Jak na nemoci od klíšťat
Uvšech klíšťaty přenášených onemocnění se nejčastěji projevují nespecifické příznaky typu chřipkového onemocnění, tedy zvýšená teplota či horečka, bolesti hlavy, únava, bolesti svalů apod. Proto je často třeba laboratorního potvrzení, aby se dalo určit, o jaké onemocnění jde.
Lymeská borrelióza
Bakterie borrelie napadají nejrůznější orgány, a proto se onemocnění projevuje různými příznaky. Nejznámější je červená skvrna s centrálním vyblednutím, nemusí se však vždy objevit. Pokud borelie napadnou nervový systém či např. mízní uzliny, žádnou skvrnu nevytvoří.
Riziko borreliové infekce od přisátého infikovaného klíštěte je prokázáno jen v jednom až čtyřech procentech případů. K přenosu původce lymeské borreliózy může dojít nejdříve po jednom dni sání infikovaného klíštěte, častěji po ještě delší době.
Nákaza probíhá většinou bez známek onemocnění či s nespecifickými příznaky. Významným příznakem může být zarudnutí kůže – erytém s centrálním vyblednutím v místě přisátí klíštěte trvající dva až tři týdny. Diagnózu podporuje zvětšení lymfatických uzlin, mírně zvýšená tělesná teplota, bolesti svalů, bolesti kloubů. Nemocnými bývají v Evropě zejména děti mezi pátým a devátým rokem a senioři s převahou žen.
Erytém se u části pacientů nevytvoří a objeví se až projevy nervové nebo kloubní. Dalšími postiženými orgány může být opět kůže (např. červené pupínky), nervový systém (zánět mozkových blan, obrna lícního nervu, záněty kořenů míšních) či akutní postižení srdce. Nemoc se léčí antibiotiky.
Klíšťová encefalitida
Inkubační doba encefalitidy, tedy období bez potíží, trvá asi 7 až 14 dnů (ale i měsíc) od vstupu viru klíšťové encefalitidy do organismu. Choroba mívá dvoufázový průběh. Po inkubační době nastane první fáze, ve které příznaky připomínají lehkou chřipku. Objevují se bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost, bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže odezní a někteří pacienti se uzdraví.
U jiných však po jednom až dvou týdnech bez příznaků následuje druhá fáze choroby. Projevuje se krutými bolestmi hlavy provázenými horečkou. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace.
Tento akutní stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování.
Přibližně u třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.
Asi u čtvrtiny nemocných vzniknou trvalé následky. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese.
K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech. V případě neurologického postižení bývá nutná hospitalizace.
Léčí se jen příznaky, neexistuje účinný lék zaměřený proti příčině onemocnění. Ochranou je preventivní očkování.
Anaplazmóza
Anaplazmóza se projevuje po inkubační době jednoho až dvou týdnů nespecifickými projevy – zimnicí, horečkou, bolestmi hlavy, svalů, břišní nevolností a vzácněji vyrážkou na kůži, mnohdy s krvácením. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina. Typické jsou laboratorní změny – nízký počet bílých krvinek a krevních destiček a zvýšené jaterní testy.
Jde o onemocnění především akutní, neléčené včas může ohrožovat život pacienta závažnými komplikacemi, krvácení do některých orgánů je důsledkem nedostatku krevních destiček. Závažný průběh má u pacientů s jinými nemocemi. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy. Léčí se antibiotiky.
Bartonellóza
Při bartonellóze vzniká v místě sání tmavý příškvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za 5 až 10 dní po sání. Přenos bakterie, která nemoc způsobuje, klíštětem je velmi vzácný, obvykle se přenáší škrábnutím nebo kousnutím kočky a označuje se jako nemoc z kočičího škrábnutí.
Dochází ke zduření nejbližších uzlin (trvá týden až dva měsíce), zjistitelná je horečka po dobu 4 až 5 dní. Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě, bolesti zad a očí. Může dojít k zánětu spojivek, samovolným očním pohybům a ke zvětšení jater.
Léčí se antibiotiky.
Rickettsióza
Bakterie rickettsie jsou přenášeny klíšťaty a způsobují skvrnité (purpurové) horečky (v Evropě Marseillská horečka, v Americe horečka Skalistých hor). U nás jsou to většinou nákazy importované.
V místě sání klíštěte vzniká vřídek, postupně se tvoří strup, může se objevit vyrážka provázená krvácením. Nemoc se projevuje typicky horečkou a chřipkovými příznaky. Komplikace mohou být závažné: při poklesu tlaku oběhové selhání, porucha vědomí nastává při zánětu mozku, při zánětu plic jsou dechové potíže.
Existují ještě rickettsie přenášené prostřednictvím blech a vší, které způsobují skvrnitý tyfus.
Léčí se antibiotiky.
I když je často slyšet, že přenašečem lymeské borreliózy může být také komár, odborníci říkají, že přenos na člověka byl prokázán pouze u klíštěte.
Babesióza
Babesiózu způsobuje prvok a postihuje obvykle pacienty se sníženou imunitou. Projevuje se únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresí, kašlem, nevolností a zvracením, dušností nebo žloutenkou. Pravidlem je horečka, která je provázena zimnicí a pocením. Pacient má zvětšená játra, v laboratorním vyšetření jsou zvýšené jaterní testy, projevuje se anémie a snížený počet bílých krvinek i krevních destiček.
Léčí se antibiotiky a antimalariky včetně chininu.
Připraveno ve spolupráci s Lenkou Krbkovou, přednostkou Kliniky dětských nemocí Fakultní nemocnice Brno, a Kateřinou Kybicovou, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu