„Nedůvěryhodní“vzdělanci
Svým nadšeným stoupencům hlásal, že přírodní léčba je mnohem lepší než užívání jakýchsi chemických léků. Že nemoci sice napohled vypadají složitě a mají velice rozdílné příznaky, ale tím si netřeba lámat hlavu, protože ve skutečnosti se za nimi skrývá jednoduchá, pochopitelná a zvládnutelná příčina. Že intuice a božská prozřetelnost mu odkryla účinné léky z rostlin. Ale že lékařské elity, zaslepené svým vzděláním a ovlivněné materiálním a společenským postavením, jeho poznatky odmítají, protože ohrožují jejich zisky založené na prosazování nesprávné léčby.
Zní vám to povědomě? Přemýšlíte, na kterém facebookovém profilu či webové stránce jste to už četli?
Autorem v úvodu citovaných tvrzení byl Američan Samuel Thompson, průkopník léčby pomocí rostlin. Své názory hlásal podobně působivě, jako když fanatičtí sektářští kazatelé zvěstují svou víru. Napsal o nich knihu Nový zdravotní průvodce, která se dočkala třinácti vydání a vynesla mu slušné peníze. Byl to vlastně katalog rostlin, u nichž uváděl léčivé účinky. Jenom na internet nic ze svých „objevů“nepověsil. Ani nemohl, protože ho neznal. Zemřel v roce 1843.
Úspěch Samuela Thompsona se nyní pokusil analyzovat John Charpentier z Michiganské univerzity na webu Undark. Konstatoval, že Thompson, podobně jako jiní, méně úspěšní „lidoví doktoři“, jak se jim říkalo, neměl žádné odborné vzdělání. Posbíral zkušenosti o bylinkách a jejich účincích. Na tom by samozřejmě nebylo nic špatného. Thompson však připsal bylinám i schopnosti léčit rakovinu, pravé neštovice či spalničky, což byly (případně jsou) nemoci, na které lidi umírali – a žádné odvary z rostlin jim prostě nepomohly.
Lékaři tehdejší doby jej prohlašovali za nebezpečného podvodníka, dostal se i před soud s obviněním ze způsobení smrti. Ale ze všeho vyvázl. Jak to? Výborně navázal na nálady tehdejších běžných lidí. Ti nejenže nerozuměli městským intelektuálům a neuznávali jejich znalosti, ale považovali je rovnou za součást vládnoucí třídy, která je chce ovládat. Do kategorie nedůvěryhodných vzdělanců, kteří se kvůli vlastnímu prospěchu spikli proti národu, snadno zařadili i lékaře.
Všeobecná představa osobní svobody, která tehdy mezi (bílými) Američany panovala, vedla k přesvědčení, že když si mohou sami vládnout, sami ovlivňovat výkon spravedlnosti a do velké míry si i sami vykládat bibli, jsou kompetentní se i sami léčit. Na to přece musí stačit selský rozum…
Od té doby uplynula dvě století. Medicína prošla obrovským vývojem. Vytvořila nečekané léky, ověřila dříve úplně neznámé léčebné postupy, zachránila zdraví a život stamilionům, možná miliardám lidí. Zlepšily se také možnosti školního vzdělání i všeobecný přístup k racionálním informacím. Přesto thompsonovské názory přežily. Šíří je další lidé a hodně jim k tomu pomáhá internet, který snese všechno. Zařadila se do nich ochota věřit v léčbu neskutečnými dryáky nebo naopak odmítat osvědčená očkování. Ale podstata – jednoduchost myšlení, nedůvěra k faktům a neschopnost rozpoznat je – se nezměnila.
Hlásal, že intuice a božská prozřetelnost mu odkryla účinné léky, ale lékařské elity, zaslepené svým vzděláním a ovlivněné materiálním a společenským postavením, jeho poznatky odmítají, protože ohrožují jejich zisky