Maturita je zbytečný stres
Sblížícími se maturitami se v minulých dnech objevily názory, které stojí za citaci. Například senátor Jiří Drahoš to vzal v rozhovoru pro Aktuálně.cz dost od podlahy. „Co je vlastně maturita?“klade si řečnickou otázku. „Stresová, jednorázová zkouška. Ano, takové zkoušky jsou například na vysokých školách, ale tam je máte po každém semestru. Student se našrotí nějaký předmět, který ho třeba ani moc nebavil, udělá zkoušku a snaží se učivo zapomenout. Ale u maturit stát chce, aby žáci ukázali své schopnosti získané během několika let při jednorázové zkoušce. Nechápu, jaký to má smysl…“Zřizovatel několika privátních škol v Praze Ondřej Kania šel na sítích ještě dál a nazval dnešní maturitu naprosto archaickým prvkem, který nemá v moderním školství co dělat. Zároveň varoval před jejím přeceňováním: „Konkurenční výhody, které se dříve čerpaly v elitních vzdělávacích institucích, má díky globalizaci a digitalizaci světa k dispozici téměř každé dítě. Takže není možné vnímat formální vzdělání jako jedinou možnou cestu k úspěchu a seberealizaci vašich dětí…“. Na tom bezesporu něco je. Ale možná by to nezaznělo, kdyby koronakrize nenastartovala pochybnosti i o věcech dříve nedotknutelných. Ovšem nejsou všichni tak radikální. Někteří se naopak zpochybňování obávají. Třeba rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Holeček se podle svých slov bojí i o osud povinné školní docházky. Zahrávat si s dobrovolností je, jak říká, nebezpečné, protože to zpochybňuje smysl vzdělávání a školy jako prostoru pro setkávání a spolupráci dětí z různých sociálních skupin.
Otom, že nejsme zdaleka sami, kdo řeší zavřené nebo jen částečně otevřené školy, svědčí i čísla na webových stránkách UNESCO. Podle nich ovlivnila karanténa víc než půldruhé miliardy dětí a mládeže na celém světě, což představuje devadesát procent světové studentské populace. Na počátku třetí květnové dekády zaznamenalo UNESCO plné otevření škol například v Norsku nebo v Rakousku. Výrazně víc států však přistoupilo k podobnému kroku, jaký zvolila ČR, tedy k částečnému otevření. Patří mezi ně Německo, Dánsko, Francie, Belgie, Nizozemsko, Slovinsko, Chorvatsko nebo Řecko. Až v září se mají vrátit do tříd děti v Itálii nebo ve Španělsku. Otvírání škol provází diskuse o šíření koronavirové infekce dětmi. Podle agentury Reuters několik studií konstatuje, že děti nejsou významnějším přenašečem. Například americké zdroje ale říkají, že mezi potvrzenými případy jsou alespoň dvě procenta dětí.
Finské vysoké školy se chystají přijmout pro příští akademický rok víc uchazečů, než plánovaly. Podle rádia Yle proto, že se i ve Finsku čeká v důsledku koronakrize zvýšení nezaměstnanosti a školy chtějí přispět k jejímu snížení. Je to velmi zajímavý počin. Protože je určitě lepší navštěvovat posluchárny místo úřadů práce. A ve Finsku je už teď o třetinu víc mladých nezaměstnaných než před krizí, konkrétně čtyřicet tisíc.