Musí vzniknout fond pandemických lůžek

Dvojka soukromého zdravotnictví v ČR

PRAHA Provozují nemocnice ve středočeském Berouně a v nedalekých Hořovicích či Onkologické centrum v Pardubicích. Také je zasáhla koronavirová pandemie tvrdě. „Státní a krajské nemocnice mají v zádech příslušný státní nebo krajský rozpočet, o který se v případě krize mohou opřít. My takovou možnost nemáme,“říká v rozhovoru pro LN Milan Rufer, generální manažer holdingu AKESO, který je druhým největším hráčem soukromého zdravotnictví v České republice.

LN V čem se liší zkušenost soukromých nemocnic z průběhu krize od těch ze státního segmentu?

V jednu chvíli jsme v tom byli, lidově řečeno, všichni společně, když jsme byli vázáni vládními nařízeními i opatřeními ministerstva zdravotnictví. Dílčí rozdíly však mezi veřejným a soukromým sektorem bezpochyby byly a jsou, ostatně ukazují se i při nynějším odeznívání krize.

Určitě existovaly nějaké rozdíly v distribuci ochranných pomůcek, kdy do našich nemocnic byla jejich cesta komplikovanější, byly rozdíly v možnostech testování, ve zdrojích pro mimořádné odměňování zaměstnanců v první linii. Vše vychází z existující disproporce mezi financováním veřejného a soukromého zdravotnického sektoru. Státní a krajské nemocnice mají v zádech příslušný státní či krajský rozpočet, o který se v případě krize mohou opřít. My takovou možnost nemáme, na všechno si musíme vydělat. Aktuální zkušenosti ukazují, že bude nezbytné nastavit v jednotlivých nemocnicích kaskádový systém tvorby fondu pandemických lůžek.

LN Jak si to mám představit?

Nejprve by taková péče byla poskytována ve specializovaných centrech, po naplnění jejich kapacity by „do hry“nastoupily fakultní nemocnice, následně by se transformovala lůžka v regionálních nemocnicích a tak dál, aby se postupovalo s vyšší mírou ohledu na možnost zachování běžného provozu v ostatních nemocnicích, což umožní minimalizovat negativní dopady do zdravotní péče a její omezení.

LN Nabídl stát nějakou pomoc soukromým nemocnicím?

Jsme zvyklí spoléhat se ve všem sami na sebe. Proto jsme řadu ochranných opatření přijímali sami a ještě dříve, než je vyhlásilo ministerstvo. Obecně lze říct, že stát komunikoval dobře,

Skupina AKESO je druhý největší ■ subjekt v soukromém zdravotnictví v České republice, lídrem tohoto segmentu poskytování zdravotní péče je skupina Agel miliardáře Tomáše Chrenka

V roce 1998 položil její základy

■ současný majitel, řecký podnikatel Sotirios Zavalianis

V loňském roce skupina vydělala ■

300 milionů korun

Ztráty způsobené koronavirem ■ nyní odhadují na desítky milionů korun

Zaměstnává 1700 lidí, v roce 2019 ■ hospitalizovala 35 tisíc pacientů

■

Spadají pod ni nemocnice ve

jeho experti dle mého pracovali skvěle. Platí i to, že v kritických momentech odpovědné orgány vyslyšely naše konkrétní návrhy. Pozitivně hodnotím i zřízení informačního systému, díky kterému bylo jasné, jak jsou na tom kapacity zdravotnických zařízení. Kladlo to na nás nároky z hlediska reportování mnoha různých parametrů. středočeských Hořovicích av Berouně či onkologické centrum v Pardubicích

Generálním ředitelem skupiny je ■

Milan Rufer (na snímku)

LN Co by šlo příště udělat lépe?

Cestu vidím ve zjednodušení reportingu a administrativy, lepší koordinaci aparátů státu a krajů, nejlépe vytvořením pouze jediného informačního toku ze zdravotnických zařízení.

LN Zmínil jste, že k vám ochranné pomůcky putovaly těžko. Jak jste to řešili?

Ochranné pomůcky jsme sháněli po celém světě. To nám umožnilo zásobit se včas a v potřebných objemech do doby, než naběhlo centrální zásobování, které v první vlně nebylo dostatečné. Vedle našich zaměstnanců bych rád ocenil i všechny ty, u nichž se vzedmula vlna solidarity, šili roušky, vyráběli masky či třeba tiskli ochranné štíty.

LN Už máte vyčíslené ztráty, jež způsobilo zhruba dvouměsíční omezení provozu?

Aktuálně je počítáme ve výši mnoha desítek milionů korun. Pevně doufám, že se situace brzy stabilizuje.

LN Museli jste upravit byznys plán?

Na prvním místě je pacient, a kdo zná náš přístup, ví, že vše, čeho jsme dosáhli, je tvrdě vydřené. Náročnější to bude s chystanými investicemi, mimo jiné je obsahově aktualizujeme, aby počítaly s dalšími možnými pandemiemi. Zrychlujeme činnost, aby se pandemie promítla do našich plánů co nejméně, intenzivně pracujeme na zajištění několika miliard korun, které chceme použít například na výstavbu Centra duševní rehabilitace v Berouně či na dětskou polikliniku v Praze – Nových Butovicích.

LN Jak se vyvíjejí jednání s pojišťovnami?

Jejich přístup hodnotíme velice pozitivně, je korektní. Zejména proto, že pojišťovny nepřestaly hradit nastavené průběžné zálohy za poskytovanou péči, čímž umožňují pokračovat v péči o pacienty a vrátit se do rozsahu péče před krizí. Předpokládáme, že rozhodující jednání nás teprve čekají, přičemž věříme, že v budoucnu zohlední proběhlou krizi a její dopady. Z pohledu pacienta určitě stojí za pozornost hrazení telefonního kontaktu s lékařem ze strany pojišťoven.

LN Promítl se boj s virem do chodu pardubického onkologického centra, kde se nacházejí pacienti se sníženou imunitou?

Na pardubické onkologii jsme přijali řadu režimových opatření, jako je například měření teploty všech příchozích hned u vstupu do budovy. Jinak léčba probíhala a probíhá v souladu s doporučeními českých i světových odborných společností, kdy jsme posuzovali stav každého jednotlivého pacienta a velmi detailně vážili rizika a přínosy pokračování, respektive omezení léčby v době krize. Naše pracoviště radiační i klinické onkologie byla v provozu bez přestávky, tedy ozařovalo se i podávala chemoterapie.