Otazníky nad vysvědčením
Podle čeho budou letos učitelé hodnotit žáky na vysvědčení, když lavice dlouho zely prázdnotou?
Schválně, pamatujete si ještě, s jakým rozechvěním jste během školní docházky vstupovali do měsíce června? Zuřivě jste počítali aritmetické průměry, propadali optimismu, pokud byl průměr 2,45, a zoufali si, když byl 2,55. Všichni s obavami očekávali pololetní práce a přemýšleli, z čeho se raději nechat ještě dobrovolně vyzkoušet a kterému učiteli se naopak snažit vyhnout.
Letos by ale mělo být hodně věcí jinak. Děti jsou ve většině případů od března doma, zkoušení ani přepadové písemky už nějakou dobu nehrozí. Na druhou stranu se na sociálních sítích množí nářky rodičů, kteří si stěžují, že někteří učitelé zadávali dětem v karanténě ke zpracování spousty referátů a prezentací a neváhali jejich pozdní odevzdání známkovat nedostatečnou. Jak bude tedy vypadat letošní vysvědčení?
Známky z února, snaha na dálku a první pololetí „Ministerstvo školství za poslední dobu v postoji k letošnímu závěrečnému hodnocení opsalo zajímavý oblouk,“říká Miroslav Hřebecký z Informačního centra o vzdělávání EDUin. „V prvních týdnech po uzavření škol apeloval ministr na zavedení slovního a formativního hodnocení. Pak ale zřejmě změnil názor a výsledný manuál je minimálně pro mě zbytečně málo ambiciózním kompromisem.“
Co tedy MŠMT vlastně od škol po koronavirové pauze ohledně hodnocení očekává? Už v dubnu vydalo doporučení k průběžnému hodnocení, v němž se mimo jiné píše: „Nevyužívejte hodnocení/klasifikaci v období vzdělávání na dálku jako formu nátlaku. Maximální pozornost věnujte poskytování zpětné vazby žákům, která jim pomůže zlepšovat učení a motivuje je k další práci.“
Co se závěrečného hodnocení týče, vydalo ministerstvo školství 27. dubna manuál, z něhož ve stručnosti vyplývá následující: Největší vliv na výsledné hodnocení budou mít známky, které žáci získali v době od konce ledna do uzavření škol. V úvahu by učitel měl vzít podklady pro hodnocení získané v časech distanční výuky – přitom by měl ale přihlédnout k individuální situaci žáka, zda měl pro vzdělávání v této době vůbec vhodné podmínky a technické vybavení. Nakonec by měl zohlednit i výsledky za první pololetí roku a případné sporné situace řešit vždy v zájmu dítěte. Nikdo by také letos neměl propadnout, a to zejména na základních školách. „Je škoda, že jsme alespoň pro letošní rok nezrušili známky úplně, jako to udělalo například sousední Slovensko,“míní Miroslav Hřebecký z EDUin.
Není hodnocení jako hodnocení
A jak vlastně školy mohou hodnotit? Dle školského zákona buď známkami, nebo slovně, případně kombinací obojího. Známky a sumativní slovní hodnocení mají společné to, že se ohlížejí do minulosti a hodnotí, co a jak žák udělal. Úplně odlišně pak funguje hodnocení formativní, které (alespoň podle slov ministra Plagy) podporuje i MŠMT: „Formativní hodnocení je průběžné, pracuje s chybou žáka a nabízí možnosti pro zlepšení, jde tedy o hodnocení pro budoucnost. Vypadá to jako maličkost, ale v zásadě způsob hodnocení ovlivňuje veškeré učení a procesy ve škole,“vysvětluje Michal Orság, ředitel EDUkační LABoratoře.
Když chce učitel formativně hodnotit, musí neustále reflektovat, co se ve třídě dělo, jak žáci reagovali, zda byl naplněn cíl hodiny. „U formativního hodnocení totiž nejde pouze o zpětnou vazbu, ale o celkové pojetí výuky, které v základu můžeme rozdělit do pěti strategií: cíle učení a kritéria úspěchu, třídní diskuse a důkazy o učení, poskytování zpětné vazby, vzájemné hodnocení a sebehodnocení žáků. Učitelé mohou vyměnit známky za škály, diagramy, slovní hodnocení, procenta či emotikony – vždy je však důležité, aby příjemce zpětné vazby současně obdržel informaci, v jaké oblasti udělal chybu a jakým způsobem se může zlepšit. Záměrem je dosáhnout toho, aby žák sám dokázal definovat cíl svého vzdělávání a následně byl schopen posoudit, zda ho již dosáhl. Jde o základ pro celoživotní vzdělávání,“vysvětluje Michal Orság.
Formativní hodnocení je ideální pro učitele, kteří na sobě chtějí pracovat. Problém je, že učitelé jsou velmi zaměstnaní nejrůznější byrokracií, a navíc se jejich pole působnosti výrazně zužuje v 5. a 9. třídě, kdy vzniká velký tlak v podobě jednotných přijímacích zkoušek. „Pokud se práce v hlavních předmětech smrskne na přípravu na přijímací zkoušky a memorování faktů bez ponechání času pro pochopení souvislostí, bude systém ve většině škol vždy vítězit nad efektivní zpětnou vazbou,“dodává Michal Orság.
Známkovat budeme, ale s rozumem
Škol, které své žáky a studenty hodnotí známkami, je naprostá většina. Jak se postaví k letošnímu vysvědčení? „Začátkem krize jsem si udělal takovou anketu. Podle ní se zhruba čtvrtina škol v rámci asociace chystá nějak pozměnit způsob hodnocení oproti normálu, většinou chtějí známky doplnit nebo nahradit slovním hodnocením. Tady je důležité to slovo „chtějí“, nikoli „musí“. Mnohým z nás by teď bylo líto nehodnotit, když vidíme, jak se většina dětí i v době dálkové výuky velmi snaží a zodpovědně plní úkoly,“říká Michal Černý, ředitel Masarykovy ZŠ v Praze-Klánovicích a prezident Asociace ředitelů základních škol.
„U nás na základní škole zůstáváme na vysvědčení u klasických známek. Nicméně momentálně se sborem pracujeme na dotazníku sebehodnocení, který budou žáci vyplňovat online a posléze ho budou s učiteli individuálně probírat. Samozřejmě i u nás jsou žáci, kteří byli pasivní, jejich sebehodnocení bude zajímavé. Ti dostanou na vysvědčení známku jako v pololetí, většinou to nejsou známky moc dobré,“vysvětluje Libuše Kohutová, angličtinářka z Moravskoslezského kraje.
A ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze 12 Ondřej Lněnička dodává: „Bereme jako výchozí známky z 1. pololetí. Ty nezhoršíme, ale na základě aktivity je mohou učitelé libovolně zlepšit. Pokud by přesto žák chtěl ještě danou známku vylepšit, máme na to vyhrazené tři týdny v červnu v rámci individuálních konzultací.“
Podle doporučení MŠMT se budou řídit i na pražském Gymnáziu Thomase Manna. Jak ale zdůrazňuje ředitelka Zuzana Svobodová, nejpodstatnější pro učitele bylo, aby studenti zůstali během uzavření školy aktivní: „Pokud si žák udělal koronaprázdniny, musel učitel hlavně informovat rodiče – vaše dítě se nehlásí do online výuky, neplní úkoly, nekomunikuje. Nepomůže, když si mezi kolegy budeme stěžovat, že některé děti nic nedělají. Jejich rodiče to možná vůbec netuší, protože řeší řadu jiných závažných problémů. Nemyslím si, že je v tuto chvíli zásadní známka, důležitá je zpětná vazba a informace, jak si žák celkově stojí.“
Slova mají mnoho výhod
Na Střední ScioŠkole v Praze si naopak studenti v červnu odnesou vysvědčení výhradně se slovním hodnocením. Známky tu vůbec nemají. „Abychom mohli hodnotit slovně a formativně, museli jsme úplně přizpůsobit cíle vzdělávání i jeho způsob,“vysvětluje průvodce Štěpán Moravec. Vzdělávání ve škole je organizováno formou povinných, volitelných a dobrovolných bloků. „Vždy na konci kurzu průvodce studentovi napíše hodnocení, kde shrne, čemu se v kurzu věnovali, aby měli přehled i rodiče. Potom zohlední, jak moc byl student aktivní, zda prospěl svojí skupině, a co si – soudě podle povinného výstupu, jako je například esej – z bloku odnesl. Zda si umí práci zorganizovat, odevzdal ji včas a je u něj patrný posun,“dodává Moravec.
Ve ScioŠkole se hodnotí nejen výuka, ale také účast na povinných shromážděních a takzvaná služba, kdy studenti uklízejí a vylepšují školu. Takovýchto hodnocení dostává student během pololetí zhruba osm. Jak podotýká Štěpán Moravec, všechno, co průvodce musí vzít v úvahu, by se jen těžce vyjadřovalo jednou známkou. Když ale průvodce hodnocení píše, musí mít představu, na jakou známku by ho převedl, kdyby bylo třeba; například v případě, že by student odcházel na jinou školu. „Je pravda, že psaní těchto hodnocení je dost časově náročné. Na druhou stranu finální vysvědčení už potom znamená spíš jakési shrnutí všech dosavadních výstupů a jejich editaci,“dodává Moravec.
Jakkoliv slovní hodnocení vypadá trochu „exoticky“, jak vysvětluje Miroslav Hřebecký z EDUinu, pokud ho škola chce zavést, není to problém: „Legislativně je vše připravené; existují i formuláře vysvědčení s vodoznakem, navíc děti mají bokem i vysvědčení se známkami pro případ přechodu na jinou školu. Problém je, že si se slovním hodnocením často nevědí rady rodiče a místo něj vyžadují známky.“
Vezmeme to nejlepší z obojího Existují ovšem školy, jako například Masarykova ZŠ v Praze-Klánovicích, kde už dlouhá léta kombinují známky a slovní hodnocení. Konkrétně v Klánovicích mají známky od 3. třídy dál. Ředitel Michal Černý vysvětluje, že slovní hodnocení má v časech distanční výuky spoustu nevýhod: „Podklady pro slovní hodnocení se mnohem lépe sbírají při prezenční výuce. Špatně napsané hodnocení je daleko větší ostuda než špatně udělená známka.“.
V soukromé ZŠ Sedmikráska v Rožnově pod Radhoštěm mají děti výhradně slovní hodnocení do 5. třídy, v 6. třídě dostávají děti obě formy hodnocení a dál už převažují známky doplněné slovním úvodem, kde může učitel zmínit vše, co se do známek „nevešlo“.
„Slovní úvody na 2. stupni budou letos rozsáhlejší; budou obsahovat zpětnou vazbu k období mimo školu; popis zapojení žáka a vyzdvihnutí toho, v čem se zdokonalil, co se mu podařilo, s čím se popral... Určitě využijeme i sebehodnocení. Obecně bychom chtěli právě úlohu sebehodnocení výrazně posílit,“říká zástupkyně ředitele Ivana Procházková.
Největší vliv na výsledné hodnocení budou mít známky, které žáci získali v době od konce ledna do březnového uzavření škol
Zapomenuté děti
Podle některých odhadů až 10 tisíc českých žáků zůstalo během vynucené koronavirové pauzy bez jakékoliv výuky a kontaktu se školou. Jsou to často děti samoživitelek, které si nemohou dovolit mít pro každého z potomků počítač, zaplatit internet, a ještě tisknout pracovní listy.
Další „zapomenuté“děti pak pocházejí z nepodnětného prostředí, žijí ve velmi chudých rodinách, často na ubytovnách, kde nemají ani za normálních okolností vhodné podmínky pro vzdělávání. Možná už jim v pololetí vycházela pětka nebo nebyli klasifikováni a jejich učitelé teď řeší, co s nimi. Zdá se, že na tyto děti čekají v září komisionální zkoušky.
V ZŠ Chomutov, Zahradní 5265 se snaží tyto děti zapojit. „Jsou to děti, které mají s docházkou problémy i normálně. Problém není v tom, že teď zanedbají výuku. Problém je, že mravenčím způsobem makáme na tom, aby i za běžných okolností do školy alespoň občas přišli, aby pochopili, že to má smysl, že dokážou ledacos, když chtějí... Bojím se, jak je zase dokážeme vrátit do správných kolejí. To, že musíme ještě vymýšlet známky a hodnocení, nám vůbec nepomáhá,“říká češtinářka Markéta Moravcová.
Ačkoli bude letos vysvědčení vyžadovat asi větší míru improvizace, možná jeho tvorba povzbudí diskusi, k čemu skutečně slouží, jaký má smysl a jakou by mělo mít podobu.
Mnohým z nás by teď bylo líto nehodnotit, když vidíme, jak se většina dětí i v době dálkové výuky velmi snaží a zodpovědně plní úkoly