Miliony pro kožešinové farmy

PRAHA Majitelé někdejších kožešinových farem mohou od státu dostat téměř 180 milionů korun. To v případě, pokud poslanci schválí návrh na navýšení finančních kompenzací pro bývalé chovatele za nucené ukončení činnosti. V tomto duchu pozměněná novela zákona na ochranu zvířat proti týrání prošla v únoru sněmovním zemědělským výborem.

S pozměňovacím návrhem, který mají LN k dispozici, přišla poslankyně Margita Balaštíková (ANO). Navrhuje, aby kožešinoví farmáři získali z eráru 6900 korun za každého chovaného norka a 5400 korun za každou lišku. Až do ledna 2019, odkdy je chov zvířat na kožešinu státem zakázaný, bylo na tuzemských farmách chováno zhruba 25 tisíc zvířat.

Návrh má podporu ministerstva zemědělství. „Souhlasíme s principem odškodnění formou náhrady škody dle počtu chovaných zvířat,“řekl LN mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Spolek OBRAZ – Obránci zvířat však upozorňuje, že v úpravě novely zákona chybějí jakákoliv data a podklady, které by zdůvodnily výše uvedených sum. „Nikdo nám neukázal žádnou analýzu, na jejímž základě tyto částky vypočítali,“řekl LN předseda neziskové organizace Marek Voršilka.

Ministerstvo zemědělství oponuje: „Sazby kompenzačního příspěvku se opírají o znalecké posudky na hodnotu genetického materiálu chovu, hodnotu nevyužitého majetku a výši průměrných nákladů spojených s ukončením chovu, který je následně rozpočítán na chovaná zvířata,“vysvětlil mluvčí Bílý s tím, že samotný resort není předkladatelem pozměňovacího návrhu, a proto nenese zodpovědnost za konkrétní částky.

Platný zákon praví, že někdejší farmáři mají nárok na příspěvek na pokrytí svých nesplacených závazků a na náhradu ušlého zisku za období jednoho roku. Předložený návrh na úpravu normy považuje míru takového odškodnění za nedostatečnou. Argumentuje mimo jiné tím, že farmáři prý museli roky před stanovením zákazu investovat značné sumy peněz do chovných klecí, které by odpovídaly evropským standardům.

Farmáři vyčkávají

„Adekvátní částka kompenzačního příspěvku by měla zahrnovat nejen náhrady za zmařené podnikání, ale také za vložené investice při povinné změně technologie chovného zařízení,“argumentuje poslankyně Balaštíková v návrhu. Přechodné období mezi schválením zákazu sněmovnou a definitivním koncem fungování farem bylo podle ní navíc krátké.

Sněmovna schválila zákaz kožešinových farem v červnu 2017. Na začátku loňského roku začal platit celoplošný zákaz a od února už nemohl žádný chovatel usmrtit lišku či norka za účelem získání kožešin. Farmáři se logicky začali domáhat odškodnění. Nejzazší termín, dokdy si musejí o kompenzace zažádat, je sklonek července. Většina někdejších chovatelů však vyčkává. „Ministerstvo zemědělství evidovalo dvě žádosti, z nichž jedna byla vzata zpět,“uvedl mluvčí resortu Bílý. Celkově bylo v Česku před zákazem registrováno devět kožešinových farem.

„Nikdy jsme se nebránili přiměřeným kompenzacím pro majitele zrušených kožešinových farem, jejich výše však musí odpovídat reálné ekonomice farem a musí být podložena seriózními analýzami,“uvedl Voršilka ze spolku Obránci zvířat. S tímto argumentem souhlasí člen zemědělského výboru Vlastimil Válek (TOP 09). „Přijde mi, jakoby si ta čísla někdo vycucal z prstu, chybí mi tvrdá a jasná data,“řekl LN Válek, který jako jediný z osmnáctičlenného výboru hlasoval proti schválení návrhu na zvýšení odškodného. Válek si prý udělal vlastní analýzu a přišel s protinávrhem, dle nějž by se kupříkladu fixní kompenzace u norků měla snížit na třetinu navržené částky.

V roce 2017, kdy byl ve sněmovně zákaz kožešinových farem schválen, ministerstvo zemědělství prosazovalo skromnější finanční kompenzace, jež tehdy vycházely z odhadů resortu. Úřad tenkrát navrhoval, aby chovatelé dostali od státu 3000 korun za norka a 3900 korun za lišku.

Výše kompenzací pro majitele zrušených kožešinových farem musí odpovídat reálné ekonomice farem

„Teď nedělám nic“

David Vojtíšek, někdejší majitel největší kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově, choval přibližně 14 tisíc norků. Pokud návrh projde, dostane od státu na kompenzacích bezmála 100 milionů. „Pro mě je tato částka přijatelná, jde o kompromis ze strany chovatelů,“řekl včera LN Vojtíšek. Chovatel přitom v minulosti v mediích opakovaně uváděl, že do farmy v posledních letech investoval o dost méně; loni v lednu veřejně prohlásil, že jeho farma měla roční tržby přes deset milionů korun a za posledních pět let do podniku investoval přibližně třicet milionů korun. Vojtíšek prozatím nenašel uplatnění v jiném oboru. „V tuto chvíli nedělám nic, soustředím se na to, aby majitelé farem získali adekvátní odměny,“přiblížil.