Svět lidí, kteří se mají rádi
Stačí přečíst pár řádků z knihy Babička a jste tam: v údolí řeky Úpy u České Skalice, které dnes známe jako Babiččino údolí. V místě šťastného dětství Boženy Němcové, které se postupně přizpůsobilo literárnímu obrazu a dnes nabízí obrázek půvabného venkova jak malovaný. Mimochodem, název Babiččino údolí se prý poprvé objevil už v roce 1878 a vžil se tak rychle, že mu poetické jméno už zůstalo.
Možná pro vás Babička byla jen obyčejná školní nuda v hodinách literatury, ale procházka místy, která připomínají dvě stě let starý příběh, rázem knížce propůjčí přitažlivější tvář. Celé údolí ožije, jakmile do něj vstoupíte, dokonce i zámek Ratibořice vypadá přesně tak, jak jej znáte z ilustrací Adolfa Kašpara nebo filmového zpracování Babičky.
Letos bohužel nouzový stav škrtnul večerní prohlídky zámku osvětleného svíčkami i oblíbenou červnovou akci, při níž jste na různých místech údolí mohli potkat postavy z knížky. Zámek ale má otevřeno a zatím se počítá jak s letními prohlídkami pro děti v doprovodu komtesy Hortensie, tak s hudebním nokturnem. Setkání s podtitulem S láskou pro slečnu Betty se na zámku koná v neděli 5. července.
Za zámeckým parkem se upravená cesta stočí kolem skleníku k náhonu a vede dál Babiččiným údolím kolem Panské hospody k pomníku babičky s vnoučaty a Rudrovu mlýnu. Tady se vyplatí alespoň krátká zastávka, na jediném místě je totiž celá řada lákadel a také možností, kde se občerstvit.
Zdaleka nejde jen o mlýn s historickým technickým vybavením a ukázkovým bydlením mlynáře a jeho rodiny, mlynář Antonín Ruder, řečený Ludr, vedle později vznikla patrová panská prádelna. Rodiče Boženy Němcové na Starém bělidle nikdy nebydleli, spisovatelka tu se svými dětmi ale prožila letní prázdniny roku 1844 a sem také umístila děj Babičky. Obrázek lepšího a spravedlivějšího světa zaplněného lidmi, kteří se mají rádi a pomáhají si, tady dostává přesnou podobu. Interiéry jsou vybavené historickým lidovým nábytkem a zařízením podle spisovatelčina vyprávění, některé úpravy chaloupky i jejího okolí provedli filmaři před natáčením dvoudílného televizního filmu Babička z roku 1970. Například na Viktorčině splavu, ikonickém místě přímo stvořeném ke krátkému odpočinku: ten původní, dřevěný už dávno nahradil moderní jez, filmové dřevěné obložení z kulatiny se na něj vrátilo jen dočasně.
Na Starém bělidle a u splavu se řada výletníků otáčí a vrací zpět. Je to škoda, protože pokud budete pokračovat v cestě, přibližně po dvou kilometrech dorazíte k lesnímu altánku, kde se hrdinové knihy setkali s paní kněžnou. Odpočinkové místo nechal na zřícenině středověkého hradu Rýzmburku v roce 1798 postavit otec paní kněžny, vévoda kuronský Petr Biron. Dnešní dřevěný altán s malovanou mapou Babiččina údolí je mladší a otvírají se z něj romantické výhledy nejenom do Babiččina údolí, ale také k Boušínu a k Jestřebím horám. Pokud ve výhledu brání stromy, nevadí: popojděte ještě o kousek dál, k Žernovu, kde stojí 18 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Z ní uvidíte dokonce i Krkonoše, Stolové hory v Polsku, Dobrošov, Orlické hory a za dobré viditelnosti i Kunětickou horu u Pardubic.
Autorka je spolupracovnicí LN