Nový obří špitál vycvičí mediky
Epidemie koronaviru ukázala, jak potřební jsou kvalifikovaní doktoři a zdravotníci. Medici musejí perfektně zvládat praxi, což by se měli naučit v jedné z největších simulovaných nemocnic v Evropě, která roste v Brně.
PRAHA V Brně se otevře největší simulační centrum pro praktickou výuku mediků v Česku. Jde o unikátní stavbu o rozloze osm tisíc metrů čtverečních, která bude kopírovat nemocniční prostředí od urgentního příjmu po porodní sál. Studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) si v ní mají co nejreálněji vyzkoušet své budoucí povolání.
„Účelem centra je zefektivnit a zatraktivnit výuku na naší lékařské fakultě. K tomu použijeme simulační nástroje, studenti by se neměli učit praxi poprvé v životě na skutečných lidech,“řekl LN iniciátor projektu a ředitel Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Štourač, který je zároveň přednostou Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace na LF MU.
Simulátory za deset milionů Brněnské výukové pracoviště s rozpočtem 1,2 miliardy korun se studentům oficiálně otevře v polovině října a je financováno z evropských dotací z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Medici se budou učit operovat, rodit děti či cévkovat moč na stovkách figurín, jež budou reálně kopírovat lidské tělo.
Nejstarší simulátor, který většina lidí zná ze základní školy, je resuscitační figurína, přezdívaná Anička, na níž se cvičí neodkladná resuscitace. Ta ale stojí pár tisíc, nejdražší figuríny v centru vyjdou na miliony. „Například porodní simulátor nejvyšší kvality má cenu deset milionů korun,“přiblížil Štourač. Mezi přístroje nižší třídy patří třeba paže pro odebírání krve i různé počítače.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je potřeba zkvalitnit praktickou část výuky na lékařských fakultách, aby byli budoucí lékaři připraveni na náročnou a stresující práci v nemocnici, při které nesmějí udělat chybu. Na figurínách si přešlap mohou dovolit, v reálu už ne. Soustředit se musejí zejména na klinickou a intenzivní medicínu, na něž je kladen v brněnském centru i největší důraz.
„Musíme investovat do vzdělání lékařů. Nevím, zda by česká intenzivní medicína zvládla nejhorší formát epidemie covid-19 v této zemi,“řekl LN Martin Balík, vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky
anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), který byl ošetřujícím doktorem pražského taxikáře léčeného experimentálním přípravkem Remdesivir.
Lůžková kapacita jednotek intenzivní péče je podle Balíka v Česku na dobré úrovni, vzdělání lékařů na jipkách ale mnohdy pokulhává.
„Intenzivní medicína je multidisciplinární obor, v němž musí být doktor připraven na jakýkoli kritický stav, který může nabídnout záchranná služba, vlastní nemocnice nebo jiné nemocnice volající o pomoc,“uvedl Balík z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK). Při koronavirové nemoci pacienti končili na jednotkách intenzivní péče s plicní ventilací či mimotělním oběhem krve. „Covid-19 je velmi vážné onemocnění s těžkými stavy, které nám ukázalo, že je potřeba mít vysoce kvalifikované doktory na jednotkách intenzivní péče,“dodal Balík s tím, že vzdělaných lékařů není nikdy dost.
Podle ředitele brněnského centra Štourače je možné, že současná pandemie vzbudí ve veřejnosti zájem o profesi lékaře. „Média zdravotníky vykreslovala velmi pozitivně, společnost je začala obdivovat, to může být pro uchazeče motivací,“vysvětlil Štourač.
Lékařské fakulty v Česku se ale nepotýkají s nedostatkem zájemců, ročně se jich hlásí tisíce, přijmou zhruba šestinu. Třeba o studium všeobecného lékařství na 1. LF UK projevilo loni zájem přes tři tisíce uchazečů, univerzita přijala 539 mediků.
I pražská 1. LF UK disponuje stejně jako jiné lékařské fakulty v Česku svým centrem, kde studenti využívají nejmodernějších forem simulační medicíny. Má ale jen 200 metrů čtverečních.
„Roli pacientů v centru plní sofistikované figuríny řízené počítačem neboli pacientské simulátory, které imitují dech, puls, srdeční aktivitu a další funkce lidského těla,“řekl LN děkan 1. LF UK Aleksi Šedo.
Brněnské centrum je několikanásobně větší než jiná česká simulační střediska, půjde dokonce o jedno z největších simulačních center v Evropě. „Ostatní projekty v Česku mají nanejvýš okolo 1500 metrů čtverečních,“přiblížil ředitel střediska Masarykovy univerzity Štourač.
Heliport, porodní sál i živí herci
Obří komplex se skládá z pěti pater a reálně připomíná nemocnici. V prvním poschodí je urgentní příjem, celé druhé patro je věnováno zubnímu lékařství a čtvrté se skládá z lůžkové části. „Naše centrum je unikátní nejen svou velikostí, ale i obsahem. Mimo všeobecné lékařství se soustřeďujeme i na zubní lékařství, zubaři také potřebují praxi a moc dobrovolníků nemají,“uvedl Štourač.
Proto jsou v centru desítky zubařských figurín a několik stomatologických ordinací. Ve výukovém pracovišti jsou také třeba dva operační sály, heliport, vybavené sanitky, porodní sál, jednotky intenzivní péče či standardní nemocniční pokoje.
Plánovaný koncept ovlivní budoucí výuku na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. „Upravili jsme studijní program přímo na míru simulačnímu centru,“prohlásil šéf projektu Štourač.
Praxi v improvizované nemocnici si tak vyzkouší studenti napříč všemi ročníky pregraduálního studia, od prvního po šestý. Ve výuce budou navíc figurovat i herci, kteří mají za úkol simulovat živé pacienty.
Medici si v centru vyzkouší i týmovou spolupráci či rozhodování v krizových situacích, jež nastaly například při epidemii koronaviru. „Na jednotkách intenzivní péče jde pacientům o život, jejich stonání je závislé na řadě faktorů a někdy stačí jedna chyba vedoucí k úmrtí pacienta,“uvedl Balík z VFN.