Brexit vázne kvůli rybolovu
Ani včera nepřineslo jednání o budoucích vztazích mezi Brity a Evropskou unií výraznější posun. Tvrdá odluka koncem roku tak stále ještě není ze stolu.
LONDÝN/PRAHA Britské ryby pro britské rybáře. Tak by se dala shrnout očekávání rybářů ve Spojeném království v souvislosti s odchodem jejich země z Evropské unie.
Drtivá většina z nich hlasovala při referendu před čtyřmi lety pro ukončení členství. Hlavní slogan brexitové kampaně „Získat zpět kontrolu“(Take back control) přesně vystihl jejich rozpoložení.
Představa, že by se už nemuseli dělit o výnosy z rybolovu v britských výsostných vodách s kolegy z Francie, Nizozemska nebo Dánska, jak jim to ukládá společná rybářská politika, pro ně byla lákavá. Vody okolo britských břehů přitom patří v rámci EU k nejbohatším na ryby. Jak nedávno uvedla BBC, připadlo v rámci dosud platných dohod 43 procent všech ulovených ryb na státy EU, 21 procent norským rybářům. Zbytek si mohli nechat Britové.
Tento týden probíhalo mezi Londýnem a Bruselem další kolo jednání o budoucích vztazích. Právě otázka rybolovu se nyní jeví jako klíčová. Hlavní vyjednavač Evropské unie Michel Barnier opakuje, že dokud se téma nevyřeší, nelze jednat o budoucí obchodní dohodě. Včera bylo jasné, že se opět nepokročilo. „Takto se nedá pokračovat věčně,“citovala Barniera agentura Reuters.
Britové přestali být členem EU koncem ledna letošního roku. Až do 31. prosince 2020 ale běží přechodné období. Rozhodnutí o jeho prodloužení by mělo padnout do konce června. Spor o ryby je o to paradoxnější, že jak pro Brusel, tak i pro Londýn představují spíš méně důležitá odvětví. V Evropské unii dává aktuálně práci zhruba 170 tisícům lidí, což odpovídá 0,08 procenta všech zaměstnanců. Podíl na unijním HDP je menší než procento.
Jde hlavně o symbol
Podobně je to i v Británii. Reálný podíl rybářského průmyslu na hrubém domácím produktu činil v roce 2017 desetinu procenta. Pro srovnání: finančnictví soustředěné do Londýna přispívá k výkonu ekonomiky sedmi, automobilový průmysl čtyřmi procenty.
Britští rybáři se proto obávají, že nakonec budou tahat za kratší konec a vláda je navzdory předchozím ujištěním obětuje v zájmu dosažení dohody na budoucích obchodních vztazích.
Při loňských předčasných volbách ještě řada z nich hlasovala pro Johnsona, přestože jejich voličské preference dosud patřily výlučně levicovým labouristům. Johnson zase věděl, co v rybářích má, a proto během kampaně za nimi pravidelně jezdil. V bílém ochranném plášti a kloboučku pak pózoval pro fotografy, jak nosí koše s rybami. Přitom všechny ujišťoval, že pouze on dokáže odluku završit.
Na straně druhé ale dává Johnsonova vláda najevo, že nechce lodím z EU úplně zabránit ve vstupu do britských výsostných vod. Chce proto dohodu, která bude jasně potvrzovat, že Britové mají kontrolu nad svým území, včetně 200mílového pásma, kde mohou lovit ryby i cizí lodě. Podle představ britského premiéra se má o přístupu ostatních rybářů do britských vod každoročně vyjednávat. Cílem je, aby například kontingenty odrážely životní cykly ryb. Stávající režim, který vyplývá ze společné rybářské politiky EU, je z pohledu Britů málo pružný. Vychází prý navíc z čísel o počtu ryb, jež vůbec nemusí odrážet jejich skutečné množství.
Na straně druhé si ale vláda v Londýně uvědomuje, jak moc je závislá na unijním trhu. Většina ryb, které Britové uloví, směřuje do EU. Stejně tak jsou zároveň závislí na jejich dovozu.