Itálie otevírá vnější i vnitřní hranice
Italská vláda od včerejška povolila příjezd do země cizincům, uvolnilo se i cestování mezi italskými regiony. Krajní pravice se snaží využít situace, kdy Italové naopak do řady zemí ještě cestovat nemohou.
ŘÍM/PRAHA Úleva a radost nad tím, že se věci vracejí k normálu. Zvýšený ruch na nádražích a dálnicích stejně jako kontroly na hlavních tazích. Naděje hoteliérů a dalších podnikatelů v turistickém ruchu, že se letní sezonu ještě podaří zachránit.
Všechny tyto pocity a situace rezonovaly včera Itálií – v den, kdy se po dlouhé „koronavirové přestávce“otevřely jednak vnější hranice země a také se uvolnilo cestování mezi italskými regiony.
Itálie byla pandemií koronaviru těžce zasažena, počtem mrtvých na nemoc covid-19 (více než 33 000) i množstvím evidovaných nákaz se řadí mezi nejhůře postižené státy světa.
Kontroly na nádražích i u dálnic
Až dosud Italové nesměli cestovat ani za hranice svého domovského regionu, kterých je v zemi dvacet. Včerejšího uvolnění proto využily statisíce lidí k návštěvě příbuzných či přátel a v dopravní síti to bylo znát. Úplný návrat k předpandemickému normálu to ale ještě nebyl.
„Ferrovie dello Stato (italská státní železnice – pozn. red.) to organizují dokonale, k žádným návalům nedochází,“citoval deník La Stampa spokojenou ministryni dopravy Paolu De Micheliovou poté, co politička osobně navštívila římské nádraží Termini. „Organizací“myslela De Micheliová dodržování rozestupů mezi cestujícími i povinné měření tělesné teploty pasažérům nastupujícím do dálkových spojů.
I po cestovním uvolnění zůstávají v platnosti některá další omezení, například povinnost nosit obličejové masky v dopravních prostředcích a uzavřených prostorách či zákaz shromažďování.
Vzhledem k tomu, že velká většina koronavirové nákazy se koncentrovala v severních italských regionech, především v Lombardii, Benátsku a Emilii-Romagni, panují nyní v některých oblastech na jihu Itálie a na ostrovech obavy ze zavlečení nákazy. Italská média včera hlásila pečlivé kontroly cestujících např. na trajektech na Sicílii; úřady jihovýchodního regionu Apulie dokonce sáhly k namátkovým kontrolám automobilistů sjíždějících z hlavní dálnice ze severu.
Nicola Zingaretti, šéf regionální vlády Lazia (součástí regionu je i Řím) a současně předseda vládní Demokratické strany, nařídil nevpustit do oblasti nikoho, kdo má tělesnou teplotu vyšší než 37,5 °C. Ostrov Sardinie zase od přijíždějících návštěvníků vyžaduje předem povinnou registraci včetně detailního popisu trasy.
Krajní pravice jde do útoku Nebyla by to Itálie, aby dosud největší „pokoronavirové uvolnění“neprovázely politické půtky. Situace se snaží využít zejména krajně pravicové strany v čele s největší Ligou (Lega), která je toho času v opozici.
„Vláda zcela selhala v komunikaci s evropskými partnery a dovolila, aby s námi EU zacházela jako s občany druhého řádu,“nebral si servítky Gian Marco Centinaio z Ligy, bývalý ministr zemědělství s gescí pro turistický ruch. Narážel tím na skutečnost, že Itálie sice své vnější hranice včerejškem otevřela, mnohé evropské státy však Italy na své území ještě nechtějí pouštět nebo vyžadují test na koronavirus. To je případ sousedních států Rakouska, Švýcarska či Francie, ale také Česka.
Ministr zahraničí Luigi Di Maio z populistického Hnutí pěti hvězd (M5S) se před několika dny nechal slyšet, že „Evropa zachází s Itálií jako s leprosáriem“, nyní však rozjíždí sérii diplomatických jednání ve snaze tuto nerovnost zlomit. Jednat by měl i se svým německým a francouzským protějškem.
Opoziční pravicové strany se s rozšířením koronaviru dostaly do útlumu, neboť z politické agendy zmizelo jejich nejpřednější téma – omezení nelegální migrace. Údajné nerovné zacházení s italskými občany v Evropě proto cítí jako možnost, jak se vrátit do hry. Na diskriminaci ohledně omezeného cestování po EU si ovšem v minulých dnech stěžovali také vládní politici, vedle Di Maia i premiér Giuseppe Conte.
Preference Ligy spadly podle průzkumů od února o více než pět procentních bodů, zatímco vládní strany během koronavirové krize získaly na oblibě. I tak ale zůstává Liga, vedená exministrem vnitra Matteem Salvinim, s asi 26 procenty podpory nejsilnějším subjektem.