Babiš: Boj o rozpočet EU bude dlouhý
Návrh plánu obnovy EU po koronakrizi, se kterým přišla Evropská komise, není férový, tvrdí český premiér Andrej Babiš (ANO). V rozhovoru pro LN vysvětluje, které jeho parametry by chtěl změnit.
LN Evropa sice postupně vychází z krize epidemiologické, ale vstupuje do krize hospodářské. Evropská komise proto představila plán obnovy v podobě takzvaného čtyřletého nástroje ve výši 750 miliard eur. Vy tento plán ale kritizujete jako nespravedlivý. Jste připraven unijní rozpočet, jehož je plán obnovy součástí, za Česko blokovat, pokud nedozná žádných změn?
Vezměme si to po pořádku. Pokud se pamatujete, první informace po zveřejnění návrhu byla, že se Česko najednou ocitlo mezi čistými plátci. Nikdo pořádně nevěděl, na základě čeho to je, takže jsme museli informace postupně dolovat. Stále ještě počítáme a všechna čísla nemáme. Od počátku celé diskuse o balíku pomoci se také neustále měnila částka na tu takzvanou obnovu Evropy. Nejdřív to bylo 300 miliard eur navržených Dánskem, Nizozemskem, Rakouskem a Švédskem, potom přišla paní kancléřka Merkelová s prezidentem Macronem s částkou 500 miliard eur, jih chtěl mnohem více, nakonec Komise navrhla ještě vyšší částku 750 miliard eur (500 miliard eur by měly tvořit dotace a 250 miliard eur půjčky – pozn. red.).
Nakonec jsme dostali i informace o kritériích plánu. Předně si ale myslím, že je ještě brzo hodnotit, jaké budou ekonomické dopady na jednotlivé ekonomiky. Hodnotit to jenom na základě toho, jak jednotlivé státy zvládly koronavirovou krizi, co se týče smrtnosti nebo počtu nakažených, nevypovídá nic o tom, jaké budou ekonomické dopady.
Ano, my jsme epidemii zvládli a zachránili tisíce životů. Kritizovali nás, dávali nám za příklad Švédsko, ale dnes čtu, že už i hlavní švédský epidemiolog přiznává, že udělali chyby a mrtvých mohli mít méně. Jaký ale bude ekonomický dopad, se uvidí teprve v čase.
U nás se to projeví především z titulu exportu, protože jsme exportně orientovaná země. Bude záležet na tom, jak jednotlivé destinace budou odebírat naše zboží. Jak to nakonec dopadne, nikdo přesně neví. Měnit rozpočtová kritéria pro rozdělení pomoci je proto podle mě předčasné.
LN Budete tedy o návrhu plánu obnovy jednat, nebo ho odmítnete? A pokud budete jednat, jakých změn budete chtít dosáhnout?
Můj první problém je s opravdu velmi velkou částkou 750 miliard eur, která se má utratit během velmi krátké doby. Není mi jasné, jak se k ní došlo. Komise sice udělala zhodnocení dopadu na sektory, ale v návrhu se ho dle mého moc nedrží. Původní rozpočet na příští sedmileté období je asi 1100 miliard eur. Když se HDP Unie propadne o 10 procent, bude tedy chybět 110 nebo 115 miliard. Nemám problém, pokud si EU půjčí obdobnou částku a ta se pak rozdělí podle původních kritérií, jaká dnes v rozpočtu používáme pro tradiční politiky. Místo toho ale Komise přichází s několikanásobně vyšší částkou. Je to strašně moc i proto, že skutečným cílem půjčky je pomoc úzké skupině států.
Principiálně říkám, že každá země se má financovat na finančním trhu, který ohodnotí její perspektivy. Pokud si je ale EU schopná půjčit třicetileté peníze s nulovým nebo minusovým úrokem, tak by měla říct: „Tady je balík, například 250 miliard eur, a ten by měl být úplně mimo rozpočet. A z toho balíku by si každý mohl za těchto extrémně výhodných podmínek půjčit.“Současně by využití těchto peněz ale mělo být plně v rukou členského státu, tedy užití peněz třeba i na strukturální reformy by nepodléhalo odsouhlasení Komisí, jak je teď navrhováno. Platilo by také, že každá země by měla za půjčené peníze ručit. Místo toho to ale Komise spojila s rozpočtem, který je primárně o dotacích.
LN Říkáte, že se má počkat, jaké budou ekonomické dopady, a že objem peněz je moc velký. Zastánci plánu obnovy říkají, že je třeba jednat rychle a „nasypat“do ekonomiky EU dost peněz, aby se krize zkrátila. Ozdravení společného evropského trhu je ostatně v zájmu Česka, jehož ekonomika je závislá na exportu…
Samozřejmě. Ale musí se oddělit úvěry a rozpočet. Rozumím, že některé země mají problém si půjčit, ani ne tak z hlediska výše úroku, který jim bude nabídnut, ale protože to bude znamenat jejich další zadlužení a zhoršený rating. To je pak začarovaný kruh. V tom případě by se měl vytvořit nějaký fond a tam bychom si vyzkoušeli, za kolik si Evropská komise dokáže půjčit. Komise by pak půjčky nabídla jednotlivým zemím, jak jsem to už popsal. To by se dalo rychle zorganizovat a dohoda by byla jednodušší než u klasického rozpočtu.
Až potom bychom řešili rozpočet. Už bychom věděli, za jakých podmínek si můžeme půjčit, a také to, jestli opravdu potřebujeme 500 miliard eur dotací, nebo stačí méně. Navíc nevidím ani důvod, proč by se mělo krátit období na čerpání celého nového balíku peněz jenom na čtyři roky. Nebude to efektivní, jestli chceme, aby se peníze rozumně investovaly. Mělo by se dát čerpat celé sedmileté období.
LN Říkal jste, že už víte, podle jakého klíče se mají peníze z plánu obnovy rozdělit. Podle Komise je klíč solidární. Vy ho ale kritizujete. Proč?
V původním návrhu víceletého rozpočtu bylo řečeno, že Česká republika dostane o 6,2 miliardy eur méně než v předchozím sedmiletém období, protože nám stouplo HDP. A já říkám: „Ano, o něco jsme zbohatli a jsme solidární s těmi, kteří tolik nezbohatli.“S tím nemám problém. Mohl bych sice diskutovat o tom, že HDP není ideální ukazatel. Spravedlivější by byl HND (hrubý národní důchod – pozn. red.), to znamená, že by se odpočetly dividendy, kterých jsme od vstupu do Evropské unie vyplatili asi 3200 miliard. Naše HDP je na úrovni 91 procent průměru Unie, zatímco HND je 85 až 86 procent, takže bychom nevypadali tak bohatí a z rozpočtu dostali víc. Ale tuto debatu nevedu.
Teď se však v plánu obnovy zavádí jiná kritéria pro alokaci peněz. Kromě HDP a počtu obyvatel je to kritérium průměrné nezaměstnanosti od roku 2015 do roku 2019 a nezaměstnanosti mladých. Považuji to za absurdní, protože vir přišel do Evropy v lednu letošního roku. Nerozumím tomu, proč se peníze, které mají řešit dopad krize, mají rozdělovat podle hodnot z doby před ní.
Člověk z toho má pocit, že je to šito na míru státům, které neměly dobré ekonomické výsledky, mají velké dluhy, nesplňují Maastrichtská kritéria a mají vysokou nezaměstnanost. A my, kteří jsme měli nejnižší nezaměstnanost v Evropě a jedno z nejmenších zadlužení a také slušný růst, bychom měli být penalizováni. Jako by Evropská komise říkala: „Když nebudeš snižovat nezaměstnanost, dostaneš hodně peněz.“Opak by měl být pravdou.
Vypadá to tak, že některé vysoce zadlužené země nemohly v rámci eurozóny dosáhnout na peníze, které by potřebovaly, a teď do toho budou vtaženy všechny členské země. I ty, které v eurozóně nejsou. Komise říká, že užila kritérium nezaměstnanosti proto, aby posílila odolnost evropské ekonomiky do budoucnosti. Balík podpory ale vytváříme na základě shody rozšířené euroskupiny v dubnu, kdy se řeklo, že má řešit dopady viru. Jestliže se nyní nově argumentuje dlouhodobou odolností, pak by naprostou prioritou celého balíku mělo být posílení politiky soudržnosti.
Společným cílem EU a zásadním parametrem odolnosti do budoucna by tedy měla být i rovnoměrná ekonomická vyspělost všech zemí. Na kohezi se ale navrhuje jen 50 miliard eur z celého balíku a kolik dostane ČR, se ještě neví, protože kritérium se bude vztahovat až k propadu HDP na konci tohoto měsíce, což ještě neznáme.
LN Vraťme se k otázce solidarity. Vezměme si například Itálii, která by měla z plánu obnovy dostat opravdu hodně jako jedna z nejvíce postižených zemí…
Ale to ještě nevíme, jak kdo bude postižený ekonomicky. To zjistíme až s odstupem. Teď máme za sebou jenom dva měsíce a situace se vyvíjí.
LN Každopádně Itálie byla aspoň donedávna čistým plátcem do rozpočtu EU. A z jejich pohledu to může vypadat tak, že my, kteří jsme byli čistým příjemcem, blokujeme plán, který jí má pomoct.
Ale my neblokujeme nic. Itálii mám osobně velmi rád. Jde mi o princip. Každý ať si půjčí na finančních trzích. A když je eurozóna tak skvělá, tak ať si půjčí v rámci eurozóny. Kritérium v plánu obnovy zvýhodňuje členské státy s nadprůměrnou nezaměstnaností a sankcionuje státy s podprůměrnou. My jsme taky mohli utrácet víc peněz v minulosti, ale protože jsme rozpočtově odpovědní, nedělali jsme to. Není možné se pod záminkou koronaviru tvářit, že za problémy, které vznikly předtím, může koronavirus. Určitě ne. Itálie je bohatší než Česká republika. Je fér, aby chudší pomáhali bohatším?
LN S Itálií máme pozitivní obchodní bilanci. Není v našem zájmu, aby se tamní ekonomice pomohlo, abychom mohli vyvážet?
Itálie je určitě náš důležitý obchodní partner a máme zájem na ozdravení její ekonomiky. To ostatně platí pro celý vnitřní trh EU. My jsme ale pořád nezavřeli nůžky oproti západním zemím. Podle posledních čísel se dostáváme na úroveň HDP Španělska, ale pořád jsme pod Itálií. A to nemluvím o hendikepu, že kdyby se měřil HND, tak bychom nevypadali tak bohatí. Důchody v Itálii jsou v průměru 38 232 korun a my se příští rok dostaneme teprve přes 15 tisíc. A ve Španělsku je průměrný důchod 34 tisíc. Nemluvím ani o jejich sociální politice, která kromě jiného láká do Evropy migraci. To jsou nepoměry, které nelze přehlížet.
LN A co teď? Jak budete postupovat dál? Co budete chtít změnit v tom plánu?
Postižení jednotlivých ekonomik virem se ještě ukáže. Kritériem by měl být pokles HDP, případně exportu.
LN Kdy se to má změřit? Krize nepočká.
Rozpočet bude dlouhá bitva. S dalšími 16 zeměmi jsme součástí uskupení Přátelé koheze a nelíbí se nám, že Komise nám vnucuje svoje tematické cíle. Jinými slovy, Komise nám říká, že máme investovat hlavně do takzvaného Green Dealu a do digitalizace. Ano, ale my jsme žili 41 let v totalitním režimu a máme zpoždění. Investice, které potřebujeme, si staré členské země zajistily už dříve. My stále nemáme dobudovanou základní dálniční síť nebo rychlovlaky. Sami víme nejlíp, do čeho máme investovat.
LN Máte ve svých výhradách vůči plánu obnovy spojence mezi ostatními členskými státy? Zdá se, že některé země V4 – konkrétně Polsko a Slovensko – si spočítaly, že plán je pro ně výhodný, a nebudou proti němu bojovat.
Tento týden v úterý jsme poprvé o tomto tématu mluvili v rámci V4 s mými partnery a pokračovat budeme příští týden na setkání v Lednici. Sešel jsem se poprvé se slovenským premiérem Matovičem. Historicky byly mezi zeměmi V4 určité poměry v tom, co dostávaly v rámci rozpočtů. Například Polsko dostávalo zhruba čtyřikrát víc než Česko, což je dáno velikostí zemí. Teď bychom ale v plánu obnovy měli dostat asi desetkrát méně než Poláci, což jenom ukazuje, jak je klíč rozdělení absurdní.
LN Budete chtít, aby V4 měla nějaký společný postoj?
Budeme se snažit sladit pozice. Plán ale kritizují i členové spořivé čtyřky (Nizozemsko, Rakousko, Švédsko, Dánsko – pozn. red.).
LN Těm ale vadí hlavně dotace, půjčky nikoli. Zatímco vy v rozpočtu půjčky nechcete.
Proč asi? Jsem jen překvapený, že ten plán nazvali Next Generation EU (Příští generace EU – pozn. red). To je ta příští zadlužená generace, která bude splácet dluh 750 miliard eur? V každém případě budu bojovat za české zájmy. Proto jsem byl zvolen. A že to umím, uznal i bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk (v rozhovoru pro týdeník Respekt – pozn. red.) Přečtu vám, co o mně říká: „On si často bere slovo,
Kritérium v plánu obnovy zvýhodňuje členské státy s nadprůměrnou nezaměstnaností a sankcionuje státy s podprůměrnou
Budeme se snažit sladit pozice s dalšími členy V4. Plán obnovy kritizují i země takzvané spořivé čtyřky Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko.
a to když se mluví skoro o čemkoli. Jestli o někom můžu říct, že nemá absolutně žádné komplexy, je to on. I když často říká dost kontroverzní věci a způsob, kterým argumentuje, je dost komplikovaný. Přišel z byznysu a to mu dává hodně sebejistoty, když je řeč o penězích, odvodech a daních. Jeho přístup k politice je, řekněme, radikálně praktický. Na spoustu věcí máme různé pohledy, naše cesty do politiky byly úplně jiné. Ale oceňoval jsem jeho ochotu ke kompromisu, spolupracovalo se mi s ním relativně hladce.“
LN Jak hodnotíte fungování nové Komise během koronakrize i teď v rámci příprav rozpočtu?
Jsou tam kompetentní komisaři a paní předsedkyně je velice komunikativní. Je příjemná, to se nedá porovnat s jejím předchůdcem. Je to úplně něco jiného. Proč přišli s takovým návrhem, to já nevím, bylo by dobré, aby nám to za Komisi někdo vysvětlil.
LN Už víte, jestli se příští Evropská rada 19. června koná jako videokonference, nebo už pojedete do Bruselu?
Předseda rady Charles Michel se nás minule ptal, jak to chceme. Dohodli jsme se, že příští rada ještě proběhne formou videokonference. Myslím, že je to správně. Každopádně očekávám, že se otázky rozpočtu budou řešit ještě dlouho, bude to dlouhý boj, který potrvá nejspíš celé druhé pololetí.