Emílie Marty modelingu
Kariéra modelek stejně jako třeba baletek má v podstatě jepičí život. Sotva se dohrabou na vrchol, už se mluví o tom, kdy půjdou do důchodu. A co budou dělat potom.
„Říkali mi, že mám před sebou maximálně 11 let,“vzpomínala vloni Naomi Campbellová. A v té chvíli slavila 33 let na mole. A před pár dny jí bylo 50! Ano, čtete správně… Padesát let. Dnešní čtyřicátníci si její plakáty ve svých -nácti vylepovali nad postel vedle Cindy Crawfordové nebo Claudie Schifferové. Takže ano, ikony našeho mládí už nejsou juniorky. Ale její kariéra v módě rozhodně není u konce. Diář má plný a o užívání si modelkovského odpočinku v nějakém rozsáhlém sídle nemůže být řeč. – ostatně spolupracuje dodnes jako přispěvatelka.
V jejím tažení za větší diverzitu ve světě módy a hlavně za stejné platové podmínky pro „barevné“modelky ji významně ovlivnilo přátelství s bojovníkem proti apartheidu a pozdějším jihoafrickým prezidentem Nelsonem Mandelou. A právě v jihoafrickém Kapském městě minulý rok opět mírně prostořece šla za svým. Na konferenci o luxusu zmínila, že doufá, že brzy jednu z prestižních módních cen obdrží některý z afrických designérů, ne „některý z bílých návrhářů využívajících látky afrických textilních designérů úplně špatným způsobem“.
Sama už ocenění získala – o rok dříve byla vyhlášena podobně jako dříve Rihanna nebo David Bowie módní ikonou Rady amerických módních tvůrců. Z hlediska modelkovského života ikonou téměř nesmrtelná jako Věc Makropulos.
Autor je redaktorem Seznam Zpráv