Druhá vlna

Další atak epidemie nelze přesně naprogramovat

Už nikdy nezavedeme plošná opatření, řekl včera premiér Babiš. Což o to, pěkné by to bylo, jen kdyby to byla pravda. Potíž je v tom, že o případné druhé vlně nemůžeme než spekulovat. Nepochybně jsou všichni, nejen stát, zdravotnictví i hygienici lépe připraveni, též populace s touto eventualitou kalkuluje, i když každý z nás její pravděpodobnost vidí jinak.

Bylo by velkým selháním nejen státu, ale především vlády, kdybychom se po náporu první vlny covid-19 nepřipravili na případnou druhou. Z tohoto hlediska lze chápat opozici, která žádá, aby vláda zajistila „dostatečný počet pomůcek“. Je též politicky pochopitelné, proč to premiér odmítá, nikdo v téhle chvíli neví, co je dostatečné, a předem nelze vyloučit, že bychom mohli opět ochranné prostředky postrádat a nakupovat je za přemrštěné ceny jako celosvětově nedostatkové zboží. Avšak ani premiér by se nechtěl znovu dostat do trapné situace, kdy na tiskové konferenci všem sliboval, že roušky osobně doveze a že jich je dost, aby se po pár hodinách dověděl, že jich dost není ani omylem.

Rouškami se předzásobit lze, ale o tom, zda bude funkční chytrá karanténa, rozhodne náš zájem o ni. Má-li dnes aplikaci eRouška ve svém mobilu dvě stě tisíc lidí, je to zoufale málo, jak řekl epidemiolog Prymula, potřebujeme jich přinejmenším miliony a čím více, tím lépe to může fungovat.

Nezanedbatelným faktorem, který může zastavit plošná opatření, je ekonomická mizerie. Pokud na podzim či na jaře bude zjevné, že naše ekonomika se z letošního „vypnutí“nemůže vzpamatovat, pak budou ve hře úplně jiné scénáře a postupy. Další kritérium určující protiepidemický postup může být odborné – vir se nemusí projevovat stejně jako jeho předchůdce.

Zkrátka, vláda se nechce svazovat žádným závazným scénářem, protože racionálních důvodů pro jeho případné porušení může být víc než dost. Též proto, že k jejímu počínání budeme už mnohem kritičtější.