Není jsoucno jako jsoucno
Končí týden testování. Máme za sebou přijímací zkoušky na střední školy i jednotnou část maturit. Zatím se neozvaly žádné výraznější výhrady k úlohám, i když je fakt, že máloco z toho, co se testuje, v životě využijeme, a úlohy z matematiky by mnozí dospělí (možná většina) právě proto asi vůbec nezvládli. Přijímací zkoušky na vysoké školy se letos rozjedou později. Že to taky nemusí být jednoduché, lze soudit z úloh Sciotestu, který probíhá opakovaně a na některých fakultách přijímací zkoušky zastupuje. Malá ochutnávka: „Dva filozofové vedou spor. První tvrdí, že existují modely jsoucen, podle kterých jsou tvořena konkrétní jsoucna. Druhý namítá, že skutečně jsoucí jsou pouze jednotlivá konkrétní jsoucna a z nich se odvozují obecná pojmenování. Jak se označuje tento filozofický spor? a) spor o investituru, b) spor o arianismus, c) spor o logickou analýzu jazyka, d) spor o univerzálie.“(d) je správně)
Výrazná postava boje proti koronaviru v ČR, docent Rastislav Maďar, je přednostou jednoho z ústavů ostravské lékařské fakulty. Té fakulty, která přišla před časem kvůli nesrovnalostem v přijímacím řízení o akreditaci. Napravila, co mohla, ale objevily se zprávy, že novou možná nedostane, tentokrát pro nedostatek odborníků. Je to škoda, protože tamní studenti všeobecného lékařství (ztráta akreditace se netýká těch, kdo už studují) odvedli v minulých měsících spoustu užitečné práce a v regionu je potřeba lékařů velká. I zájem uchazečů o studium by byl značný. Vedení školy připouští, že se nedaří získávat odborníky tak, jak by si představovalo, ale výuku by zajistilo. A možná by časem odborníků, třeba i takových, jako je Rastislav Maďar, na Ostravsku přibylo. Faktem ovšem je, že na to, aby mohla Lékařská fakulta Ostravské univerzity vyhlásit přijímací řízení ještě letos, by škola musela dostat kladně vyřízenou akreditaci nejpozději do konce června.
První lékařská fakulta UK vzpomněla, že ve dnech 8. až 12. června 1600 proběhla v prostorách Rečkovy koleje v dnešní pražské ulici Karolíny Světlé první veřejná pitva, a to na těle popraveného zločince. Za velkého shromáždění vzdělaných měšťanů ji provedl Jan Jesenius, který po bělohorské bitvě skončil na popravišti. Pitva, na niž navazovaly další akce, měla podpořit studium lékařství v Čechách. Pražská lékařská fakulta byla od dob husitských válek v úpadku a výuka téměř neprobíhala. Sám Jesenius studoval v Německu a v Itálii.
Univerzita Karlova zřizuje pod názvem „Vzdělávání 21“nový think tank. Má pomoci systematicky zlepšovat vzdělávací soustavu a posilovat moderní pedagogické přístupy, metody a trendy, které přináší 21. století. Prvním tématem bude otázka distančního vzdělávání v českém školství. Nakonec – proč ne? Jenom jestli tank pojme taky lidi, kteří mají úplně jiné názory než ti z pedagogické fakulty. Například takový Ondřej Šteffl ze společnosti Scio podle svých slov o ničem neví.