Reakce ze strany Izraele bych nepřeceňoval

PRAHA Někdejší velvyslanec ve Svaté zemi Jiří Schneider v rozhovoru pro LN mluví také o tom, jak židovský stát „oťukává“mezinárodní společenství.

LN Českou politickou scénu rozvířil zveřejněný komentář, který kárá Izrael za zvažované připojení sporných osad na Západním břehu Jordánu. Signatáři textu jsou současný ministr zahraničí Tomáš Petříček a dva jeho předchůdci Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09). Jak moc je komentář tématem pro Izraelce?

Soudím, že to rozvířilo jen domácí vody. Debata o tom, do jaké míry je pro Izrael výhodné přistoupit na koncept anexe na Západním břehu Jordánu, tam probíhá nezávisle na tom, co se děje v Česku.

LN Přesto reakce z Izraele, alespoň na velvyslanecké úrovni, na sebe nenechaly dlouho čekat. Jak to číst?

To bych nepřeceňoval. Reakce na úrovni velvyslanectví či obchodní komory nepřesahuje český mediální prostor. Něco jiného by bylo, kdyby se takový dopis objevil v mezinárodních médiích.

LN Vidíte zvažovanou anexi jako vážně míněný plán, či je to jen oťukávání, jak by ji mezinárodní společenství přijalo?

Pokud jde o koncept anexe území, jež se označují jako okupovaná z hlediska mezinárodního práva, tam k prvnímu „oťukání“došlo loni v případě Golan. Izrael je formálně anektoval v roce 1981, ale tehdy to nikdo neuznal. Až loni americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím anexi Golan uznal. Řekl bych, že nyní je to další sondování.

Druhý rozměr je, co by anexe osad znamenala bezpečnostně a administrativně pro Izrael. Na těchto okupovaných územích je hlavním aktérem armáda, kdežto v okamžiku formální anexe to tam musí převzít civilní správa. A to je poměrně oříšek. Na Golanech to tak složité není. V Izraeli se proto teď vede debata o tom, zda si stát může takové břemeno dovolit, notabene v situaci, kdy probíhá epidemie koronaviru. A je tu i regionální rámec. Pokud by tento krok rozkolísal spolupráci s Jordánskem, samozřejmě to není v zájmu Izraele. ik