Řemeslníci koronakrizi unikají

Přestože část živnostníků své podnikání kvůli pandemii přerušila, například zedníci, podlaháři či pokrývači měli zakázek více než dřív.

PRAHA Zatímco desítky tisíc obchodníků, restauratérů, hoteliérů a provozovatelů různých podniků musely kvůli koronaviru doslova zavřít krám, zedníkům, truhlářům, malířům a dalším řemeslníkům krize naopak spíš pomohla. Lidé, kteří nuceně zůstali doma, ať už z vůle jejich zaměstnavatele, kvůli zavření vlastní provozovny či proto, že museli hlídat svoje školou povinné děti, se totiž velmi často pustili do vylepšování svých bytů, domů i chalup.

Nyní už sice někteří řemeslníci vyhlížejí do budoucnosti opět s obavami, protože lidé začínají šetřit, a dokonce odříkají již domluvené zakázky. Mistři řemesla ale mají jednu obrovskou výhodu: je jich stále velký nedostatek, a tak zakázek budou mít nejspíš vždycky dost.

Od vyhlášení nouzového režimu v březnu až do května dalo podle čerstvých statistik společnosti Bisnode svůj živnostenský list dočasně k ledu celkem 20 tisíc lidí. Nejvíce vynucená přestávka, která se ovšem může přeměnit i v konec podnikání, postihla především obchodníky, restauratéry či hoteliéry a kadeřnice. Řemeslníkům koronavirus naopak pomohl.

Na plné obrátky

„Máme zprávy od zástupců stavebních řemesel, že měli naopak plné ruce práce – například podlaháři zmiňovali, že měli ještě více zakázek než před koronavirem. Stejně tak malíři, obkladači a podobně,“popisuje ředitelka Asociace malých a středních podniků (AMSP) Eva Svobodová.

„Zpočátku, první tři týdny po zavedení nouzového stavu, to podle informací z řemeslných cechů, s nimiž jsem v kontaktu, bylo slabší. I proto, že se zákazníci třeba báli kvůli riziku nákazy vzít malíře pokojů domů. Ale pak se to rozeběhlo,“potvrzuje také ředitel střední odborné školy Jarov z Prahy Miloslav Janeček. Nejvíce žádaní podle něj byli truhláři či podlaháři.

„Koronavirus se nás nedotkl. Jeli jsme na plné obrátky, jen rychleji než dříve, zakázek totiž bylo více,“řekl LN spolumajitel firmy zaměřené na zednické a obkladačské práce Antonín Kubát. Práce přibyla i truhlárně zaměřené hlavně na výrobu dřevěných a plastových oken, jejíž majitel si nepřál být jmenován.

Důvod, proč řemeslníci stěží stíhali, je podle ředitelky AMSP jasný. „Lidé při zavřených firmách velebili své příbytky a to se odrazilo na těchto zakázkách,“vysvětluje Svobodová. Dlouho plánované opravy a úpravy rodinných nemovitostí, na něž jejich majitelé mnohdy neměli po léta čas, totiž najednou dostaly zelenou.

„S tím naprosto souhlasím,“říká viceprezident Hospodářské komory ČR a předseda Cechu obkladačů Roman Pommer. A dodává, že zakázky přicházely i od majitelů firem, kteří odkládali plánovanou rekonstrukci kvůli tomu, že ji nebylo možné dělat za plného provozu.

Někteří řemeslníci ale přesto skončili na úřadech práce. Část z nich však mohla přilákat takzvaná Pětadvacítka, tedy vládní program pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy lidi podnikající podle živnostenského či například autorského zákona. Vláda jim pomáhá dotací 500 korun denně v maximální výši 25 tisíc měsíčně.

Chybí 250 tisíc řemeslníků Návrat lidí do práce a ke každodennímu životu ovšem možná koronavirový boom řemeslníků utlumí. Jejich zákazníci nemají či nebudou mít peníze. „Někteří nám ruší už sjednané objednávky. Chtěli třeba novou koupelnu, ale teď si to rozmysleli, protože mají obavy sáhnout na úspory,“popisuje Antonín Kubát.

Nicméně AMSP ani hospodářská komora zatím takové signály nemají. „Určitě to budou jednotlivé případy. Ale problém mohou mít větší řemeslné firmy, kterých by se mohlo dotknout potenciální zrušení plánovaných rekonstrukcí či modernizací ze strany jejich zákazníků,“soudí viceprezident komory Roman Pommer.

Na straně mistrů řemesel však stojí jedna po dlouhá léta neporazitelná síla: je jich velký nedostatek, hlavně v některých oborech. Roman Pommer, braný za autoritu v oblasti řemesel, říká, že v současnosti v Česku chybí asi čtvrt milionů řemeslníků. Nejhůře se už po léta shánějí klempíři a pokrývači.

A hned tak lépe nebude. Středoškolský ředitel Janeček říká, že o tento obor je v jeho škole, která ročně vyučí 200 odborníků, dlouhodobě nejmenší zájem. „Je to náročná práce, navíc většinou venku, v mnohdy nepříznivých povětrnostních podmínkách,“vysvětluje Janeček.