Potíže dílny světa

Čína se uzavírá a hrozí směrem ven

Otom, jaká bude reakce Číny na epidemii nového koronaviru, se dlouho spekulovalo. Teď, měsíce poté, co se právě v Číně tato nemoc objevila, vidíme první náznaky čínské budoucnosti. A není o co stát.

Za prvé virus ochromil čínskou ekonomiku. A i když Peking je dost skoupý na informace, zřejmě víc, než se čekalo. Na zasedání loutkového čínského parlamentu proto nezaznělo, jak tomu bylo v jiných letech, jaký bude růst čínského HDP. Odborníci totiž očekávají, že kolem nuly, a to se špatně ohlašuje jako úspěch. Zvláště pokud kvůli tomu rychle přibývají nezaměstnaní. Peking chce potlačit nezaměstnanost příkazy a zadlužováním na místní úrovni. Současně se hodlá zaměřit na „bezpečnost“, tedy potlačení projevů nespokojenosti, a mizí důraz na mezinárodní obchod. Éra čínského ekonomického otvírání se světu a přijímání kapitalismu je asi s koronavirem u konce.

Mění se i zahraniční politika. Přibývá silných gest a hrozeb. V čínském parlamentu vypadlo u projevů o znovusjednocení pevninské Číny s Tchaj-wanem dosud obvyklé slůvko mírové. Někteří čínští vojáci spekulují o příležitosti k obsazení Tchaj-wanu. V Hongkongu, který je autonomní součástí země s vlastním zákonodárstvím, chce Peking zavést svůj zákon o národní bezpečnosti a poslat tam tajné policisty. Přes své původní sliby o demokratizaci Hongkongu.

Shrnuto a podtrženo, vypadá to, že ti, kteří si mysleli, že Peking je neochvějným zastáncem globalizace a odpovědnou velmocí, se dost mýlili. Stejně jako ti, kteří tvrdili, že epidemie koronaviru povede v Číně k větším svobodám či cestě k demokracii. Opak je pravda.