Jak spočítat krizi? Rychle
Vlády hledají způsob, jak pomoci svým ekonomikám, jež se pomalu probírají z koronavirové hibernace. Jenže potřebné informace o stavu hospodářství dodávají statistici s velkým zpožděním. Odborníci proto nyní přicházejí s nástroji, kterými lze zmapovat stav hospodářství prakticky online.
CURYCH/PRAHA Statistici, v oboru hospodářství nejvážněji braní odborníci na otázku, jak se daří ekonomice, a kam tedy potenciálně směřovat případná podpůrná opatření, mají jednu zásadní vadu. Vždy nás informují o tom, co bylo, navíc se zpožděním týdnů či měsíců. To vládám hledajícím cesty, jak účinně podpořit hospodářství zasažené koronakrizí, příliš nepomáhá. „Řada ekonomů se proto stala kreativními a objevila nové zdroje dat, která umožňují měřit hospodářskou aktivitu v téměř reálném čase,“informoval včera respektovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.
Výzkumníci totiž objevili způsob, jak zjistit stav ekonomiky se zpožděním v řádu dní či týdnů, nikoliv měsíců. K odhadům přitom používají data například o tom, kolik lidé nakupují, kolik kamionů se zbožím překročí hranice, kolik průmysl spotřeboval elektrické energie, jak často lidé hledali na internetu slova jako nezaměstnanost, kurzarbeit a podobně.
Průkopníci z Rakouska
Jako první začala kvůli koronakrizi těžit online data rakouská centrální banka. Každý týden vyhodnocovala, kolik peněz lidé utratí prostřednictvím bankovních karet. Z toho odvozovala poptávku spotřebitelů, která je v Rakousku stejně jako v ostatních zemích jedním z hlavních motorů ekonomického růstu. Podobným způsobem spočítala i spotřebu vlády, firem a podíl zahraničního obchodu, což jsou všechno věci, z nichž se skládá hrubý domácí produkt (HDP).
Z takto sledovaného vývoje rakouského HDP je vidět vliv vládních opatření po jednotlivých týdnech. První týden (od pondělí 16. března), kdy rakouská vláda zavedla podobná omezující opatření jako ta česká, spadla tamější ekonomika meziročně o 20 procent, další týden už o 25 procent. V 21. týdnu, který začal 18. května, se zvedla na minus deset procent, a to po předchozím otevření malých obchodů 14. května a následném otevření restaurací.
Aktuální data z nových zdrojů Podobný model, postavený hlavně na útratách domácností, které zemi přinášejí více než polovinu hospodářského růstu, uplatnil tým švýcarských vědců z univerzit v St. Gallenu a v Lausanne. Ti zjistili, že už během května, po znovuotevření hobbymarketů a salonů krásy se výdaje Švýcarů dostaly na stejnou úroveň jako v loňském květnu. A v posledním květnovém týdnu už dokonce Švýcaři utráceli více než před rokem.
Data nicméně mohou být zkreslena tím, že lidé začali během koronavirové krize v obchodech daleko více používat platební karty než hotovost. A také tím, že nyní doplňují vyčerpané zásoby, navíc jde pouze o část výdajů domácností.
Švýcaři přitom měřili také další věci, třeba index mobility, tedy jak často a na jaké vzdálenosti se lidé dopravují. K tomu jim napomohly aplikace v chytrých telefonech. Po propadu o 30 procent, odstartovaném zavřením škol a univerzit a zákazem akcí nad sto lidí, navíc přiživeném zavřením obchodů, restaurací a volnočasových zařízení, se mobilita na konci května dostala ze tří čtvrtin do normálu.
Jinak na to šli v Německu. Tamní centrální banka sestavila týdenní index aktivity. K tomu použila také spotřebu elektřiny, počet kilometrů najetých kamiony a nalétaných letadly. Ale třeba také údaje o tom, jak často lidé pomocí vyhledávače Google pátrali po informacích spojených se slovy jako nezaměstnanost či kurzarbeit. Tento index celkově ukázal, že německá recese patrně dosáhla svého dna v dubnu.
Velmi obsáhlé soubory dat, odrážejících vývoj v reálném čase, dali dohromady také američtí ekonomové, soustředění kolem jednoho z nejprestižnějších vědeckých pracovišť světa, Harvardovy univerzity. Zkoumali data z trhu práce, vývoje mezd i soukromé spotřeby či tržního postavení firem.
Výsledky jsou smutné: soukromá spotřeba, která dlouhodobě generuje asi dvě třetiny amerického
HDP, po zabrzdění ekonomiky spadla asi o třetinu a na konci května zůstávala 15 procent pod svou lednovou úrovní.
Záchranný plán EU
Předpovědi a míra jejich spolehlivosti je jen jedna věc. Více než jisté je, že světová ekonomika dostala od koronaviru zatím nevídaný zásah, horší než pověstné světové ekonomické krize v roce 1932 a 2008. Další jistotou je, že se firmy ani domácnosti neobejdou bez pomoci vlád. Evropská unie proto chystá záchranný balík v hodnotě 750 miliard eur, který minulý týden představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jeho schvalovací proces ovšem nebude jednoduchý.