Markus Söder míří k vyšším metám
MNICHOV/PRAHA Krize přejí zpravidla těm, kdo mají možnost přispět k jejich ukončení. Ve většině evropských zemí vzrostla v poslední době podpora pro úřadující vlády a jejich předsedy.
Platí to i pro sousední Bavorsko. Tamní premiér Markus Söder je kvůli způsobu, jakým jeho kabinet zvládl nástrahy koronavirové pandemie, na vrcholu popularity. V závislosti na průzkumech je s jeho prací aktuálně spokojeno mezi šedesáti až sedmdesáti procenty občanů, před měsícem dosahovala jeho podpora dokonce daleko vyšších hodnot.
Jak nedávno uvedl deník Bild, mohli by Söderovi křesťanští sociálové (CSU) díky tomu ve volbách získat až 46 procent hlasů. To by bylo o devět procentních bodů víc než při posledním hlasování před dvěma lety. CSU by pak už nepotřebovala koaličního partnera a mohla by vládnout sama.
Zveřejněná čísla mají pro bavorské křesťanské sociály ještě jeden pozitivní rozměr: v době krize v Bavorsku silně poklesla podpora pro pravicovou protimigrační
Alternativu pro Německo (AfD). Jestliže při volbách v roce 2018 jí odevzdalo hlas přes deset procent voličů, nyní jí prognózy předpovídají polovinu. Otázkou je, jestli tento trend vydrží i poté, až se politický život v Německu a Bavorsku znormalizuje a veškeré veřejné dění v zemi už nebude svázáno bojem proti pandemii.
Nekopírovat radikály
Söder zřejmě našel cestu, jak si udržet AfD od těla. Jeho přístup se přitom výrazně liší od taktiky, jakou se snažil uplatňovat jeho předchůdce v čele strany a bavorské vlády, současný německý ministr vnitra Horst Seehofer. Vzestupu AfD se snažil zabránit tím, že přebíral její postoje a vyhrocoval je. Seehofer tak činil hlavně během migrační krize let 2015 a 2016, kdy vedl například velmi vyostřený spor s kancléřkou Angelou Merkelovou. Jeho nástupce přišel s jinou strategií. Důsledně dbá na to, aby byla rozhodnutí vlády v souladu s většinovým veřejným míněním. To třeba vysvětluje opatrnost, s jakou Bavoři v minulých týdnech uvolňovali koronavirová omezení.
Pokud jde o AfD, která křesťanským sociálům v minulosti odčerpala řadu konzervativních voličů, nastolil Söder vůči ní nekompromisní kurs. Minimálně poslední dva roky o ní prohlašuje, že má blízko k neonacistům. Poslední vývoj uvnitř AfD mu dal za pravdu: po vyloučení jedné z vůdčích osobností jejího radikálního křídla, Andrease Kalbitze, se očekává, že se bude AfD potřetí od svého vzniku v roce 2013 štěpit. Podobný scénář by mohl nastat i v její bavorské odnoži.
I na druhé straně spektra momentálně chybí Söderovi konkurence. Zelení nedokázali během pandemie bodovat se svým klíčovým tématem: ochranou klimatu.
Söderovy úspěchy v Bavorsku by mohly mít klíčový význam, až budou obě křesťanské strany v Německu hledat nového lídra pro příští celostátní volby. Angela Merkelová již dříve avizovala, že po roce 2021 z politiky odejde.
Rozhodnutí o potenciálním kandidátovi na kancléře má padnout koncem roku. Söderovy šance jsou nyní hodně vysoké.
Dokonce se zdá, že by díky úspěchům v boji proti pandemii a AfD mohl překonat tradiční „prokletí“bavorských politiků: jejich obliba u voličů klesá s rostoucí vzdáleností od domovského regionu, hlavně směrem na sever a východ Německa.
Bavorskému premiérovi se podařilo stlačit nevítaného konkurenta o pravicové voliče na polovinu. Posílil tím své šance na nástupnictví po kancléřce Angele Merkelové.