Museli jsme vypínat celé rozvodny

Zbyněk Boldiš (49)

Koronavirová opatření dopadla na českou energetiku. Zavírání továren i kanceláří vedlo k poklesu spotřeby elektřiny. Začaly se odstavovat elektrárny a dispečeři z přenosové soustavy museli řešit nečekanou situaci. Problémem po celé Evropě byly přebytky elektřiny, říká člen představenstva ČEPS Zbyněk Boldiš.

LN Co pro energetickou síť pandemie znamenala?

Byl to silný zážitek a řada úplně nových zkušeností. Komunikovali jsme přes videokonference, většina zaměstnanců pracovala z domova. Celou evropskou elektroenergetiku ovlivnil významný pokles spotřeby elektřiny, rekordní propad jejích cen a následné odstavení řady zdrojů, pro které přestalo být rentabilní vyrábět.

LN Co to znamená?

Pokles toků elektřiny přes českou přenosovou soustavu vedl k nárůstu napětí na některých vedeních. Ta jsme museli vypínat, někdy i celé rozvodny. Výhodou byla excelentní spolupráce s distribučními společnostmi.

LN Dispečeři také pracovali z domova?

Z domova pracovat nemohou. Režim jejich práce jsme upravili tak, abychom předešli možnému šíření nákazy a nedošlo k narušení kontinuity dispečerského řízení. Využíváme několika oddělených pracovišť, aby byl minimalizován jejich vzájemný kontakt, mají například vyhrazené vchody. Pro výjimečné situace jsme zpracovali plán pro jejich dlouhodobou izolaci, který naštěstí nebylo třeba využít. Podobná opatření mají i další provozní pracovníci, aby byly zajištěny havarijní opravy, údržba a jiné plánované práce.

LN Jak moc spotřeba elektřiny v Česku poklesla?

Spotřeba významně klesala od poloviny března, kdy se postupně začala projevovat přijatá opatření. V dubnu byla o 12,2 procenta nižší než minulý rok a v květnu o 13,5 procenta. V některých dnech byla i o 18 procent nižší. V posledním květnovém týdnu již mírně vzrostla, ale stále byla pod očekáváním.

LN Byla pro vás míra poklesu překvapením?

Pracovali jsme s různými scénáři a byli jsme připraveni i na extrémní varianty. Konkrétní rozsah snížení spotřeby jsme však nemohli předpokládat, neexistovala žádná historická zkušenost.

LN Jste na takové situace připraveni?

Samozřejmě. Musíme být připraveni na různé scénáře, včetně těch extrémních. Spotřeba v dubnu a květnu se podobala období letních prázdnin, kdy obvykle klesá na roční minimum. Rozdíl je v tom, že minimální zatížení v létě je očekávané, jsou naplánovány odstávky elektráren a odpovídá tomu i skladba zdrojů, aby byly zajištěny podpůrné služby. Nyní však došlo k takové situaci neočekávaně, s významným poklesem spotřeby v celé Evropě. Došlo k odstávkám klasických elektráren a následnému nárůstu cen podpůrných služeb. Po většinu času jsme v Česku evidovali přebytek elektřiny, kdy elektrárny dodávaly do soustavy více elektřiny, než mají nasmlouvané. Bylo tak nutné aktivovat větší množství záporných služeb, abychom vyrovnali přebytek elektřiny v soustavě.

LN Vzniklo z pandemie nějaké poučení?

Už nyní pracujeme na úpravách havarijního plánu, aktualizujeme standardy komunikačních nástrojů a posuzujeme možnost digitalizace některých procesů. Musíme zhodnotit důsledky odstavování elektráren na dostupnost regulačních záloh a stabilitu soustavy.

LN Jak se během pandemie změnila struktura výroby elektřiny? Předpokládám, že měly větší vliv podporované zdroje a podíl těch obnovitelných vzrostl.

Výroba v jednotlivých typech zdrojů se změnila poměrně výrazně. Zejména došlo k odstavování uhelných elektráren, jejichž výroba se v dubnu snížila proti loňskému roku téměř o třetinu. Naopak o třetinu vzrostla výroba v paroplynových elektrárnách, které jsou flexibilnější. O šedesát procent více vyrobily přečerpávací elektrárny. Obnovitelné zdroje vyráběly podle přírodních podmínek, fotovoltaické elektrárny rostly, větrné poklesly a vodní kvůli suchu a napouštění přehrady Orlík také.

LN Je pro vás potíž, když se takto mění poměr jednotlivých zdrojů elektřiny?

Došlo k odstavování elektráren, s nimiž jsme v provozu počítali, přišli jsme o důležité prvky regulace napětí a pro jejich nahrazení jsme museli přistoupit například k vypínání vedení a uzlů, kde bychom jinak nebyli schopni udržet napětí v bezpečných mezích. Také se zhoršila dostupnost služeb, kterými zajišťujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Hlavně uhelné elektrárny nám pomáhají vyrovnat přebytek elektřiny v soustavě, ale kvůli pandemii byly odstavené. Z toho důvodu tyto služby významně zdražily. Dostupnost podpůrných služeb byla v některých dnech tak kritická, že jsme měli připravené i scénáře vynucení jejich poskytování, které nám umožňuje právní úprava. Vše se nakonec podařilo vyřešit na trhu.

LN Co znamenalo, že spotřeba poklesla i v zahraničí? Nedělaly potíže například německé přebytky z větru? Nebo naopak český přebytek, který nebylo kam dostat?

Německé přebytky z větru byly rozprodávány po celé Evropě, takže tranzitní toky přes naši soustavu nepoklesly tolik jako spotřeba. V některých státech došlo k poklesu až o čtvrtinu, i proto se hlavně o víkendech při vysoké výrobě z obnovitelných zdrojů ceny elektřiny pohybovaly ve výrazně záporných hodnotách. To vedlo i ke snížení exportu z Česka, a v dubnu jsme v deseti dnech dokonce část elektřiny pro pokrytí tuzemské spotřeby dováželi.

LN Jak by se měla síť změnit, aby fungovala dobře i v dalších dekádách?

Trendy, které dispečerské řízení do budoucna nejvíce ovlivní, jsou dlouho známé – úbytek klasických centrálních zdrojů, nárůst decentrální výroby a obnovitelných zdrojů, připojování nových technologií,

Vystudoval mezinárodní obchod

■

a bankovnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Obchodoval s elektřinou ve

■ společnostech E.ON a ČEZ.

V ČEPS je od roku 2006 členem

■

představenstva zodpovědným za obchod, regulaci a zahraniční spolupráci, od roku 2017 také dispečerské řízení.

V roce 2019 byl zvolen

■

viceprezidentem evropské asociace provozovatelů přenosových sítí ENTSO-E.

Má čtyři děti, má rád turistiku

■

a jízdu na snowboardu.

LN Došlo někde v Evropě k problémům?

Pandemii zvládli všichni evropští provozovatelé v zásadě stejně a dobře. Nezávisle na sobě přijali velmi podobná opatření. Provozovatelé přenosových soustav z celé Evropy vytvořili platformu, kde sdílejí informace o dopadech krize, jejím vývoji a osvědčených postupech.

ČEPS má tu výhodu, že zvládání mimořádných situací průběžně nacvičuje, má připravené krizové plány. Nikdo však nemohl být připraven na to, v jakém rozsahu pandemie zasáhne celou Evropu. Na to žádný krizový plán neexistoval, s ničím podobným nikdo neměl zkušenosti. Spotřebitelé ale za celou pandemii vlastně nic nezaregistrovali, což je poněkud paradoxně nejlepší důkaz toho, že svou práci děláme dobře.