Praha chce cizince i venkovany
LN Jak krize spojená s pandemií nemoci covid-19 dosud ovlivnila metropoli?
Praha přijde ve svém rozpočtu o značnou sumu peněz. Půjde o zhruba 12 miliard korun, například kvůli výpadku příjmů samospráv ze sdílených daní. Některé obory byly zasaženy více a zanikají, naopak jiné v důsledku koronakrize procházejí obrodou a ty musíme podpořit. Já to vnímám tak, že nyní jsme v bodě nula, podobně jako třeba na konci roku 1989, a musíme tento moment využít jako příležitost, a nikoliv brečet nad rozlitým mlékem a říkat, že se nedá nic dělat.
LN Které obory konkrétně procházejí vámi zmiňovanou obrodou?
Například cestovní ruch. Praha přece nemusí být jen cílem pro levnou alkoholovou turistiku a nákup matrjošek. Je to také příležitost, jak zredukovat kupříkladu problém s Airbnb a dalšími sdílenými online platformami pro krátkodobé pronajímání bytů, které mají za následek, že centrum města připomíná spíše lunapark. Chceme k nám dostat turisty z českého a moravského venkova, kteří se do Prahy kvůli davům zahraničních turistů v ulicích mnohdy ani neodvážili vydat.
LN Jste náměstkem primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury a technické vybavenosti. Jaký je ekologický rozměr změn, které popisujete?
Najednou se například stavba paralelní dráhy na Letišti Václava Havla v Ruzyni ukazuje jako zbytečná a nepotřebná. A třeba po Vltavě ani nemusí jezdit tolik turistických parníků.
LN Co je cílem tzv. cirkulární (oběhové) ekonomiky, kterou se v Praze snažíte zavést?
Rádi bychom snížili celkové množství produkovaného odpadu. Co možná nejvíc jej chceme separovat a recyklovat tak, aby se stal surovinou pro výrobu dalších výrobků. Podporujeme vznik re-use (z anglického „použít znovu“, znovupoužití – pozn. red.) center, aby lidé nemuseli primárně vyhazovat věci, které mají, ale mohl je použít někdo další.
LN Jak takové místo funguje?
Naší inspirací je re-use centrum ve Vídni. Tam se to odehrává tak, že věci, které jsou ještě funkční, ale jejich majitel je již nepotřebuje a obvykle by je vyhodil, se dostanou právě sem. A zrovna tak člověk, který něco potřebuje, může v takovém re-use centru najít to, co zrovna shání. Často se jedná o nábytek.
LN Odpadové hospodářství získává čím dál větší pozornost, i kvůli tenčícím se kapacitám skládek. Jaké jsou vaše plány?
Tak například víme, že zhruba 40 procent obsahu černých popelnic, tedy těch na netříděný odpad, tvoří biosložky. Tu chceme dostat jinam. I proto jsme na území Prahy zprovoznili první vlastní kompostárnu a už plánujeme stavět druhou.
Do černých popelnic míří i gastroodpad, tedy zbytky z kuchyně. I ten chceme dostat pryč. Od prosince funguje pilotní projekt na sběr právě těchto zbytků, zatím je vozíme do Přibyšic do bioplynové stanice, už však chystáme svou vlastní. Bioplynem můžeme pohánět jak svozové vozy Pražských služeb, tak vozidla MHD. A digestát (zbytek po procesu kvašení při výrobě bioplynu – pozn. red.) lze využít jako hnojivo na pole.
„Hlavní město nemusí být jenom cílem pro levnou alkoholovou turistiku a nákup matrjošek,“říká v rozhovoru pro LN náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu). Míní, že koronavirová epidemie skýtá krom jiného i příležitost zamyslet se nad tím, co si zaslouží podporu.
LN Jaké další „zelené“projekty hlavní město má?
V roce 2019 jsme si vytyčili cíl vysázet v následujících osmi letech milion stromů; loni jich bylo přes 300 tisíc, letos to má být přibližně 100 tisíc. Nejde pouze o centrum města, nově vzniká les například v lokalitě Na Musilech (poblíž tržnice Sapa v Libuši – pozn. red.), část už je osázená, na podzim to doděláme. Tímto způsobem hodláme pokračovat i na jiných nezalesněných územích metropole.
LN K čemu je v Praze potřeba tolik stromů?
Kýženě ochlazují město, pomáhají předcházet vzniku nechtěných tepelných ostrovů. Ideální by bylo ozelenit celé centrum, to je však složité vzhledem k inženýrským sítím.
LN Co vím, tak lidé v Praze hojně probírají nesekání travnatých ploch v některých lokalitách města, které zůstávají ve stavu tzv. květnaté louky. Je to správný krok? Skutečně to pomáhá?
Obecně platí, že půda s nízkým travním porostem je daleko náchylnější k odparu, tedy k vysychání. Vyšší travní porost lépe vzdoruje suchu. To je i náš cíl.