Soud kvůli MH17 v mlze dohadů
Mlžení a zmatky provázejí další kolo procesu s podezřelými ze sestřelení malajsijského boeingu nad Ukrajinou. Obhajoba požádala kvůli koronaviru o odklad jednání.
AMSTERODAM/PRAHA Skleněné zástěny, rozestupy a nanejvýš třicet lidí v sále. Začátek dalšího kola procesu se čtveřicí podezřelých ze sestřelení letu MH17 v létě 2014 nad východní Ukrajinou se nesl v duchu opatření proti koronaviru. A karanténou argumentovala u soudu v nizozemském Amsterodamu také advokátka jednoho z obžalovaných Sabine ten Doesschateová při žádosti k porotě, aby proces naplánovaný do 3. července opět odložila. Kvůli omezením podle ní není možné obhajobu důkladně připravit.
„Nemůžete diskutovat tak velkou kriminální kauzu přes tlumočníka po telefonu,“stěžovala si ten Doesschateová, že kvůli uzavřeným hranicím nemohla cestovat za klientem do Ruska. Čtveřici soudí porota v nepřítomnosti. Tři pobývají na území Ruské federace, jeden v části Ukrajiny kontrolované doněckými separatisty. Advokáty – dva nizozemské a jednoho ruského – si najal jediný ze souzených, bývalý ruský výsadkář Oleg Pulatov. Ostatní tři – separatistický „ministr obrany“a bývalý důstojník ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Igor Girkin zvaný Strelkov, generál ruské vojenské rozvědky GRU Sergej Dubinskij a ukrajinský občan Leonid Charčenko – svého práva obhajoby nevyužili.
Nikdo ze čtveřice přitom nezmáčkl tlačítko odpalu rakety Buk, která podle závěrů mezinárodní vyšetřovací skupiny (JIT) poslala 17. července 2014 malajsijský boeing k zemi; všech 298 lidí na palubě přitom zahynulo. Systém schopný likvidovat letadla i ve velkých výškách patřil, jak tvrdí závěry JIT, 53. protiletadlové brigádě ruské armády. První čtyři obžalovaní měli pouze vyjednat, řídit a zabezpečovat nasazení Buku na separatistickém území, další obvinění zřejmě přijdou později.
„Naše domobrana boeing nesestřelila,“opakuje stále dokola na otázky o MH17 Strelkov-Girkin. Nedávno se ale v rozhovoru s novinářem Dmitrijem Gordonem na kanálu YouTube rozpovídal trochu víc. „Byla to pro mě velká rána, zahynulo 300 absolutně nevinných lidí. Pokud jsem se účastnil a částečně vedl bojové akce v Donbasu, i já nepřímo nesu odpovědnost,“prohlásil.
Přitom Strelkov-Girkin připomněl, že „stále nepochybuje o účasti ukrajinské strany“a v nevinu Ruska. Nikdy však neřekl, jak konkrétně bylo letadlo sestřeleno a zda za příčinu nepovažuje nedostatečné uzavření vzdušného prostoru Ukrajinou.
Místo spolupráce chaos
V březnu zatkly úřady takzvané Doněcké lidové republiky (DNR)
Leonida Charčenka a podle ruské redakce BBC ho s chatrným obviněním umístily do vazby. Skutečným důvodem je ale podle zdrojů BBC strach z únosu. Loni v září se totiž ukrajinské tajné službě podařilo zmocnit z hloubi DNR důležitého svědka, bývalého velitele protivzdušné obrany separatistů Volodymyra Cemacha, kterého nakonec Kyjev po třech měsících vrátil v rámci výměny zajatců zpátky.
Krátce před procesem se objevilo na internetu nové video na podporu jedné z ruských verzí události – sestřelení boeingu ukrajinským bojovým letadlem. Svědci vykládají, že v okamžiku sestřelu viděli a slyšeli létat na nebi vojenská letadla i zasažený boeing. Jenže ten letěl v desetikilometrové výšce a dle svědectví lidí v oblasti, s nimiž se pár měsíců po celé události bavil autor tohoto článku, padal v troskách a žádná jiná letadla u toho nebyla.
Autora videa, agenturu Bonanza Media, označuje portál StopFake monitorující dezinformační scénu jako šiřitele zmanipulovaných zpráv. V Moskvě systematicky do kauzy vnášejí chaos a vedle sestřelu ukrajinským bitevníkem Su-25 (který do desetikilometrové výšky nedostoupá) předkládájí i verzi zásahu Bukem z ukrajinského arzenálu či záměrným otevřením vzdušného prostoru Kyjevem.
Na mezinárodním vyšetřování Moskva nespolupracuje a jeho závěry odmítá. Pravděpodobné tak je, že odsouzení nebudou nikdy vydáni a proces se ještě potáhne celá léta.