Maďarsko chce ukončit nouzový stav
Vláda v Budapešti se cítí být neprávem osočována za to, že si nechala od parlamentu udělit mimořádné pravomoci. Ministryně spravedlnosti soudí, že kritici doma i v zahraničí by se měli omluvit.
BUDAPEŠŤ/PRAHA Nouzový stav v Maďarsku, který vláda vyhlásila kvůli koronavirové pandemii, skončí s největší pravděpodobností 20. června. Včera to uvedla ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Vláda posvětila příslušný návrh již na svém pondělním zasedání a nyní se jím bude zabývat parlament. Premiér Viktor Orbán tak přijde o mimořádné pravomoci, jež mu koncem března udělili poslanci. Byla to formalita, neboť obě vládní strany, národně konzervativní Fidesz a křesťanskodemokratická lidová strana (KDNP), disponují v Národním shromáždění ústavní většinou.
Kabinet dostal svého času možnost po neomezenou dobu vládnout pomocí dekretů, zároveň nemohly v daném období proběhnout doplňovací volby do parlamentu či referenda. Kromě toho také poslanci schválili zákon trestající šíření falešných zpráv. Opozice tenkrát takovýto „bianko šek“odmítala kvůli obavám, že mimořádné kompetence zneužije pro další posílení svého vlivu. Premiér Orbán naopak tvrdil, že potřebuje rychle reagovat na vývoj pandemie i v situaci, pokud by se poslanci nemohli kvůli krizi sejít. Předtím totiž museli poslanci nouzový stav prodlužovat každých 15 dní.
„Namísto toho, aby nás podpořila, prováděla opozice spolu s liberálními médii doma i v zahraničí bezprecedentní dezinformační kampaň,“vyčítala včera opozici ministryně Vargová. Vyzvala také všechny kritiky, aby se za to maďarskému národu omluvili.
Nejednotný pohled Bruselu Posílení pravomocí pro Orbána kritizovali někteří poslanci Evropského parlamentu, který se následně situací v Maďarsku před dvěma týdny zabýval. Jeho předseda Davide Sassoli při této příležitosti pozval šéfa maďarské vlády do Bruselu. Ten to ovšem odmítl a chtěl namísto sebe poslat ministryni Vargovou, což se zase nelíbilo vedení parlamentu. Naopak Evropská komise ústy své místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové prohlásila, že nevidí důvod, proč by mělo být proti Maďarsku zahájeno řízení pro podezření z porušení smluv. Její úřad zároveň uvedl, že EK zkoumá mimořádné a nouzové zákony ve všech zemích EU, přičemž z evropské sedmadvacítky k těmto mimořádným opatřením sáhlo dvacet členů.
Za téměř dva měsíce vydala maďarská vláda více než stovku nařízení s platností zákona. Ne všechny se týkaly boje proti pandemii. Nakonec se nenaplnily původní obavy, že by krize mohla znemožnit jednání parlamentu. Poslanci naopak pracovali prakticky v běžném režimu.
Skutečnost, že mimořádné pravomoci, které jeho vládě umožnily vládnout formou dekretů, skončí, avizoval premiér Orbán již před necelými dvěma týdny během návštěvy Srbska. „Úspěšně jsme ochránili naši vlast a naše kroky jsou srovnatelné s kroky kterékoli jiné země,“prohlásil tehdy.
Téměř desetimilionové Maďarsko mělo ke včerejšímu dni 3771 nakažených nemocí covid-19 a celkem 499 lidí jí podlehlo. Před necelými dvěma týdny přistoupila země k uvolňování, přičemž návrat k normálnímu životu má probíhat postupně a v několika fázích, mezi nimiž budou zhruba vždy dva týdny.