Co bude dál s Petrkovem?
Aleš Palán tomu říkal řízená destrukce. Řeč je o zámečku v Petrkově, ve kterém bydlel Bohuslav Reynek se svou ženou, francouzskou básnířkou Suzanne Renaud a dvěma syny, překladatelem Jiřím a fotografem Danielem. Už za Reynkova života (1892-1971) se toto venkovské sídlo s věžičkou, zahradou, polem, lesem a dvěma rybníky začalo měnit v poustevnu, tak jak si ji grafik a katolický básník Reynek vysnil. Mělo to své důvody, kouzlo i genius loci. Nyní je ale statek zrekonstruovaný a na prodej s tím, že realitní kancelář M&M reality holding, a. s. cenu stanovila na 21 milionů Kč. Prodává ho Reynkova vnučka Veronika, jež založila Nadaci Reynek a nakladatelství pečující o odkaz jejích prarodičů. Správa tak velkého rodinného dědictví je ale už nad její síly, navíc musí vyplatit svého bratra, dalšího majitele.
Sám Reynek se na zámečku nedaleko Havlíčkova Brodu narodil, jeho otec byl místní statkář. Básník poté žil střídavě ve Francii, kde se v roce 1926 oženil, po smrti otce se vrátil domů ujmout se hospodářství. V roce 1944 za války byli ale Reynkovi donuceni se z Petrkova vystěhovat, po několika měsících hledání nalezla celá rodina útočiště ve Staré Říši u dětí vydavatele Josefa Floriana.
Následně se mohli do Petrkova vrátit, ale to už se dostali k moci komunisté, statek byl zestátněn a Reynek na něm musel pracovat jako zemědělský dělník. V té době – jde o padesátá léta – se zcela uzavřel okolí, neopouštěl dům a pracoval na svých grafikách a básnických sbírkách. V šedesátých letech se situace rozvolnila a Reynka mohla spolu s jeho nevšední domácností plnou koček, divoce zarostlou zahradou a romantikou zpustlého zámečku objevit mladá generace literátů okolo Jiřího Koláře, Ivana Diviše nebo Ivana Martina Jirouse. Po Reynkově smrti v roce 1971 se o Petrkov dále starali jeho synové, a jak dokládá knižní rozhovor, jenž s nimi v roce 2012 vydal spisovatel Aleš Palán, statek udržovali ve stejně zchátralé podobě, jak si to jejich otec přál. Oba zemřeli dva roky po vydání knihy.
Co se zámečkem dál, je otázka. Jedni tvrdí, že by jej měl odkoupit stát či kraj a vybudovat v něm důstojné reynkovské muzeum. „Málokterý dům a místo měl a má takové vyzařování do české kultury a umění jako právě tento,“napsal v petici za jeho odkoupení básník Miloš Doležal. Palán naopak tvrdí, že takový krok Petrkovu jen ublíží. „Jak v ní (expozici) bude zachována ta autenticita, která dnes podle mnohých hrozí zmizet?“ptá se. Ať tak či onak, Petrkov je stále v nabídce realitky k využití jako muzeum, reprezentativní sídlo firmy nebo rodinná rezidence.