Stačí nechat sežrat pár dětí

Sama autorka si je toho vědoma a v době koronaviru se rozhodla znovu dítka povzbudit a přivést je ke knihám. Ovšem ti, kdo doufali, že se zrodil další díl o brýlatém hrdinovi s jizvou na čele a jeho přátelích, budou zklamaní. Poslední tečka k Potterovi se už vytiskla a Rowlingová se hlásí o slovo novou pohádkou pro děti. Ale jak se dá předpokládat, o Sněhurku a sedm trpaslíků či Prince Krasoně se jednat nebude.

Britská spisovatelka na scénu nastupuje s Ickabogem – příšerou, která pojídá děti, ze země Cornucopie, jíž vládne král Fred Nebojácný. V centru dění se ocitá pětiletý Bert Zářivý, přičemž ústředními motivy knihy jsou hlubší témata jako pravda a zneužívání moci. A tak vzniká další smyšlený svět plný kouzel a neobyčejných příšer.

Je neuvěřitelné, kam až sahá fantazie Rowlingové. Během několika let dokázala vybudovat prakticky novou dimenzi utajované existence, včetně vlastní mluvy, zaklínadel, pravidel… A nyní nastupuje další, byť v mírnější verzi. I tak si ale člověk říká, kam se hrabe komiksové univerzum DC s Batmanem.

Sežereme nějaké děti

Rowlingová tuhle pohádku napsala už před deseti lety, ale až nyní starý text, který původně vytvořila pro své děti, oprášila. Knihu s jednoduchým názvem The Ickabog však čtenáři na pultech knihkupectví neseženou. „Rozhodla jsem se zveřejnit Ickaboga zdarma na internetu, aby si ho mohly děti, které jsou v karanténě, nebo i ty, které se vrátily v těch divných, znepokojivých časech do školy, přečíst nebo si ho nechat předčítat,“uvedla na Twitteru 54letá spisovatelka.

Britská autorka se totiž rozhodla, že bude text publikovat po částech a zdarma na webu TheIckabog.com. Postupně zveřejňuje jednu kapitolu za druhou (vše odstartovala 26. května), přičemž poslední část bude dostupná 10. července. Tenhle počin bezesporu potěšil dětské čtenáře, kteří se v době pandemie museli potýkat s omezením pohybu. Údajně ale je v plánu už i „papírová“verze, jež by měla spatřit světlo světa někdy letos na podzim, mluví se o listopadu.

Zpřístupnění nového textu spojila i s kreativní výzvou a vyhlásila soutěž pro malé ilustrátory, kteří jí mohou zasílat své výtvory, přičemž ty nejvydařenější by se měly stát součástí tištěného vydání. Děti jí začaly posílat obrázky příšerky Ickaboga v obrovském množství.

V novém příběhu sama Rowlingová charakterizovala Ickaboga jako politickou pohádku. „Ickabog, říkali, měl mimořádnou moc. Mohl napodobit lidský hlas a nalákat cestovatele do svých spárů. Pokud byste se ho pokusili zabít, uzdravil by se kouzly nebo by se rozdělil na dva Ickabogy. Měl spoustu schopností; mohl létat, střílet oheň či jed,“seznamuje čtenáře s démonickou postavou autorka příběhu. A jak se zdá, propojení s kouzelnickým světem je znovu až hmatatelné: Rowlingová ví, na kterou kartu vsadit, když chce děti z celého světa dovést ke čtení. V kouzlech je zkrátka síla! Netřeba připomínat, že The Ickabog skýtá i filmový potenciál, tudíž je velmi pravděpodobné, že se v budoucnu dočkáme filmové adaptace.

Nicméně na světě je i jiná „pohádková“kniha pro děti, ve které vzniká další magický svět. Propojení s Harrym Potterem je prostě hmatatelné: kouzla, magický svět, hrdinové, padouši a boj proti zlu. Sázka na jistotu, děti kouzla a smyšlené světy zkrátka milují.

A není divu, že fanoušci Harryho Pottera se nadšením zvedají ze židlí, kdykoli se jen náznakem zabrousí do kouzelnického světa. Rowlingová však jejich nadšení zchladila a znovu je vrátila do reality. „Není to spin-off Harryho Pottera,“zdůraznila s tím, že již několikrát v médiích upozornila, že příběh o Harrym Potterovi je již dávno vyčerpaný.

Do temnoty

Když v roce 2016 po premiéře divadelní hry Harry Potter a prokleté dítě, která je pomyslným osmým dílem oblíbeného příběhu, přijímala gratulace, uvedla, že kouzelnického dobrodružství bylo už dost. „Myslím, že jsme skončili,“dodala Rowlingová. Ostatně, stejný konec plánovala i pro literární postavu Harryho, který měl padnout k nohám největšího černokněžníka všech dob. „Avada kedavra,“zaútočil již několikrát – a pokaždé neúspěšně – na studenta školy čar a kouzel smrtící kletbou lord Voldemort – obávaný černokněžník, který usiloval o moc a vládu nad světem. Student s jizvou na čele měl pod kytičky zkrátka zamířit taky. „Neotáčej se ke mně zády, Harry Pottere! Chci, aby ses na mě díval, až tě zabiju! Chci vidět, jak se ti světlo vytrácí z očí!“prohlašoval Voldemort, ztělesňující nejtemnější zlo.

To moc pohádkově nezní, že? V minulosti se skutečně mělo jednat o klasický nekomplikovaný a jasný příběh pro děti, postupem času se vyprávění o bradavickém učni zvrtlo a místo pohádky měly děti v ruce celkem slušnou hororovou knížku, ve které autorka kosila jednu oblíbenou postavu za druhou. Jenže Rowlingová ví, že ve správné pohádce vítězí dobro nad zlem, i když musela popsat, že se to děje za cenu těžkých obětí.

Spousta kritiků upozornila, že v jejích knihách se dost často promítá temnota a příběhy, byť jsou myšleny pohádkově, dostávají punc hororu. Sama Rowlingová v minulosti přiznala, že si je vědoma toho, že v jejích knihách se velmi často objevuje umírání. „Mé knihy jsou z velké části o smrti,“připustila.

Její tvorbu totiž výrazně ovlivnila událost, když na Silvestra 1990 zemřela její matka na roztroušenou sklerózu. „Myslím na ni skoro každý den. Měla bych jí toho tolik co říci,“přiznala slavná autorka. Trauma ze ztráty matky bylo pro ni natolik silné, že se rozhodla, že smrt bude jedním z témat jejích knih o Potterovi. „Začínají smrtí Harryho rodičů. Pak tu je Voldemortova posedlost zvítězit nad smrtí a jeho snaha o nesmrtelnost za každou cenu. (…) Tolik rozumím tomu, proč chce Voldemort porazit smrt. Všichni se jí bojíme,“vysvětlila Rowlingová.

Konec ságy nakonec zmírnila, byť spousta čtenářů se s hlavním hrdinou Harrym už rozloučila, téměř nebylo pochyb o tom, že Harry zemře taky. O to větší překvapení bylo, když Rowlingová nechala bradavického studenta přežít, ale aby však nebyl happy-end příliš přeslazený, pojistila si to úmrtími Harryho kmotra Siriuse Blacka, tragický konec čekal také kouzelníka a ředitele bradavické školy Albuse Brumbála či dříve nenáviděného profesora z Bradavic Severuse Snapea.

Kouzlit se vyplatí

Tyto pasáže byly v některých chvílích tak emočně náročné, že v mnoha případech mohla kniha letět do kouta nebo být rituálně spálena. Zejména úmrtí Severuse Snapea, učitele lektvarů a bývalého Voldemortova nohsleda, sjednotilo kouzelnický svět. Fanoušci se po zjištění, že Snape byl ve skutečnosti dobrák od kosti, který byl navíc zamilovaný do Harryho matky Lily, nechali na jeho počest potetovat. Výsledkem se stalo magické heslo na kůžích „always“(navždy), kterým Snape potvrdil Brumbálovi nejen loajalitu, ale také lásku k Harryho matce.

Sázka na kouzelnický svět se tak vyplatila. Je až neuvěřitelné, nakolik byla Rowlingová schopná ovlivnit masu lidí. Vůbec první anglické vydání knihy Harry Potter a Kámen mudrců stojí v přepočtu téměř milion korun – až tolik si ho cení sběratelé. Pokud běžíte ke své knihovničce zjistit, jestli náhodou neukrývá kouzelný poklad, nechte si nejspíš zajít chuť, je to hodně nepravděpodobné. Jde totiž o výtisky z roku 1997 s tvrdou obálkou a přípisem Joanne Rowling, nikoli J. K. Rowling. To je takové malé poznávací znamení.

A jak to všechno vůbec začalo? Malé londýnské nakladatelství Bloomsbury první příběh o Harrym Potterovi a jeho přátelích vydalo v mizivých 500 kusech, z toho tři stovky mířily do knihoven. Knize o 320 stranách nevěřil žádný nakladatel, tlusté „bichle“přece děti nečtou a číst nikdy nebudou. Joanne Rowlingová ale svěřila příběh o čarodějnickém studentovi z Bradavic literárnímu agentovi Christopheru Littleovi, který knize věřil. A dobře udělal.

Rok obcházel, nabízel, ve dvanácti nakladatelstvích ho vyhodili. Nynější multimilionářce Rowlingové se v tomto období nežilo snadno. Pobírala podporu 69 liber měsíčně, s dcerkou se vrátila z Porta, kde se jí rozpadlo manželství s tamním reportérem, navíc od doby, kdy jí zemřela matka, trápily Rowlingovou deprese. Beznaděj zlomila až v londýnském Bloomsbury jedna zvědavá holčička.

Barry Cunningham z nakladatelství totiž půjčil první kapitolu své dceři, která ji přečetla a otravovala tatínka s tím, že chtěla vědět, co je dál a jak příběh skončí. Celosvětové šílenství s Harrym, Hermionou i Ronem, Albusem Brumbálem, Hagridem i Snapem, famfrpálem, ministerstvem kouzel a okřídlenými zlatonkami mohlo vypuknout.

Dnes je Joanne Rowlingová bohatší než britská královna. Sedm částí série o Harrym Potterovi, práva na zfilmování a další skvělé marketingové akce vynesly asi miliardu dolarů a její knihy má doma přes 400 milionů čtenářů.

Ani další knihy této autorky příliš nevybočují z jejího stylu. Magický svět se jí opustit nechtělo, a tak zejména kvůli tlaku fanoušků vypustila do světa volné pokračování kouzelnického světa. Harry Potter a jeho přátelé v něm však již nevystupují, autorka dala šanci postavám, které se však v sáze objevily – mladý Albus Brumbál či jeho velký protivník, černokněžník Grindelwald.

Filmová série Fantastická zvířata, vycházející ze stejnojmenné magické učebnice, se už podruhé vrací do kouzelnického světa 20. let minulého století. Zatímco v úvodní části děj sledoval především Mloka Scamandera, jak se svými lidskými a zvířecími společníky stopuje v New Yorku temnou sílu zvanou obskurus, snímek s podtitulem Grindelwaldovy zločiny naopak vrací vyprávění do Evropy. Dobro versus zlo a čáry máry. Klasika.

Již v minulosti se jí podařilo vtáhnout miliony čtenářů do fantastických příběhů a donutila je číst. Masy dětí hltaly příběhy o Harrym Potterovi a tajně si přály, aby i jim přilétla sova s pozvánkou do Bradavic. Joanne Rowlingová zkrátka již v minulosti dokázala, že má neobyčejnou moc „okouzlit“lidi, aby četli.

Jenom talent nestačí

Když za sebou necháme podivná zaklínadla jako lumos či levicorpus, zjistíme, že Rowlingová dokázala psát i o jiných věcech. V dílně slavné spisovatelky se zrodila i další díla, která měla přilákat milovníky detektivek.

S prvním románem pro dospělé však takový úspěch nezažila a propadla nejen u literárních kritiků, ale i u do té doby věrných čtenářů a fanoušků. V Prázdném místě se J. K. Rowlingová pohybovala mezi zmetkovskými teenagery, násilnickými burany nebo intrikánskými manželkami, ale namlsané publikum to odmítalo přijmout. A tak se nejspíš kvůli neúspěchu zrodil pseudospisovatel Robert Galbraith, za kterého se J. K. Rowlingová rozhodla schovat při vydání detektivního románu – Volání kukačky.

Bylo jasné, že s identitou začínajícího autora nebude mít příliš dobré vyhlídky. Když kniha nakonec spatřila světlo světa, za první tři měsíce se prodaly pouze necelé dva tisíce výtisků. Nakonec došlo k taktickému „odhalení“, že autorkou je slavná J. K. Rowlingová – a najednou muselo nakladatelství rychle připravit dotisky. Už během prvního týdne po tomto odhalení zmizelo z knihkupeckých pultů 18 tisíc kopií.

Je to zkrátka typický příklad toho, že mít jenom talent nestačí, prodeje knih stoupají zejména kvůli „dobrému“jménu spisovatele. Robert Galbraith byl úplně neznámý autor, bývalý voják, který své zkušenosti zužitkoval do prvotiny s názvem Volání kukačky, ale nikoho to vlastně nezajímalo. Kouzelnický svět i po letech stále vede a detektivní romány pořád lehce strčí do kapsy. A ani hůlky u toho nejsou potřeba.

Vůbec první anglické vydání knihy Harry Potter a Kámen mudrců, které vyšlo v pouhých 500 kusech, stojí v přepočtu téměř milion korun – až tolik si ho cení sběratelé