Evropský plán obnovy
BRUSEL/PRAHA fondu obnovy ve výši 750 miliard eur, který Evropě pomůže vymanit se z krize zaviněné pandemií koronaviru. Byť se státníci shodli, že se evropská ekonomika restartovat musí, spory trvají ohledně čísel a klíče, dle nějž se naporcuje obří balík peněz.
Kupříkladu český premiér včera odmítl, aby se sumy eur z chystaného fondu obnovy rozdělovaly pro jednotlivé státy dle míry nezaměstnanosti za posledních pět let, jak navrhuje EK. Argumentoval, že tento ukazatel nemá s pandemií nic společného. Česko, které až dosud mělo nezaměstnanost trvale nízkou, by kvůli tomu přišlo o peníze. „Snižuje to alokaci pro naši republiku zhruba o šest miliard eur. S tím nemůžeme souhlasit,“uvedl Babiš. „Kritéria rozdělování musejí být spravedlivá pro všechny,“dodal a navrhl, aby se spíš bral v potaz meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) či míra hrubého národního důchodu.
Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že spory mezi zástupci jednotlivých států přetrvávají, má však v úmyslu hledat kompromisy. V příštích dnech ho tak čeká maraton separátních vyjednávání. Plody svého úsilí chce sklidit na červencovém setkání lídrů v Bruselu.
„Obsah je to hlavní“
Zasypat příkopy a urovnat letité neshody během několik týdnů se však jeví jako nezdolatelný úkol. „Někteří si myslí, že objem peněz je příliš vysoký. Jedna skupina států chce pouze granty, jiná se zase zaměřuje plně na úvěry,“uvedla německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že EU by se měla soustředit i na to, aby peníze mohly rychle proudit, bez zbytečné byrokracie. Před přílišným spěchem však varoval nizozemský premiér Mark Rutte. „Obsah je to hlavní,“zdůraznil s tím, že případné nenalezení dohody do poloviny července až tak velkou škodu nezpůsobí.
Na rychlosti je ale nutné nabrat při rozhodování o víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027. K tomu český ministerský předseda poznamenal, že jej lze projednávat odděleně od dohadů o fondu obnovy. „Stále vidím prostor pro úpravy v jednotlivých kapitolách, konkrétně posílením tradičních politik,“zdůraznil Babiš. Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu, není příliš nakloněn jakýmkoliv novým vlastním zdrojům, které by neúměrně dopadly na státy s nižšími příjmy. Vedle toho by zrušil rabaty, jež využívají někteří čistí plátci, aby získali zpět část svých příspěvků do eurofondů.
Z případného krachu dohody o evropském plánu obnovy varovala
Evropská komise (EK) navrhuje ■ podpořit ekonomiku EU, postiženou koronavirovou krizí, speciálním balíkem opatření v hodnotě 750 miliard eur
(přes 20 bilionů korun).
500 miliard eur z toho mají být
■ přímé platby (granty), 250 miliard má jít na úvěry.
Podle propočtů EK by nejvíce
■
měla inkasovat Itálie, která má v součtu sum z grantů a úvěrů dostat 173 miliard eur. Následují Španělsko se 140 miliardami a Polsko se 63 miliardami. Česko má dostat přes 19 miliard. Navržené částky se mohou změnit, pokud dojde k úpravě „rozdělovacího“klíče, o což vedle postkomunistických států usiluje i část zemí ze západní části Unie.
EU si na provedení plánu
■ vypůjčí, vydá kvůli tomu evropské dluhopisy s až 30letou dobou splatnosti, bude je splácet od roku 2028. Dluhopisy budou zaručeny rozpočtem EU.
lídry sedmadvacítky i Evropská odborová konfederace. Coby důsledek koronakrize Evropě podle odborářů hrozí ztráta až 42 milionů pracovních míst, z toho zhruba 400 tisíc jen v Česku. „Neříkáme, že musí přistoupit na první papír, který leží na stole, ale myslíme si, že jsou věci, o kterých diskutovat jde. Chceme, aby členské země v sobě našly sílu a hledaly dohodu, přestože mají poměrně rozdílná stanoviska,“řekl LN Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Premiér Babiš v reakci na apel odborů potvrdil, že bere zřetel na pracovní místa občanů v České republice. „Naším hlavním úkolem je, abychom coby republika udrželi míru nezaměstnanosti tak nízko, jak se nám to dařilo v posledních letech, a hom podpořili zaměstnanost u nás doma a postarali se tak o naše občany,“řekl LN.