Vysoké školy zchudly. A žádají přidat peníze

Jak jsou financovány VŠ v Česku

PRAHA Opatření proti koronaviru připravila veřejné vysoké školy řádově o miliardy. Největší z nich, Univerzita Karlova (UK) s více než 45 tisíci studenty, proto už seškrtala rozpočet zhruba o 1,5 miliardy korun. „V důsledku koronavirové krize byly naše příjmy z doplňkové činnosti několik měsíců na bodu nula. Zastavila se řada aktivit,“řekl LN rektor Tomáš Zima.

V podobné situaci se nacházejí i ostatní vysoké školy, které proto společně tlačí na vládu, aby jim pro příští rok navýšila rozpočet. Od ministra školství sice mohou čekat podporu, ta ale na pokrytí výpadku nevystačí. „Budu usilovat o navýšení prostředků na vzdělávací činnost vysokých škol ve výši jedné až 1,5 miliardy korun,“sdělil LN Robert Plaga (ANO).

O zmíněnou sumu, pokud se ji šéfovi resortu podaří prosadit, se totiž bude muset podělit celkem 26 veřejných vysokých škol. Jejich rektory neuklidnil ani ministrův příslib navyšování prostředků v následujících letech.

„Vysoké školství, stejně tak to regionální, by nemělo být předmětem jakéhokoli krácení pro další rozpočtové roky. Školství nesmí být oblastí, ve které se začne škrtat a šetřit, a to ani tehdy, udeří-li hospodářská krize. Investice do vzdělávání se v budoucnu mnohokrát vyplatí,“řekl LN ministr Plaga s tím, že zvyšování objemu peněz pro školství je dlouhodobou strategií jím řízeného resortu.

V tom nalézá – pochopitelně – podporu z řad zástupců vysokých škol. „Česká konference rektorů apeluje na vládu ČR, aby dodržela svůj závazek navyšovat finanční prostředky do vysokého školství, které prokázalo, že je strategickou infrastrukturou státu. Investice do lidského kapitálu by měla být v období překonávání následků koronavirové pandemie logicky nezpochybnitelnou vládní prioritou,“stojí v usnesení, jež rektoři dohodli na svém čtvrtečním jednání.

Finanční ztráty tuzemských vysokých škol způsobené restrikcemi během epidemie – zejména důsledky několikaměsíčního zmrazení chodu univerzit, jež na řadě z nich přetrvalo až do konce akademického roku – jsou značné. Byť čísla dosud nejsou konečná, už teď se pohybují v desítkách až stovkách

Veřejné vysoké školy v České

■ republice – kupříkladu Univerzita Karlova se sídlem v Praze, Masarykova univerzita v Brně či Univerzita Palackého v Olomouci – jsou financovány z více zdrojů. Přibližně 70 procent jejich příjmů tvoří peníze poskytované ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Další částky pak putují z dalších kapitol státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí a krajů, z poplatků spojených se studiem, z výnosů z majetku a také z příjmů z darů a dědictví.

milionů korun, v případě zmíněné UK přesahují miliardu.

„První odhady výše ztrát se pohybují v řádu desítek milionů, tedy několika procent ročního rozpočtu. Univerzita na ně bude reagovat částečně provozními úsporami či odkladem některých investic na další roky, zčásti budou použity i zdroje z fondů, na kterých jednotlivé fakulty v minulých letech spořily s cílem financování rozvoje učeben a výzkumných pracovišť,“potvrdil LN rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička.

Rozpočet vysokých škol na letošní ■ rok činí zhruba 27,4 miliardy korun.

V České republice je 26 veřejných ■ vysokých škol, dvě státní vysoké školy a 33 soukromých vysokých škol.

V akademickém roce 2019/2020

■ studuje na vysokých školách v Česku v úhrnu 288 915 lidí, z toho na veřejných 261 269. Největší a nejstarší tuzemskou vysokou školou je Univerzita Karlova s 45 456 studenty.

Univerzity přišly o příjmy z ubytování studentů na kolejích a stravování v menzách, o platby od zahraničních studentů, úhrady různých kurzů kupříkladu v rámci celoživotního vzdělávání, o platby plynoucí ze smluvního výzkumu, ale i o úhrady za poskytnutí hotelových služeb.

Výzvy k úsporám

„A v neposlední řadě očekáváme také výpadek u příjmů z poplatků za nadstandardní dobu studia, který se promítne do poklesu tvorby stipendijního fondu i v následujících několika letech,“uvedl rektor brněnské Masarykovy univerzity (MU) Martin Bareš.

Největší úbytek výnosů očekává MU v kolonce neveřejných zdrojů, a to až 230 milionů korun. „S jistotou počítáme s velkým výpadkem v příjmech kolejí a menz, odhad se pohybuje okolo 70 milionů korun,“řekl LN Bareš s tím, že všechny fakulty a hospodářská střediska spadající pod univerzitu byly vyzvány k hledání úspor ve stávajících rozpočtech nejméně ve výši deseti procent.

Také účetnictví Českého vysokého učení technického (ČVUT) teď nejvíc „potápí“výpadek příjmů z neobsazených kolejí. „K 30. dubnu to bylo minus 15 milionů korun, na čísla za květen ještě čekáme. Mzdy pracovníků v menzách byly pokryty z projektu Antivirus I,“řekl Jiří Boháček, kvestor ČVUT. K úpravě rozpočtu univerzita zatím nesáhla.

Plaga věří, že vysoké školy dokážou krizi vybalancovat. „Mají své fondy provozních prostředků. Jako správní hospodáři si tyto peníze odkládaly a jsou schopny se s krátkodobými následky krize vyrovnat,“uvedl ministr. „Omezíme sportovní aktivity, spolkovou činnost a další,“řekl rektor UK Zima. „Masaryčka“počítá třeba s redukcí stipendijního fondu.