Petrof čelí viru inovací výroby
Akustické panely do budov mají pomoci firmě v době globálního propadu odbytu hudebních nástrojů
Ještě loni to u hradeckého výrobce pian Petrof vypadalo, že letošek bude podobně úspěšný. Utržených 310 milionů a vydělaných 14 milionů korun za rok 2019 už ale tradiční česká firma v tomto roce nezopakuje.
Začátkem května po vyhodnocení propadu prodeje po celém světě a zejména na dominantním čínském trhu hrozilo, že letošní odbyt spadne na polovinu. Teď má prezidentka společnosti Zuzana Ceralová Petrofová z páté generace zakladatele Antonína Petrofa o něco optimističtější výhled. Letošek by oproti loňsku mohl být horší „jen“zhruba o 28 procent. Tržby Petrofu pomáhá aspoň zčásti sanovat náhradní výroba pro stavebnictví.
„Prodeje téměř ustaly. Pak došlo u nás i ve světě na zavírání škol, které pro nás představují významné zákazníky, přestaly fungovat showroomy po celém světě. Vše stojí. O obrovský podíl zakázek jsme přišli už začátkem této koronavirové krize v Číně, která pro nás představuje 38 až 40 procent celkových tržeb,“popisuje situaci Petrofová.
Společnost už musela propustit 20 z celkových 245 zaměstnanců, ale zda dojde i na další personální úspory, ukáže čas.
V krizi pomáhají panely
Podnik se díky světovému věhlasu stal koncem 19. století dvorním dodavatelem pro rakouský císařský dvůr a dnes je největším výrobcem klavírů a pianin v Evropě. Teď čelí současnému globálnímu propadu prodeje hudebních nástrojů náhradní výrobou akustických a protihlukových panelů. Investoři je instalují na stěny kanceláří, sálů a konferenčních místností.
„Jde o výrobu, kterou jsme vzhledem k našemu vybavení a zkušenostem mohli rozjet okamžitě. Je to dobrá možnost, jak alespoň zčásti čelit krizi, kterou žijeme v podstatě už od ledna, kdy to začalo v Číně. Postupně byl zasažen celý svět. A i když se nyní situace v Evropě trochu zlepšuje, nemáme jistotu, jak a kdy se zájem o hudební nástroje vrátí. Přece jen jde o zbytné zboží, jehož pořízení lidé odkládají jako první,“uvedla pro LN Petrofová.
Současná šéfka společnosti, která se pravidelně objevuje v žebříčku nejvlivnějších žen Česka časopisu Forbes, a oceněná manažerka roku 2014 má s řešením vážných ekonomických krizí své zkušenosti. Už při nástupu do vedení v roce 2004 musela odvracet hrozbu konkurzu kvůli dluhům z nesplacených úvěrů, které si rodina musela vzít k odkoupení většiny „svého“podniku od státu. Ani světová ekonomická krize v letech 2008 až 2009 Petrof nepoložila.
„Současná krize je vážná z toho důvodu, že i po odeznění nouzového stavu potrvají potíže výrobců dlouho,“reaguje Ivana Čapková z Asociace výrobců hudebních nástrojů.
Zrušení nebo odložení různých veletrhů, výstav, festivalů i koncertů, na kterých se výrobci také prezentují, bude mít podle ní za následek velké omezení budoucí poptávky, a tím snížení výroby i na několik dalších let.
„Ve výrobě hudebních nástrojů je velká konkurence a osobní styk se zákazníkem je jedním z nejdůležitějších. Pokud se tyto vazby zpřetrhají, tak hlavně u výrobců s převažujícími zahraničními odběrateli to může být zásadní problém,“připomíná Čapková.
Strádají velcí i malí
Podobná je situace u velkých výrobců a také u menších dodavatelů mistrovských nástrojů, mnoha českých známých mistrů houslařů, kytarářů a dalších odborníků v oboru. Ti pracují na malých zakázkách, často na jediném nástroji řadu měsíců. Dnes tedy práci mají. Ale nouze kvůli současnému výpadku kontaktů se projeví zase o to později.
A nejvážnější situace je u firem, které se už před koronakrizí potýkaly s dluhy, zhoršenou ekonomickou situací a skončily v úpadku. To platí pro kraslického výrobce žesťových nástrojů Amati a také Strunal Schönbach z Lubů u Chebu, nástupce někdejšího podniku Cremona.
Celý obor výroby hudebních nástrojů utržil loni v Česku na dvě miliardy korun, odhad pro letošní rok uvádí pokles až na polovinu.