Demonstranty vyhnal slzný plyn
WASHINGTON/PRAHA Prezident USA Donald Trump uvažoval o návštěvě episkopálního kostela svatého Jana od pondělního rána. Měl k tomu hned několik důvodů. Jednak svatostánek o víkendu zapálili demonstranti a podle jeho mínění bylo dobré se u něj objevit. Druhým motivem pak byla nutnost být středem pozornosti s dobrým narativem.
Zdroje deníku The Washington Post z okolí prezidenta potvrdily, že atmosféra v Bílém domě byla v pondělí více než napjatá. Trump měl totiž pocit, že ho opět někdo z členů jeho týmu zradil, když vypustil do médií informaci, že se kvůli víkendovým protestům musela hlava státu ukrýt do bezpečnostního bunkru. V médiích prý totiž vypadal jako „srab“.
Prezident se tak rozhodl, že během dne dostane situaci pod kontrolu. Stál před ním ale jeden zásadní problém: na Lafayettově náměstí, které se nachází mezi kostelem svatého Jana a Bílým domem, byly stovky demonstrantů, kolem nichž by musel projít. A Trump si raději počkal.
V 18.43 (2.43 SELČ) začal svůj projev k národu, ve kterém kritizoval guvernéry mnoha států za to, že nezvládají demonstrace. Pohrozil, že pokud budou násilné protesty pokračovat, pošle do ulic armádu, což se nestalo od nepokojů v roce 1992. Když skončil, bylo již po sedmé hodině večerní a na území hlavního města již začal platit zákaz vycházení.
Policisté však začali v potlačování protestů mnohem dříve. Aby prezidentovi uvolnili prostor na náměstí, nasadili si plynové masky a během pár desítek minut se úřadům podařilo za pomoci slzného plynu a gumových projektilů protestující vytlačit. Z davu se ozýval křik a heslo „Nestřílejte!“.
S biblí v ruce
Šéf Bílého domu tak mohl poklidně ihned po projevu vyrazit k nedalekému kostelu, kam pravidelně prezidenti chodí na mše před inaugurací. Po celou dobu jej zabíraly kamery a Trump ignoroval otázky novinářů. Jediná otázka, na kterou odpověděl během fototermínu u spáleného kostela, byla na bibli, již držel v rukou. „Jde o bibli vaší rodiny?“ptali se novináři a prezident jen zadrmolil: „Je to bible.“Veřejností však ve velkém zahýbal fakt, že Trump dal pokyn, aby policejní jednotky začaly v potlačování protestů předtím, než začal platit zákaz vycházení.
„Prezident prakticky použil policejní síly proti americkým občanům, ne aby ochránil majetek, ale aby se zbavil vlastních obav. My se přes to přeneseme, ale toto bylo ukázkové zneužití moci,“uvedl pro list The New York Times Brendan Buck, exporadce posledních dvou republikánských šéfů Sněmovny reprezentantů a význačný člen strany.
„Celá akce vznikla jen kvůli tomu, aby dominoval zprávám. Nejsem si jistý, jestli se něco změní zítra,“řekl The Washington Post jeden z poradců prezidenta, který si přál zůstat v anonymitě.
Demonstrace v zemi spustila vražda George Floyda, neozbrojeného černocha, kterého zabil jeden z policistů v minnesotském městě Minneapolis. Protesty probíhají ve více než 75 městech USA, ve čtyřiceti byl zaveden zákaz vycházení. Kvůli častému rabování, zapalování aut či budov již guvernéři šestadvaceti států povolali na pomoc rezervy amerických ozbrojených sil – Národní gardu.
Současné nepokoje nejsou jediným problémem, který zemi pálí. USA stále nevyřešily koronavirovou krizi, které již podle tamních úřadů podlehlo přes 105 tisíc lidí a nakažených je více než 1,8 milionu. Prezident Trump podle informací médií už od řešení epidemie definitivně upustil a s hlavním epidemiologem Spojených států Anthonym Faucim nemluvil více než dva týdny.
Jak upozorňuje britský deník The Guardian, existuje vysoká pravděpodobnost, že současné masové protesty znásobí počet nakažených. Demonstranti často nemají roušky a rozhodně během rabování nedodržují povolený odstup. „Pokud jste byli o víkendu protestovat, měli byste se nechat tento týden otestovat,“vyzvala občany starostka Atlanty Keisha Lance Bottomsová.
Hlavní město USA zažilo novinku. V pondělí večer museli policisté rozehnat poklidnou demonstraci, aby se prezident mohl vyfotit u kostela. Předtím ještě stihl pohrozit Američanům armádou v ulicích, pokud neskončí násilné nepokoje.
Poznámku k tématu čtěte na straně 8