Význam očkování vzrůstá

Vědci nyní bojují, aby co nejdříve získali vakcínu, která pomůže vyřešit globální problém s pandemií nemoci covid-19. Odborníci věří, že očkování ochrání lidský organismus před nákazou a fatálními následky a zároveň zamezí dalšímu šíření nového koronaviru. Tak jako se tomu podařilo u řady jiných nemocí.

Koronavirus je srovnáván s virem chřipky. Virologicky sice patří do jiné kategorie, ale u většiny nakažených se projevuje obdobně jako chřipka. Jak virem chřipky, tak novým typem koronaviru se lze nakazit i kontaktem s kontaminovanými předměty, na jejichž povrchu dokážou virové částice přežít i několik dní.

Platí také, že nakažení mohou být infekční i v době, kdy sami nepociťují žádné příznaky, v případě onemocnění covid-19 je ale inkubační lhůta delší.

Málo očkovaných

U obou nemocí jsou alarmující celosvětová čísla obětí. Alespoň v případě chřipky by ale mohla být bilance mnohem lepší. Proti chřipce totiž existuje vakcinace řadu let a je s podivem, že proočkovanost populace je přesto mizivá. V rámci evropských zemí patří Česko dokonce na samý chvost. Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se u nás každý rok nechává očkovat jen 20,3 procenta seniorů. A to i přesto, že očkování je stále nejúčinnější prevencí, kterou navíc mají pojištěnci starší 65 let již čtrnáct let ze zákona zdarma.

Méně očkovaní než u nás jsou senioři jen ze šesti zemí EU. „Česká republika se v tomto ohledu naprosto vymyká, a to nejen v rámci Evropy, ale i celosvětově. Seniorů očkovaných proti chřipce je u nás méně než například v Maroku, Chile nebo Rusku,“potvrzuje Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.

„Chřipka, podobně jako koronavirus, nejvíce ohrožuje seniory a pacienty z rizikových skupin, kteří trpí jiným chronickým onemocněním. Kromě nich ale každoročně onemocní chřipkou také 20–30 procent dětí a výjimkou bohužel nejsou ani úmrtí v této věkové skupině,“říká Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

I obyčejná chřipka dokáže upoutat pacienta na lůžko na oddělení jednotky intenzivní péče, včetně lůžek s plicní ventilací. Důvodem přijetí na anesteziologicko-resuscitační oddělení u chřipky je téměř vždy postižení plic – tedy selhání dýchání.

„U těchto pacientů je pak indikováno napojení na umělou plicní ventilaci. Léčba je často komplikovaná včetně nutnosti napojení na mimotělní oběh,“varuje Tomáš Tyll, přednosta kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní péče 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské chřipce je nepochybně jedním z účinných způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout.

„Očkování proti chřipce vede ve všech věkových skupinách k výraznému snížení počtu onemocnění, hospitalizací, komplikací i úmrtí především u rizikových skupin. V současnosti jde tedy o nejlepší a nejúčinnější prostředek v prevenci přenosu a výskytu chřipky a jejích častých komplikací,“uvádí epidemiolog Kynčl.

Tak jako každý rok Světová zdravotnická organizace na konci února vydala aktuální doporučení týkající se složení očkovací látky účinné proti čtyřem typům chřipkových virů, jejichž cirkulace v populaci se očekává v příští sezoně.

Na komplikace s chřipkou ročně v Česku zemřou zhruba dva tisíce lidí. To je čtyřikrát více obětí, než si na tuzemských silnicích vyžádají dopravní nehody. Přitom existuje účinná obrana proti chřipce. A to je každoroční očkování. Aplikuje jej buď praktický lékař, nebo si zájemce zajde do očkovacího centra. Očkuje se zpravidla od října ideálně do poloviny prosince, aby si tělo (obvykle během dvou týdnů) dokázalo vytvořit protilátky.

Česko se sice pomalu začíná vracet do běžného režimu, odborníci ale varují, že horší epidemie nás může čekat na podzim a v zimě, kdy druhá vlna nového koronaviru zřejmě udeří v sezoně viróz, angín a chřipek.

Přežívající fámy

Lékaři kromě nemocí svých pacientů musejí bojovat s fámami, jež se kolem očkování šíří. Ta, kterou pacienti nejvíce zmiňují, je strach, že po očkování budou mít paradoxně mnohem horší průběh nemoci, než kdyby se očkovat nenechali.

„Pokud někdo onemocněl virózou podobnou chřipce od října do prosince, o skutečný chřipkový virus velmi pravděpodobně nešlo, v tomto období totiž dominovaly nákazy způsobené jinými původci, zejména rhinoviry, RS viry, běžné koronaviry, adenoviry a viry parainfluenzy. Touto záměnou potom vznikají mýty o nefungujícím očkování. To chrání specificky jen proti chřipce. Neměli bychom zaměňovat chřipku, která může ohrožovat život pacienta, s jinými virózami zimní sezony, které obvykle nejsou tak závažné,“zdůrazňuje docent Rastislav Maďar, předseda Lékařské rady center Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Přitom určit rozdíl mezi chřipkou a virózou je jednoduché i pro laika. Stačí si zapamatovat tři jednoduché věci: chřipka člověka doslova odrovná – silně ho bolí svaly i klouby a je nesnesitelně unavený. Chřipku nedoprovází rýma, zato velmi silný kašel. Inkubační doba je několik hodin až pět dní, nejčastěji ovšem jeden až dva dny.

U virózy je tomu u hlavních znaků naopak. Typická je pro ni rýma, slabá únava i zanedbatelný kašel. Inkubační doba virózy je od dvou do deseti dnů.