Brazilský prezident v úzkých
BRASILIA/PRAHA Když se Jair Bolsonaro, krajně pravicový prezident Brazílie, o uplynulém víkendu objevil v metropoli Brasilia mezi svými příznivci na policejním koni a s účastníky demonstrace se objímal a potřásal si rukama, vypadalo to jako obrázek silného lídra v idylické době bezpečí a prosperity.
Nic z toho ale Brazílie těchto dnů nepředstavuje. Nejlidnatější latinskoamerická země sice šplhá stále výš, jde ovšem o nezáviděníhodný žebříček: Brazílie pod Bolsonarem se propracovala do „elity“států, které vůbec nejhůře zasáhla koronavirová krize. Prezident přitom pandemii od počátku zlehčuje, ochranná opatření označuje za zbytečná a sám se podle toho chová. Na zmíněný mítink dorazil bez roušky (ta je v hlavním městě na veřejnosti povinná) a o nějakém bezpečném odstupu nemohla být řeč.
V zemi bylo dosud prokázáno přes 30 tisíc úmrtí na nemoc covid-19 a počtem evidovaných nakažených (více než půl milionu) je Brazílie dokonce na druhém místě na světě za USA.
„Útok na demokracii“
Vedle probíhající koronavirové krize Bolsonaro bojuje řadu dalších „bitev“. Soudy totiž prošetřují vážná podezření, že se prezident pokusil zasahovat do práce bezpečnostních složek, a jeho popularitu má pomoci zvyšovat organizovaná skupina ve velkém produkující lživé zprávy.
Bolsonaro v dubnu odvolal šéfa federální policie, jež vyšetřuje dva jeho syny a některé přátele. Prezident se měl pokusit nezákonně získat informace z vyšetřování; na protest ze své funkce odstoupil ministr spravedlnosti.
Stále probíhající vyšetřování je spojené s další kauzou, která Bolsonara ohrožuje: týká se údajné skupiny, jež má v kyberprostoru organizovat šíření lživých zpráv a nepravdivého osočování prezidentových odpůrců. Minulý týden vyšetřovatelé sáhli k rázné akci, když federální policie na jejich pokyn na asi desítce míst po celé zemi provedla domovní prohlídky a zabavila počítače, telefony i písemné dokumenty.
Bolsonarova reakce na policejní akci byla mimořádně ostrá. „Už nikdy nepřipustím, aby se opakovalo něco podobného (...) Všechno má své meze. Policie nesmí napříště plnit absurdní pokyny tohoto soudu,“řekl následující den prezident na adresu brazilského nejvyššího soudu.
Někteří jeho podporovatelé ale šli mnohem dál. Ministr pro vzdělání Abraham Weintraub (muž židovského původu) označil na Twitteru policejní akci proti skupině organizující fake news za „brazilskou křišťálovou noc“a údajně levicová média přirovnal k nacistům. Status zakončil pozdravem „Sieg Heil!“.
Podle Eloísy Machadové de Almeidové, profesorky práva na univerzitě v Sao Paulu, jsou do dezinformační sítě podporující Bolsonara zapleteni vysocí politici i někteří boháči podporující prezidenta. „Jejich cílem je teď šířit hrozby proti nezávislým soudům a demokracii jako takové,“řekla profesorka deníku O Globo.
Že řadě Bolsonarových příznivců neleží demokratické hodnoty příliš na srdci, ukazují i některá hesla, jež se objevují na mítincích na prezidentovu podporu. Na jednom z takových transparentů minulý týden stálo: „Chceme vojenskou intervenci – zrušte Kongres a nejvyšší soud.“
Podle Josého Celsy de Mella Filha, soudce nejvyššího soudu, nemusí jít jen o neškodné výkřiky. „Musíme zabránit destrukci demokracie (...) Hitler se v roce 1933 dostal do úřadu také lidovým hlasováním – aby pak anuloval ústavu, zavedl totální diktaturu,“varuje soudce.
Jair Bolsonaro přitvrzuje útoky proti soudům, které vyšetřují jeho rodinu a blízké. Koronavirová krize mezitím v Brazílii kosí zástupy lidí, země se řadí k nejpostiženějším na světě.
V průzkumech ztrácí
Bolsonaro sice jakákoli pochybení vehementně odmítá, jeho trable se však zřetelně odrážejí v klesající popularitě. Byť tvrdé jádro prezidentových příznivců se zmenšuje jen mírně (jeho působení v úřadu hodnotí podle posledních průzkumů jako výborné či dobré 25 až 30 procent obyvatel), výrazně narostl tábor jeho jednoznačných odpůrců. Mezi ty se nyní řadí již téměř polovina populace.
Bližší pohled na průzkumy ukazuje, že nejvíce Brazilci prezidentovi vyčítají postoj ke koronavirové krizi. Tu prezident „zcela nezvládá“podle nadpoloviční většiny Brazilců. Zdraví tak obyvatele zjevně trápí víc než ohrožení demokracie.