Vakcína dokáže nejlíp zabránit epidemii

LN Pandemie covid-19 je srovnávána s chřipkou. Na ni ve světě každoročně zemřou statisíce lidí, přestože existuje očkování...

Proočkovanost na chřipku se v různých zemích liší, u nás je jedna z nejnižších. Lidé chřipku neoprávněně považují za banální onemocnění a nemají z ní takový strach jako nyní z koronaviru. Obě nemoci jsou přitom nebezpečné zejména pro rizikové jedince. Teď jsme názorně viděli, jak na koronavirovou infekci lidé umírají a jak epidemie dokáže ochromit celou společnost a hospodářství. Proto se k vývoji vakcíny, která dokáže zabránit nákaze koronavirem, upínají velké naděje.

LN Odpůrci očkování proti chřipce argumentují, že její virus každý rok mutuje. I koronavirus má již své mutace. Je v silách medicíny připravit brzy vakcínu proti něčemu, co teprve vědci zkoumají?

Z příkladu chřipky je vidět, že je v silách medicíny při výrobě vakcíny reagovat na každoroční mutace chřipkových virů. Každý rok jsou na trh uváděny nové chřipkové vakcíny, jejichž složení je tomu přizpůsobeno. Věřím, že stejně tak tomu bude i u vakcíny proti koronaviru, jehož mutace navíc zatím nejsou tak zásadní, jako jsme zvyklí vidět u viru chřipky.

LN V roce 2016 jste vydala brožurku o očkování, kde vysvětlujete, jak působí, vyvracíte mýty, vysvětlujete jeho důležitost. Jste dětskou lékařkou se zaměřením na alergologii, imunologii a pneumologii. Vnímáte u lidí averzi vůči očkování?

S příchodem svobody do naší země se začaly množit i diskuse o nutnosti očkování. Počty lidí odmítajících očkování rostly a bohužel myslím, že rostou stále. Lidé si mnohdy nepřipouštějí, že svoboda jednoho jedince končí tam, kde začíná svoboda jiného. Očkování není jen věcí soukromou, ale je i otázkou celé společnosti. Je-li očkováno 80 až 90 procent populace, jsou chráněni i ti, kdo z různých, například zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Říkáme tomu kolektivní imunita. Neočkovaní lidé tedy při dobré proočkovanosti populace neonemocní, protože se nemoc v takové komunitě nevyskytuje. Pokud však nebude proočkovanost dostatečná, zanikne i kolektivní imunita a budou ohroženi i ti, kdo by se očkovat chtěli, ale nemohou.

Dalším důvodem odmítání očkování je, že strach z některých nemocí se vytratil. Právě proto, že se proti nim očkuje, je lidé nevidí. Nejsou časté. My lékaři se však s nimi potkáváme, a stojíte-li tváří v tvář smrti nebo trvalému poškození dítěte, kterému mohlo být zabráněno očkováním, je to velmi smutné. Vedlejší účinky vakcín, jimiž také často odmítači očkování argumentují, jsou oproti jejich přínosu zanedbatelné.

LN Opět se objevují ohniska spalniček či černého kašle. Očkování proti obojímu u dětí je nicméně povinné, jak je tedy možné, že k nákaze dochází?

Za nárůst případů černého kašle a zejména spalniček jistě mohou rostoucí počty neočkovaných. Dalším vysvětlením je ale i to, že stejně jako léky nejsou ani vakcíny stoprocentně a celoživotně účinné. Liší se to vakcína od vakcíny. Pravidelné přeočkování je jednou z možných cest, ale je použitelné jen u některých vakcín jako například u tetanu či černého kašle. Vědci tedy pracují na vývoji lepších vakcín.

LN Kvůli globalizaci je možné se nakazit téměř vším. Proč se třeba očkování proti tuberkulóze provádí jen u některých novorozenců?

Před očkováním lékař zjišťuje výskyt TBC v domácnosti, pobyt rodiny v zahraničí, možný kontakt dítěte s nakaženými a podobně a pak posoudí, zda dítě splňuje indikaci k očkování. Od plošného očkování novorozenců proti TBC se u nás ustoupilo, protože v tomto věku je víc komplikací než později a výskyt TBC u nás trvale klesal. Návrh přesunout toto očkování do věku šesti měsíců, kdy by již nebyly komplikace jako u novorozenců, však neprošel. Nyní očkujeme děti se zvýšeným rizikem TBC nebo je možné očkovat se na vlastní žádost, ale zaplatit to. Vakcína proti tuberkulóze patří k celosvětově nejdéle a nejvíce podávaným a jedněm z nejbezpečnějších. Zda bylo chybou ukončit u nás plošné očkování proti TBC, ukáže teprve čas.

Proočkovanost je v Česku nízká, říká imunoložka Zuzana Vančíková z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

LN U koronaviru se na očkovací látku spěchá. Budou schopni výrobci dodržet pravidla její bezpečnosti?

Pravidla na bezpečnost a účinnost musí být dodržena vždy. Při časovém tlaku však nemusí být výzkum proveden na tolika jedincích. Data potom nejsou tak robustní, ale přesto nejsou chybná.