Rusko zachraňuje ekonomiku i oblibu Putina

MOSKVA/PRAHA Je to jako ve vězení – reagují Moskvané na sociálních sítích na nová opatření radnice, která od začátku června dovoluje procházky třikrát týdně podle čísla domu a do dvoukilometrové vzdálenosti. Pandemie covid-19 ale začíná být v Rusku pomalu na ústupu a úterý se už druhý den za sebou uzdravilo víc lidí než se podle oficiální statistik nakazilo. Zemi však čekají další problémy v podobě propadu ekonomiky.

Podle oficiálních údajů by měl hrubý domácí produkt (HDP) propadnout o 4 až 6 procent a stoupnout má i nezaměstnanost. Nejmírnější prognózy počítají se 6 až 7 procenty, v případě delšího trvání či několika vln pandemie to ale může být i 15 procent. Reálný propad příjmů pak může činit i deset procent.

„Musíme překonat pád ekonomiky a zajistit takový růst HDP, který nám dovolí stabilně navyšovat skutečné příjmy obyvatelstva,“prohlásil v úterý na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem premiér Michail Mišustin.

Jeho kabinet chce v příštích dvou letech nasypat do ekonomiky pět bilionů rublů (1,74 bilionu korun), přičemž koncem příštího roku už by mělo ruské hospodářství opět růst dvěma a půl procenty HDP.

Mišustinův plán obsahuje 500 konkrétních opatření, mezi nimi například stimulování práce z domova či stlačení tradičně vysokých hypotečních úroků k povzbuzení stavebnictví. Sází přitom spíš na velké infrastrukturní projekty jako třeba 800 kilometrů dálnice z Moskvy do Kazaně a rekonstrukce dalších 2500 kilometrů silnice do Novosibirska. Stát dá záruky leteckým společnostem na nákup 59 letadel Suchoj Superjet 100, které však nemá nejlepší reputaci: před rokem uhořelo v jeho troskách při nezdařeném nouzovém přistání na moskevském letišti Šeremeťjevo 41 lidí.

Žádná zvláštní pomoc kromě daňových úlev a půjček se ale nepředpokládá pro malé a střední podnikatele.

Vládě hraje do karet růst cen ropy, která ale podle prognóz vystačí jen na tři desetiletí a plyn na padesát let. Tyto dvě komodity přitom tvoří 67 procent veškerého ruského exportu. Bez nich by Rusko výrazně zchudlo a reálně by mu hrozil pád do politické nestability.

Už teď lze pozorovat některé signály v podobě klesající popularity Vladimira Putina, která jde v průzkumech stále mírně dolů, například v jednom z výzkumů centra Levada z 59 na 25 procent. Tři čtvrtiny podnikatelů podle průzkumu listu Vědomosti nedůvěřují státním orgánům a přímo se jich bojí, 28 procent lidí je podle Levady ochotných vyjít i přes zákazy demonstrovat do ulic.

Přesto Putin zůstává stále politikem bez alternativy a průzkumy mu předpovídají i hladký triumf v nadcházejícím referendu o nové ústavě, která mu mimo jiné umožní vládnutí až do roku 2036. Hlasovat se bude 1. července, týden po vojenské přehlídce k vítězství ve druhé světové válce, kterou Kreml přesunul na 24. června. Přitom se očekává i pomyslné „vítězství nad koronavirem“v podobě zrušení alespoň části současných zákazů a omezení.