentech původního provozu. Třeba restaurace jsou na osmdesáti, devadesáti procentech výkonu před krizí. To varuje před představou, že se lidé prostě otřepou a hned se vrátí k normálnímu životu. Takhle to asi nefunguje. Pro kulturu to bude těžký zápas vrátit se zpět. Kultura totiž nejsou jen umělci, ale i publikum, jež chodí na koncerty, do divadel, do kin.
LN Do divadel dnes smí přijít stovka diváků. Už od pondělí 25. května se však strop zvýší na tři sta. Jaký bude další harmonogram uvolňování?
Uvědomuji si, že restrikce dělají problémy třeba s provozem v divadlech. Ale teď není jistota ani na straně hygieniků. Neřeknou, ať pravidla rozvolníme rychle, protože panují obavy, co by to provedlo s počtem nakažených. Dnes víme, že venkovní představení budou mít mírnější hygienická opatření. Takže hrát pod širým nebem půjde jistě snadněji než uvnitř. Budou-li stropy pro počet diváků růst tak, jak jsme naplánovali, tedy nejprve tři sta, pak pět set, dále tisíc, vytváří to určitou perspektivu, jež je důležitá nejen pro divadla, ale třeba pro hudební skupiny, pro které je koncert pro tisíc lidí určitě zajímavý, pokud půjde uskutečnit.
Jsou divadla, jež i v oněch stísněných podmínkách pro stovku lidí zkoušejí hrát. Obdivuji, že do toho šla. Doufám, že uvolnění na tři sta diváků se situace zase o kousek zlepší. Cíl je, aby na léto vznikly poměry sice trochu nezvyklé, ale umožňující určitý typ akcí. Sice to kvůli opatřením bude pořád trochu podivné léto, ale bude se odehrávat aspoň nějaká kultura. Když vezmu tu ziskovou – divadla, především pražská, dle mého mají zájem venku hrát. Takže i pro počítání celkových ztrát v kultuře bude důležité, zda se pro ně takový prostor podaří vytvořit.
Do divadel a koncertních síní se po uvolnění restrikcí lidé nejspíš nevrátí hned v původním předvirovém počtu. Řada z nich bude i nadále mít strach z nákazy. Zvláště když značnou část diváků tvoří senioři, míní ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Doufá však, že i „podivné“léto přinese kulturní oživení.
LN Když si představím atmosféru na koncertech, i těch tisíc lidí se dříve dokázalo pěkně natlačit jeden na druhého. Budou nyní platit nějaká omezení, tedy roušky či dodržování několikametrových rozestupů?
S rouškami se na těchto akcích podle mého pořád počítat bude. Od pondělí sice přestanou být povinné venku, avšak během hromadných akcí jsou hygienická opatření naopak stále poměrně zásadní a namístě. Podmínky jistě nebudou standardní. Ale existuje poměrně výrazný segment lidí, který je vděčný i za takovéto první akce, jež se pořádají či mají pořádat.
LN Ano, ale spíše mi šlo o to, jestli jste s hygieniky řešili praktickou stránku. Budou nějaké sektory, kde bude vždy jen omezený počet lidí, nebo budeme sice nosit roušky, ale na koncertech i tak bude hlava na hlavě?
Domnívám se, že tisíc lidí nebude moci být takhle těsně pohromadě. Tak daleko ještě nejsme. My se o tom s hygieniky bavíme a oni nehodlají moc slevovat z toho, že se rozestupy mezi lidmi mají hlídat. Bojí se křížového nakažení jednoho člověka z více stran a virem s různými mutacemi, což je dle nich to nejhorší. Existuje podezření, že těžké průběhy onemocnění v jižních zemích pocházejí právě z toho, že na masových shromážděních jeden člověk chytl koronavirus z více stran. To je zřejmě to, co vyvolalo takovou akceleraci nemoci. Možná se pouštím na pole, které mi nepřísluší, ale z debat jsem pochopil, že proto hygienici vyžadují rozestupy mezi lidmi, abychom se vyhnuli riziku.