Hledá se klíč, kolik jídla na pultech má být z Česka
PRAHA V bavorských obchodech je běžné, že drtivou většinu sortimentu tvoří místní produkty. Tamní vláda místní zemědělce dotuje a udržuje domácí nabídku potravin dominantní. Čeští zákonodárci to nyní zkoušejí jinudy – nařízením povinného podílu tuzemského jídla v nabídkách obchodů.
Debatu spustil pozměňovací návrh k vládní novele, jež řeší dvojí kvalitu potravin. Podepsalo se pod něj 25 poslanců ze sedmi stran. Ukázal se jako příliš ambiciózní, ale nastínil cestu, po níž se dolní komora seriózně vydává. Poslanci návrh opět proberou ve výborech, aby našli kompromisní podíl českých potravin na zdejších pultech. Těch, jež v drtivé většině patří řetězcům s cizokrajnými matkami.
„Návrh zákona je pokus ve velkých obchodech prosadit přes nějakou kvótu, aby tam bylo více českého zboží, které lidé beztak chtějí. Jsme rádi, že se debata otevřela, myslím, že je vážná,“řekl LN Václav Klaus mladší (Trikolóra), jeden ze signatářů návrhu.
Nejhustěji jsou mezi zastánci nápadu zastoupení lidé z ANO a SPD, ale přidal se třeba i bývalý ministr zemědělství a šéf lidovců Marian Jurečka. Vůle v dolní komoře je, a když se započtou hlasy ANO, nejpočetnějšího klubu, je vysoká pravděpodobnost schválení.
Kompromisní znění se vyrýsuje mezi trojicí předložených variant. Transsněmovní žádala, aby podíl českých potravin činil příští rok 55 procent a každý další o pět procentních bodů stoupl. V roce 2027 by byl na finálních 85 procentech. Klaus míní, že 55 procent stačí, a s povinností by cílil leda na řetězce. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik navrhuje 60 procent v obchodech s plochou nad 400 metrů čtverečních.
Obchodům se záměr nezdá. Tvrdí, že povede k růstu cen a menší nabídce.
Ministerstvo zemědělství se myšlence nebrání, ostatně předchůdce Miroslava Tomana (za ČSSD) Jiří Milek (za ANO) sám podobný návrh přichystal. „Požadavek na převládání českých potravin v obchodech vnímáme především jako apel na zemědělsko-potravinářskou profesní společnost, aby dbala na uplatnění českých potravin, respektive na tržní maloobchodní síť s cílem zvyšovat nabídku českých potravin konečnému spotřebiteli,“napsal LN Vojtěch Bílý, mluvčí resortu, který by v případě schválení docizeloval zákon vyhláškou.
V ní by například dodal, že paragraf se vztahuje jen na to, co v Česku vypěstovat nebo odchovat lze, aby bylo zřejmé, že kiwi nebo zebří paštiky kvótu neplní. Také by stanovil výjimku pro specializované prodejny, aby krámky s ruskými, italskými, britskými nebo halal delikatesami nemusely zavřít.
Poslanci se domnívají, že protekce podle původu zdejšímu prostředí prospěje – dovozová zelenina nebo maso mají velkou uhlíkovou stopu, protože musejí hodně cestovat, trpí zdejší soběstačnost, farmářům se nevyplatí chovat skot a pěstovat brambory, protože z Polska se to doveze laciněji, a na svá pole sázejí dotované řepky či kukuřice, čímž se prohlubuje zdejší problém se suchem, neboť podvyživená půda vodu neudrží.
Obchody: Utrpí spotřebitel Řetězce, které se rýsují jako hlavní subjekt podílové regulace, pozitivní náhled nesdílejí. Argumentují, že si to odskáče spotřebitel – ceny budou vyšší, výběr nižší.
„Novela zákona by výrazně poškodila především naše zákazníky. Regulovat podíl potravin legislativně by znamenalo výrazně omezit pestrost nabídky a výběr, a to nejen v sekcích mezinárodní kuchyně a v kulinářských specialitách. Vedlo by to také k horší konkurenci, a tedy i vyšším cenám a potenciálně horší kvalitě,“napsal LN Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert. Doplnil, že v prodejnách už dávají přednost českým dodavatelům, a pokud nabídnou zboží, které je konkurenceschopné cenou i kvalitou, dostanou přednost.
V tom je samozřejmě háček – v konkurenceschopnosti. Už exministr Jurečka, jeden z těch, kdo pozměňovací návrh podepsali, kritizoval řetězce, že protežují výrobky a potraviny ze svých mateřských zemí. V roce 2016 si třeba nechal zpracovat průzkum mezi dodavateli, kde 79 procent z nich uvedlo, že maloobchodní řetězce zneužívají své dominantní postavení, například že slevovými akcemi tlačí zemědělce s cenou pod celkem zkonzumují
kilogramu na osobu včetně vyhazovaných zbytků výrobní náklady. Řetězce se vždy hájily, že kritika je neoprávněná, ale problém stále visí ve vzduchu a nespokojenost s cenovou dostupností českých potravin trvá.
O tom, že by se Česko vydalo bavorskou cestou cenových dotací, se tu zatím nehovoří; hlavně proto, že by to vyšlo draho a na státní kasu teď klade soustředěné nároky sucho i koronavirus, mimo jiné.
S nařízeným podílem českého zboží by mohl vyvstat problém i v objemech, jež zdejší obchody sázejí do regálů. Mnoho farem tu odvyklo náročnému pěstování zeleniny či ovoce, chovy prasat se vybíjely; zdejší produkce by na poptávku prodejců nemusela stačit.
„Vzhledem k vysokým kvalitativním, ale i kapacitním nárokům na naše dodavatele jsme již dnes nuceni odebírat nemalou část stálého sortimentu ze zahraničí. Dodržet takto vysoký podíl u celého sortimentu na celém trhu by proto nutně způsobilo ještě větší kapacitní potíže a v jejich důsledku tlak na snížení kvality výrobků a současně zásadní snížení pestrosti nabídky a sortimentu,“reagovala na dotaz LN mluvčí společnosti Lidl Zuzana Holá.
„Nakopnout“zemědělství Jurečka, který má mezi signatáři návrhu autoritu díky tomu, že resort zemědělství vedl, se domnívá, že regulace podílu je jedna z možných cest, jak zdejší zemědělství nakopnout a spolu s tím prospět i půdě, boji proti suchu. „Dá nám to prostor pro růst poptávky po domácích potravinách, především po ovoci a zelenině, a to sakra potřebujeme,“sdělil na sociálních sítích. Kritiku, že se ochudí nabídka, třeba o exotické ovoce, odráží s tím, že nic takového by se nestalo, protože ministerstvo zemědělství by vyhláškou upřesnilo, kterých potravin se kvóta týká. Nebyla by to pro veškeré zboží v prodejně, jen pro vybrané druhy.
Hlavní kritérium? Hmotnost ODS a Piráti ztělesňují ve sněmovně odpůrce navržené regulace (třebaže jeden z poslanců ODS, Jaroslav Martinů, se pod návrh podepsal). „Je to navýsost protekcionistický návrh, který koncentruje moc u velkých prodejců potravin a omezuje dovoz a konkurenci. Cílem je, aby lidé kupovali jen u významných českých producentů a za ceny, které si nadiktují,“řekl LN Petr Bendl (ODS), rovněž bývalý ministr zemědělství. Sdílí pohled řetězců, že výsledkem by byla horší dostupnost a vyšší ceny.
Podobný názor má také poslanec Radek Holomčík (Piráti), který stranu zastupuje v zemědělském výboru: tom, kde se debata o schůdné podobě regulace povede především. „Z mého pohledu je to nepatřičné a nepřijatelné zasahování do soukromých subjektů. Bych byl ochotný se o tom bavit, kdyby tam například byla podpora regionálních potravin, bio potravin… Ale ty řeči okolo, že to má vyřešit soběstačnost, je nesmysl. To si napsalo několik firem, kterým se to hodí,“řekl LN.
Onou nepojmenovanou, ale jednoznačně míněnou velkou potravinářskou firmou myslí odpůrci nápadu holding Agrofert, jehož bývalým majitelem a stávajícím obmyšleným je premiér Andrej Babiš (ANO). Podle Jurečky je to příklad klapkovitého vidění, protože celý agroprůmysl a potravinářství v zemi nejsou jen Agrofert. „Nevím o tom, že by podniky holdingu produkovaly ovoce, zeleninu nebo brambory. A nebude to mít ani vliv na cenu potravin. V řetězci Penny už dnes garantují, že osm z deseti potravin, které u nás vyprodukovat lze, je českého původu. Jsou dražší nebo celé Penny je dražší? Není,“dodal lidovecký exministr.
Co se týče toho, jak návrh zákona českou potravinu definuje,
LN
ústředním kritériem je hmotnost složek. U jednosložkových to musí být sto procent nezpracované potraviny, vinařských produktů, mléka a masa ze zvířat, co se tu narodila, chovala a porazila. U vícesložkových musí tvořit český původ aspoň 75 procent hmotnosti surovin ve chvíli, než se začne vyrábět – a přidaná voda se započítat nesmí.