Babiš: Netrestejte nás za nízkou nezaměstnanost

PRAHA/BRUSEL Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s klíčem, který navrhla Evropská komise (EK) pro rozdělení peněz určených na obnovu ekonomik po koronavirové krizi. Zásadně odmítá například to, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. Unijní státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly být sankcionovány, uvedl předseda vlády. Česko by mělo z mimořádného balíku 750 miliard eur dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).

Nejvíc pro Itálii a Španělsko Babiš dodal, že cílem obnovy by také nemělo být nalít peníze do států, jejichž veřejné finance mají dlouhodobě velké problémy, které koronavirus ještě zesílil. „Měla by především zajistit, že se jejich situace do budoucna zlepší. Ekonomiky států se zdravými financemi krizí rovněž utrpí a malé proexportní ekonomiky jako Česká republika obzvlášť. Je potřeba ekonomický růst a konkurenceschopnost podpořit v celé EU,“uvedl Babiš. K tomu by podle něj pomohl důraz na investice a doplnění chybějící infrastruktury.

Podle předběžného návrhu by největšími příjemci pomoci měly být nejvíc zasažené země Itálie a Španělsko, pro které EK předpokládá vyčlenit více než třetinu balíku v celkové hodnotě 750 miliard eur. O ty chce EK zvýšit příští víceletý rozpočet, celou částku si chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích.

Pro Česko z ní má být vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.

Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky zasáhne podle odhadů EK koronavirový výpadek nejvýrazněji, mají dohromady získat 313 miliard eur – Řím 173 a Madrid 140. Třetím největším příjemcem se má stát Polsko s 63 miliardami.

Pro další visegrádské země se počítá s výrazně nižšími částkami: pro Maďarsko 15 miliard a pro Slovensko 13. Nejsilnější evropské ekonomiky Německo a Francie, jejichž vlády poskytly záchrannému plánu EK zásadní podporu, si mají rozdělit necelých 70 miliard: Paříž má dostat 39 miliard, Berlín o deset méně.

Kritérii k rozdělování přímých grantů jsou podle EK mimo jiné hrubý domácí produkt na obyvatele či nezaměstnanost. „Systém přidělování bude zvláště příznivý pro státy nejzasaženější krizí, především pro ty s nízkou úrovní příjmů na obyvatele a vysokou nezaměstnaností,“uvedla Evropská komise v podrobnostech k plánu.