Přijímačky: ještě více stresu
Nervy na pochodu mají nyní uchazeči o středoškolské studium. Oproti svým předchůdcům dostali letos na úspěšné složení jednotné přijímací zkoušky pouze jeden termín místo obvyklých dvou. Zvýší se tak podíl náhody na důležitém životním kroku.
PRAHA Větší stres než dříve zažívají letošní zájemci o studium na středních školách. Jediný termín přijímacích zkoušek ministr školství Robert Plaga (ANO) vysvětluje snížením rizika koronavirové nákazy. Přijímačky na čtyřleté obory proběhly navzdory přísným hygienickým opatřením bez větších problémů včera, o víceletá gymnázia zabojují zájemci dnes.
„Stres se u žáků jednoznačně zvyšuje. Někteří žáci měli z rozrušení teplotu a nemohli být do učeben puštěni. Naštěstí všem následně teplota poklesla. Šance na přijetí jeden termín snižuje, zejména dětem ze sociálně slabých rodin,“řekl LN ředitel mladoboleslavské Integrované střední školy Štefan Klíma.
Také podle mluvčí informačního centra o vzdělávání EDUin Radky Hrdinové se děti stresují právem, protože vědí, jak důležitá je zkouška pro jejich budoucnost. „Letos bude už kvůli koronaviru úspěch v soutěži o místa na vyhledávaných středních školách ještě více než jindy záležet na domácím zázemí dětí. Omezení přijímaček na jeden termín ještě zvýší roli náhody, a zejména u dětí okolo hranice přijetí a nepřijetí to tak bude ještě větší loterie než v jiných letech,“řekla LN. Platí, že čím prestižnější škola, a tudíž i větší nápor dychtivých zájemců o studium, tím více „nervů“žáci zažívají.
„Fakt, že dítě má pouze jenom jeden termín přijímací zkoušky, způsobí velké napětí, až úzkost, zvyšuje se stres z podaného výkonu v jeden den a samozřejmě to může mít vliv u některých dětí na snížení šance na přijetí,“uvedla pro LN ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro
Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková. Dodala nicméně, že zásadní roli při přijetí či nepřijetí na školu by pouze jeden termín hrát neměl.
Potvrzují to i statistiky z minulých let, podle nichž mezi prvním a druhým termínem nebyly výrazné rozdíly. „Jeden termín dlouhodobě podporujeme, opakování zkoušky považujeme za nadbytečné. Šanci uchazečů na přijetí to nijak podstatně neovlivňuje,“sdělil LN předseda Unie školských asociací – CZESHA a zároveň ředitel pražské Masarykovy střední školy chemické Jiří Zajíček. Podobně se vyjádřila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která dva termíny označila za psychickou berličku pro uchazeče.
Testování navíc
Ředitelé oslovení LN oceňují, že jeden den místo dvou pro ně znamená méně práce a úsporu času.
Někteří se navíc domnívají, že by o přijetí nováčků do svých škol měli rozhodovat právě oni, a ne výsledky jednotných přijímaček. „Platné znění školského zákona bohužel obsahuje striktní požadavek, že jednotná přijímací zkouška tvoří minimálně 60 procent přijímacího řízení, má tudíž hlavní váhu pro přijetí nebo nepřijetí žáka na střední školu. Výjimkou jsou sportovní gymnázia, kde to může být 40 procent,“uvedl pro
Zdroj: Cermat
LN prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Školy mohou pouze rozšířit přijímací řízení o vlastní zkoušky. Letos tuto možnost využila jen část z nich. „Školní část přijímacích zkoušek děláme u všech oborů – maturitních i učebních. Museli jsme ale upravit podobu pohovorů tak, aby neprobíhaly fyzicky v ředitelně. Komunikoval jsem s uchazeči telefonicky a elektronicky. Praktické přijímací zkoušky jsme realizovali poslední týden v květnu, museli jsme je rozložit do více dní,“řekl LN Klíma.
Některé školy se kvůli koronaviru rozhodly na praktickou část protentokrát rezignovat. „Vlastní část přijímací zkoušky na obor chovatelství se zaměřením na dostihový sport jsme vynechali. Pokud mají žáci nějaká odborná doporučení, přiložili je již k zaslané přihlášce,“sdělila LN ředitelka Střední školy dostihového sportu a jezdectví Soňa Froňková. Dodala, že online technologie využívá pouze u cizojazyčných uchazečů, u nichž ověřuje znalost češtiny přes Skype.
„Do budoucna by bylo dobré usilovat o to, aby o dalším vzdělávání dítěte rozhodovaly spíše jeho dovednosti a obecné studijní předpoklady než jenom výsledky testu z češtiny a matematiky. Jako optimální formu vidím kombinaci obou,“myslí si Jarolímková.