Stavební zákon dostane sněmovna v září

PRAHA Nejčastěji zmiňovaným důvodem, proč v posledních letech rapidně rostly ceny bydlení v Praze, je pomalé a komplikované povolování staveb. Nabídka pokulhává za poptávkou. Ze studie poradenské společnosti Deloitte vyplývá, že doba pro povolení stavby bytového projektu v Praze je v průměru sedm let.

Významně zkrátit tuto lhůtu by měl nový stavební zákon. Jeho návrh jde tento týden do legislativní rady vlády. Do sněmovny by se měl dostat v září. Začít platit by měl v průběhu roku 2021 s tím, že účinnosti bude nabývat postupně do poloviny roku 2023.

Jedno razítko místo čtyřiceti „Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoli,“slibuje v případě přijetí nového zákona ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO), která návrh připravila. Návrh počítá s tím, že celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad, který vydá jedno razítko. Nyní jich stavebníci od různých úřadů musí zajistit víc než čtyřicet. Celý proces bude digitalizován.

Velmi důležitým principem nového zákona je tlak na dodržování lhůt státem. Norma zavádí fikci souhlasu, která znamená, že když se úřad ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít za to, že souhlasí. Návrh zákona zachovává stavební úřady na obcích, státní stavební správa vznikne od krajů výš. Vznikne 14 krajských stavebních úřadů plus jeden specializovaný pro velké strategické stavby typu dálnic. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad.

Kritici se bojí zhoršení

Návrh nového stavebního zákona má řadu odpůrců. Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Stávající verze návrhu nemá podle prezidenta Hospodářské

komory ČR Vladimíra Dlouhého téměř nic společného s věcným záměrem a návrhem předloženým na konci loňského roku před připomínkovým řízením. Svaz průmyslu a dopravy tvrdí, že se na návrhu odrazilo, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni jasně dohodnout, a jednotlivé kompetence tak zůstávají roztříštěné. Řadu kritiků měl i původní návrh. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy.

Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoli.

KLÁRA DOSTÁLOVÁ ministryně pro místní rozvoj