Izrael chystá anexi údolí Jordánu
TEL AVIV / PRAHA Od začátku července bude na Blízkém východě zřejmě ještě více horko než obvykle: izraelská vláda je podle všeho odhodlána začít v praxi uskutečňovat sporný projekt připojení větší části údolí biblické řeky Jordán k Izraeli.
Zelenou pro „rozšíření suverenity státu Izrael na Judeu a Samaří“, jak izraelské úřady plánu říkají, dalo vytvoření široké koaliční vlády po překvapivé dohodě dvou dosavadních úhlavních soupeřů, pravicového premiéra Benjamina Netanjahua a centristy Benjamina Gance.
Podle představ Židů by se k Izraeli mělo tímto způsobem „připojit“asi 30 procent území Západního břehu Jordánu, který dosud – s různým stupněm autonomie – spravují palestinské úřady. Palestincům by zůstalo zbylých 70 procent, ovšem na rozdrobených a územně nesouvisejících kusech země.
Anexe je v souladu s tzv. blízkovýchodním mírovým plánem, který počátkem roku zveřejnil americký prezident Donald Trump.
Údolí Jordánu má klíčovou strategickou pozici: řeka tvoří hranici s Jordánskem (to má dosud s Izraelem uzavřenu mírovou smlouvu; v případě anexe ji ale hrozí vypovědět), údolím prochází klíčová severojižní komunikace a oblast také disponuje úrodnými půdami, o níž je v oblasti nouze.
„Trump není přítel Izraele“Před několika dny uložil Ganc, toho času ministr obrany, náčelníkovi generálního štábu izraelských ozbrojených sil Avivu Kohavimu připravit detailní plán anexe. To je podle izraelských médií jasný signál, že vláda počítá s ozbrojeným odporem Palestinců, kteří na území žijí.
Palestinci se na rozdíl od Židů vyjednávání o Trumpově „mírovém plánu“neúčastnili a po jeho zveřejnění jej příkře odmítli. Považují jej za nespravedlivý, stranící Izraeli, s tím, že navržené rozdělení území de facto znemožňuje vznik životaschopného palestinského státu.
Plán anexe se ale nyní dočkal překvapivé opozice i od těch, kterým by měl nejvíce svědčit – židovských osadníků. Některým z nich se totiž nelíbí, že podle plánu anexe by asi 15 židovských osad (tj. asi desetina z celku) mělo zůstat na „zbytku“Západního břehu, který by připadl Palestincům. A chtějí ještě víc.
„Trump a Kushner (Jared Kushner, Trumpův zeť a prezidentův poradce pro Blízký východ, pozn. red.) nejsou přátelé Izraele,“řekl listu Haarec David Elhajani, šéf nejvlivnějšího sdružení židovských osadníků.
Židovské osady na Západním břehu Jordánu, které Izrael postupně buduje od vítězné šestidenní války v roce 1967, jsou podle mezinárodního práva ilegální a jejich existence byla mnohokrát odsouzena na půdě OSN (naposledy rezolucí č. 2334 Rady bezpečnosti OSN v prosinci 2016). Za nelegální je považuje i většina států světa s tím, že Izrael s jejich pomocí plíživě zabírá území, které mu nenáleží.
Židé se legitimitu osad snaží ospravedlnit „bezpečnostními důvody“pro Izrael a také historickým vazbami na biblická území.
Stihnout to do voleb
Izraelská vláda se evidentně snaží udělat základní kroky anexe do prezidentských voleb v USA, které proběhnou v listopadu.
Je totiž pravděpodobné, že pokud by Trump nebyl znovu zvolen, příští americká politika vůči Izraeli by zdaleka nebyla tak vstřícná jako v současnosti.
Donald Trump za svého mandátu udělal vedle „mírového plánu“i další kroky, které jsou k Židům velmi vstřícné a naopak vzbudily příkrý odsudek u Palestinců: uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunul tam americké velvyslanectví (květen 2018; většina států světa má diplomatická zastoupení nadále v Tel Avivu) a uznal izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami (březen 2019; podle mezinárodního práva ale jde o Izraelem nezákonně okupované území).
Klíčový význam americké podpory pro anexi údolí Jordánu si zřetelně uvědomují i běžní Izraelci. Podle čerstvého průzkumu veřejného mínění citovaného agenturou Reuters je totiž pro anexi části Západního břehu sice polovina populace; pokud by se ale zábor měl provést i bez podpory USA, tak podpora klesá na pouhých 25 procent.
Již za necelý měsíc chce Izrael výrazně rozšířit své území. Proti kontroverznímu plánu anexe údolí Jordánu se postavili kromě Palestinců i někteří židovští osadníci, podle nichž je projekt stále příliš propalestinský.
Palestinci se na rozdíl od Izraelců vyjednávání o „mírovém plánu“neúčastnili a po jeho zveřejnění jej příkře odmítli