Kůrovce je třeba zpomalit jako vir
Říká Josef Vojáček. Každá krize je prý zároveň příležitostí a přeměna lesů by podle původních předpisů trvala asi déle než teď
LN Jak se daří kůrovci v roce 2020?
Naštěstí o trochu hůř, než v roce 2018, podmínky pro jeho život jsou ale pořád velmi dobré. Částečně letos pomohlo ochlazení, odhadujeme, že dojde ke dvěma rojením, ve výjimečných případech ke třetímu. Rok 2018 byl extrémní, na skoro celém území republiky byla tři rojení, na některých místech i čtyři, což je na naše poměry nevídané.
LN Může letošní situaci ještě něco zhoršit?
Třeba opakování dubnového počasí. Dlouhodobě teplé počasí bez srážek způsobuje oslabování stromů a umožňuje kůrovci, aby měl víc generací. Pro lesníky je lepší takové počasí, které se nelíbí většině obyvatel, tedy chladnější a deštivější. Na druhou stranu fenomén sucha a změny klimatu je už takový, že i většina Evropanů by si aspoň na dva roky přála, aby víc pršelo a nebyla taková horka, protože sucho dopadá na všechny.
LN Jak do kalamity kůrovce zasáhl koronavirus?
Vládní opatření přišla v době, kdy měly být v plném běhu jarní práce, tedy zalesňování. Kvůli kůrovci musíme nejen výrazně těžit, ale musíme les také významně obnovovat. Ze dne na den jsme museli začít řešit, co s nedostatkem pracovních sil. Už dlouho v Česku většinu nekvalifikovaných prací prováděli pracovníci z jiných zemí. Najednou se lidí nedostávalo.
Promítlo se to i do zpracovatelských kapacit, kdy se spousta firem dostala do stejné situace. Pily v příhraničí, ať už v Rakousku, nebo Německu, neměly zaměstnance, pendleři nedojížděli a firmy buď úplně zastavily provoz, nebo omezily počet směn. Situace na trhu s dřívím se tak zhoršila, převis nabídky nad poptávkou se ještě zvýšil.
LN Jak jste si s tím poradili?
Vyhlásili jsme akci pro studenty a další občany, kteří měli zájem pomoci v lese. Byli jsme velmi překvapení, jaký zájem o to byl. Do deseti dnů od vyhlášení jsme měli téměř deset tisíc nabídek. Uzavřeli jsme asi třináct set dohod. Všem lidem za to patří dík.
LN Ale co třeba v případě asanace, na kterou je potřeba proškolených pracovníků?
Lidem z venku jsme samozřejmě takové práce nenabízeli. Šlo především o obnovu lesa, kde postačuje jednoduché proškolení, bylo to ale i vyklízení klestu, opravy oplocenek a podobné práce, které to nevyžadují. Odborné práce s požadavkem na vyšší míru proškolení nebyly v březnu nebo na začátku dubna nutné. Asanace dříví je aktuální nyní. Aktivní rojení kůrovců začalo na konci dubna a v květnu.
LN Zvládlo se takhle udělat vše, co bylo potřeba a bylo v plánu?
Se zalesňováním jsme na rekordním čísle, za první čtyři měsíce jsme zalesnili sedm tisíc hektarů, což je zhruba pětatřicet milionů sazenic. Je to asi o třicet procent víc než doposud.
LN Pandemie bude mít dopady i po skončení nouzového stavu, budou platit i nadále nějaké výjimky pro zahraniční pracovníky?
Ty pořád platí, ministerstvo zemědělství má dlouhodobě projekt Ukrajina. Jak se to bude vyvíjet, uvidíme. Obecně je dnes poptávka po zahraničních pracovnících v celé Evropě. Ve většině evropských států se blíží doba sklizně, takže zájem bude velký. Jsem optimista, i kvůli zmiňované akci. Spousta lidí, kteří si práci vyzkoušeli na dohodu, má zájem přejít do pracovního poměru. Zatím to nevypadá, a zaklepu to na dřevo, že by s pracovními kapacitami mělo být zle.
LN Jak jsme na tom s těžbou?
Každý rok uzavíráme novým rekordem. Běžná těžba Lesů ČR se do roku 2018 pohybovala kolem osmi milionů kubíků, přičemž to nebyla maximální těžba, plány nám dovolovaly těžit i více. Za celé Česko to bylo 17 až 18 milionů kubíků ročně. Před dvěma lety se to ale výrazně zlomilo a jsme skoro na dvojnásobku. Za rok 2018 jsme vytěžili skoro 11 milionů kubíků, loni to bylo 14 milionů kubíků a nyní v plánech počítáme s 15 miliony. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů zveřejnil čísla za rok 2019 a za celé Česko to číslo atakuje 30 milionů kubíků. Před dvěma lety to bylo 25 milionů.
LN Kdy se obnoví úmyslná těžba?
Úmyslná těžba je zastavená u smrku a borovice. U listnatých dřevin musíme provádět výchovné zásahy, tedy i úmyslnou těžbu. U jehličnanů platí výjimky pro situace, kdy je nutné těžit, jde asi o zlomek procenta. Nepředpokládám, že by se v dohledné době, během jednoho až dvou let, úmyslná těžba jehličnatých stromů obnovila naplno.
LN Ceny dřeva padají, budou padat i nadále?
Ve srovnání s rokem 2015 je propad 70 procent, není už moc, kam by mohly padat. Spousta dřeva je dnes neprodejná i za cenu, jaká je na trhu. Každý, kdo projíždí Českem, vidí hromady dřeva na takzvaných odvozních místech u lesa. Možné je všechno. Zpracovatelské provozy nestíhají takový objem zpracovávat. Žádná firma nezdvojnásobí během dvou let svoje kapacity. Moc nových pilařských provozů nepřibývá, v Česku je to za posledních pět let asi jeden větší provoz, který se rozjíždí letos a který zvládne pořez kolem jednoho milionu kubíků.
Snížili jsme ceny dřeva pro veřejnost, což tvoří asi dvě procenta naší roční těžby. Dříví nabízíme veřejnosti dvojím způsobem. A to buď samovýrobou, to znamená, že si dřevo v lese pokácíte sami, a dále jsme vloni umožnili veřejnosti nákup dříví z hromad, které jsou vidět všude u lesa. Koupí ho ve dvoumetrových délkách, sami si ho zpracují. U obojího jsou různé slevy, u některých položek až o 40 procent. Ale pouze pro veřejnost a pouze v malém.
LN Nemá smysl udělat nějakou pobídku, dotaci, aby vznikalo víc pil?
Jednoznačně jsme pro. Ideální by samozřejmě bylo maximum produkce zpracovat v ČR. Pro zvýšení objemu pořezu v Česku je to určitě cesta, kterou podporujeme. Je potřeba se zamyslet také nad tím, jaké dříví je zpracováváno. Jak jsem říkal, v České republice se ve standardních dobách těžilo kolem 17 milionů kubíků, ale kapacity pořezových závodů byly jen něco málo přes 11 milionů. Rozdíl končil v exportu. Tím, že žádné kapacity nepřibyly a dnes se těží 30 milionů, je na vývoz určených najednou 19 milionů kubíků, a proto se hledají nové trhy, například v Číně.
LN Jak se vývoz do Číny vlastně osvědčuje?
Opět se tam nyní zvedl o dřevo zájem, Čína je navíc velký zpracovatel. Pro všechny v Evropě je to velký odběratel, který má zájem nakoupit v podstatě jakékoliv množství dřeva. Je ale problém tam to dřevo dostat. Logistické kanály jsou pro všechny stejné, je to pár velkých přístavů a v menším železnice.
LN Kolik už jsme do Číny vyvezli?
Za rok 2019 to bylo podle dostupných údajů 1,5 milionu kubíků.
LN Stačí to, když potřebujeme vyvézt 19 milionů?
Nestačí. Pokud by to našemu trhu mělo skutečně odlehčit, mělo by to být okolo osmi až deseti milionů. ČR ale není se svými devatenácti miliony vedoucím hráčem v produkci dřeva v EU. Kůrovec je navíc všude. Export do Číny probíhá ve sta milionech kubíků nejen z Evropy, ale i z Jižní Ameriky, Austrálie, Nového Zélandu a dalších.
LN Hledají se i další trhy?
Neustále. Dřevo je surovina, která se velmi špatně skladuje. Za sucha podléhá rychle zkáze. I to dnes vlastníci řeší – kvůli vysokým dubnovým teplotám se ve dřevě objevují podélné výsušné trhliny a to dřevo se potom rozpadá. Pro kvalitní uložení je potřeba hodně vody, což ale dnes znamená velké náklady a vůbec problémy, jak se k té vodě dostat. I proto je ideální dřevo co nejdříve pořezat. Několikrát se mě někdo ptal, proč skladujeme dříví, a ne hotové výrobky. Ale kdo je pořeže? Jsme zpátky v kruhu u zpracovatelských kapacit. I proto se trhy hledají stále. Nutno dodat, že státy Blízkého východu mají zájem už o řezivo a hotové výrobky, tam nikdo pilu stavět nebude. Pro producenty surového dřeva je to tudíž trochu složitější než pro producenty řeziva a výrobků, kteří mají odbyt v podstatě po celém světě. Pro nás je stále z ekonomického hlediska stěžejní Evropa a Čína.
LN Co dopravní kapacita?
Ta je na tom dobře, bohužel koronavirus zasáhl do prostupnosti hranic, takže počty odvozních souprav, které se dokážou dostat ven, se snížily. V posledních dvou až třech letech zažívá renesanci v přepravě dřeva železnice, a to velkou. Na mnoha nádražích a místech už ale nejsou vhodné prostory pro nakládání dřeva a navíc jsou stížnosti na znečištěné plochy. Tam, kde lze dřevo nakládat, se tak více firem pere o prostory a přistavené vlaky.
Koronavirus zasáhl i české lesy. Státní podnik Lesy ČR musel reagovat na úbytek zahraničních pracovníků. O práci v lese byl naštěstí zájem a k pracím se přihlásilo mnohonásobně víc lidí, než podnik čekal. „Se zalesňováním jsme na rekordním čísle,“říká v rozhovoru pro LN generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
LN Jaký je nyní souhrnný účet za kůrovce v Lesích ČR?
Velmi těžko se to počítá, protože se nedá říct, proti jakému období počítáte škody. Byly doby, kdy byly ceny za dřevo vyšší a za práci nižší, dnes se ceny za práci zvedly. Ani plocha o tom moc nevypovídá, protože záleží, co na ní bylo. Šlo by to vyjádřit přes objem dřevní hmoty, která byla zpracovaná. Proti poslední národní inventarizaci lesů je pokles zásob smrku zhruba o 16 procent. Podobně to bude i u Lesů ČR. Co se ale týče zásob listnatého dříví, ty se mírně zvýšily. Každá krize je zároveň příležitostí a přeměna lesů by zřejmě podle původních předpisů trvala déle než teď.
LN Bude mít stále více listnáčů a útlum levného smrku důsledek pro konečného spotřebitele z hlediska ceny, vzhledem k tomu, že listnáče jsou dražší?
Nemyslím, že by smrk z našeho území zmizel, pořád jsou místa, kde je smrk doma a zůstane tam. Na poli dřevozpracovatelského průmyslu se v poslední době objevilo tolik nových materiálů, ze kterých se dělají krovy, vazníky, nosníky, ohýbané materiály a další, že si s nimi trh velmi rychle poradí, a nepředpokládám, že dojde k nějakým výrazným cenovým výkyvům. Koneckonců zažíváme boom dřevostaveb a různých materiálů, které se vyrábí ze dřeva velmi nízké kvality, a přitom vzniká velmi kvalitní stavební materiál.
LN Platí, že kalamita by měla odeznít až v roce 2026?
To je trochu věštění z křišťálové koule. Já bych si přál, aby skončila už za rok. Kraji, které jsme měli zafixované jako kalamitní, ať už Moravskoslezským, nebo Olomouckým, kalamita prošla a smrk zůstal jen tam, kde má přirozené podmínky, jinak byly porosty zcela nahrazeny a jsou obnovovány. Gros boje dnes probíhá v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Fronta leží mezi Vysočinou a jižními Čechami. Kůrovec nezná hranice a snažíme se dělat vše pro to, aby taková kalamita nedošla do ostatních krajů, soustřeďujeme tam kapacity a snažíme se bojovat tam, kde to má smysl. Gradace kůrovce je zhruba jedna ku deseti. Pokud vyletí z jednoho stromu, napadne deset dalších. Ale je tady 300 tisíc vlastníků lesů, průměrná velikost majetku není nijak veliká. Spousta vlastníků je nedohledatelná nebo ani neví, že ten les má. Takže se může stát, že i když na svém pozemku děláte, co můžete, stejně k vám kůrovec dorazí. Ne vždy se všechno všem podaří, ale je třeba dát do boje všechny síly.
LN Daří se dostávat do praxe inovace, které by s kalamitou pomohly?
Snažíme se o to. Máme vlastní grantovou agenturu, kterou podporujeme vlastní výzkum. Vypisujeme tím pádem témata, která nás zajímají. Odjakživa je samozřejmě snahou najít nějakou prevenci, což se stále nedaří, takže řešíme aspoň nové postupy v boji se škůdcem. Objevují se například v asanaci. Věda se kůrovcem zabývá.
LN Mluvil jste o začarovaném kruhu, řešení přitom stále naráží na nějaké překážky. Budeme tedy muset kalamitu prostě jen přežít?
Naší snahou je kalamitu zastavit nebo aspoň zpomalit. Česká republika má 2,6 milionu hektarů lesa, z nichž zhruba milion jsou smrkové porosty. Výchozí stav byl 511 milionů kubíků smrku a dnes máme o 16 procent méně. Když použiji parafrázi s koronavirem, smrk odchází a naší snahou je to brzdit, aby byla dostatečná kapacita to zvládnout. Ta křivka by se měla co nejvíc zploštit, stejně jako u toho viru.