Děti už neunášejí děti

Zatímco v roce 2006 byla za únos dítěte odsouzena sedmnáctiletá dívka, v posledních 10 letech nebylo únoscům méně než 23 let

Během deseti let, co v Česku – od 1. ledna 2010 – platí nový trestní zákoník, bylo za únos dítěte podle § 200 tohoto kodexu pravomocně odsouzeno 34 pachatelů. Státní zástupci tedy uspěli s více než dvěma třetinami z celkem 49 obžalob, které k soudům od ledna 2010 do prosince 2019 na únosce podali. Vyplývá to ze statistiky, kterou LN poskytlo Nejvyšší státní zastupitelství.

Muži i ženy unášejí děti stejně Pohlaví odsouzených únosců byla v posledních deseti letech zastoupena rovnoměrně. Děti uneslo 17 žen a 17 mužů. Nejmladším z nich, třem mužům a jedné ženě, bylo 23 let. Jejich případy nebyly tak závažné, jelikož je v prvním stupni rozhodovaly okresní soudy, konkrétně v Ústí nad Labem, Liberci a Brně.

Příznivým trendem za účinnosti nového trestního zákoníku je, že soudy za únos dítěte od roku 2010 neodsoudily žádného mladistvého, tedy osobu, které již bylo 15, ale ještě ne 18 let. Poslední případ, kdy bylo dítě uneseno neplnoletou osobou, potrestal Obvodní soud pro Prahu 4 v roce 2006. Pachatelce bylo 17 let.

Během účinnosti nového trestního zákoníku však vzrostl i věk nejstarších odsouzených únosců. Zatímco před rokem 2010 jim podle statistiky Nejvyššího státního zastupitelství nebylo více než 50 let (úřad disponuje jen daty do roku 2005), odsoudil § 200 tr. zák.: Pachatel může být za únos dítěte nejmírněji potrestán peněžitým trestem nebo až tříletým vězením. Sankce se stupňují podle následku. Pobyt ve vězení od dvou do osmi let hrozí tomu, kdo se únosu dítěte dopustí jako člen organizované skupiny, způsobí-li tím těžkou újmu na zdraví anebo získá-li tím značný prospěch. Až k desetiletému odnětí svobody může být odsouzen ten, kdo činem způsobí smrt. Trestná je již příprava.

třebíčský okresní soud v roce 2011 za únos dítěte ženu ve věku 74 let.

Zhruba tři odsouzení ročně Nejméně odsouzených únosců dětí bylo během posledních deseti let vloni a v roce 2016. Vždy po jedné ženě. Naproti tomu nejvíc jich soudy potrestaly před osmi lety – čtyři muže a dvě ženy. Průměrně

tak na každý rok z posledních deseti let, co u nás platí nový trestní zákoník, připadá 3,4 pravomocně odsouzeného únosce. To v roce 2006, ještě za starého trestního zákona z 60. let, soudy za tento delikt odsoudily rekordních osm obžalovaných.

Přestože žebříček soudů, které obžalované z únosu dítěte odsuzovaly nejčastěji, vedou dva moravské

soudy, je tato trestní agenda častější u soudů v Čechách. Z 34 pravomocně odsouzených únosů během posledních deseti let připadá na moravské soudy devět, na ty české zbylých 25.

Nejvíce únosů potrestal Okresní soud v Šumperku, a to v letech 2011, 2012 a 2014 celkem čtyři. Následovaly ho brněnský městský soud se třemi rozsudky mezi

lety 2014 a 2017 a českokrumlovský okresní soud též se třemi verdikty za roky 2015 až 2018.

Nový zákoník zpřísnil tresty Dnešní trestní kodex oproti tomu z 60. let, účinnému u nás do konce roku 2009, výrazně zpřísnil trestnost únosu dětí. Trestná je již i jeho příprava, a to bez ohledu na to, o jak závažný únos se jedná.

Do roku 2010 platilo, že za přípravu únosu, vyznačující se například jeho organizováním, návodem k němu, pomocí či opatřováním nástrojů k jeho spáchání, byl únosce trestán, jen směřovala-li jeho příprava k závažnějším únosům, za něž mu hrozil trest odnětí svobody nejméně osm let. Dnes je výslovně trestná jakákoli příprava únosu dítěte.

Riziko představují cizí lidé „Určité procento únosů dětí představují únosy jejich rodiči. Ty však nejsou pro děti život ohrožující. Rodič své dítě neunáší, aby ho týral, ale proto, že se o něj chce starat, a nemá k tomu, třeba po rozvodu, příležitost,“říká psycholog Karel Netík, s nímž LN přinášejí rozhovor k tématu na vedlejší straně.

Kupodivu nejméně časté bývají podle Netíka únosy malých dětí v kočárcích. Unáší je podle něj buď ženy, jež nemohou mít své vlastní děti, anebo psychotičky, které se domnívají, že je dítě jejich. „Občas se, bohužel i u nás, stává, že dítě unese sadistický pachatel. Unese, zneužije, týrá a v nejhorším případě i zabije,“říká Netík. Byť tyto případy vyvolají pozornost, podle Netíka nedominují.

Prvním uneseným dítětem po listopadu 1989 se stal v roce 1991 tehdy šestitýdenní Tadeáš. Z kočárku před lahůdkářstvím v centru Hradce Králové ho vzala žena z Chrudimi. K rodině se vrátil zdravý. Pomohlo k tomu také odhalení pozorné matrikářky, u níž se ho jeho únoskyně snažila do matriky zapsat jako své vlastní dítě.