Jaderný odpad se obcím zaplatí
Jako nejvhodnější místo pro skladování vyhořelého jaderného paliva v hlubinném úložišti se v Česku jeví čtyři lokality. „Každá z obcí v nakonec finální lokalitě dostane z jaderného účtu jednorázově příspěvek 50 milionů korun,“popsal v rozhovoru pro LN Jan Prachař, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
LN Projekt hlubinného úložiště pro jaderný odpad se zásadně posouvá. Co to přesně znamená?
Celá problematika se v Česku řeší už patnáct dvacet let. A stejně dlouhou dobu jsou součástí tohoto procesu i obce. My vyhodnocujeme jednotlivé informace od roku 2017. Všechny lokality, jež připadaly v úvahu, byly prověřeny na stejnou úroveň. Poradní panel expertů, složený především z odborníků, nyní navrhl zúžit počet lokalit z devíti na čtyři. Není to definitivní rozhodnutí, jde o doporučení expertů postavené na vědeckých poznatcích. Rád bych k tomu dodal, že hlubinné úložiště není českým unikátem, je to mezinárodní fenomén, který řeší všechny vyspělé země, ať už Švýcarsko, Kanada, Francie, Švédsko, nebo Německo. Je to také uznávané řešení, které lidstvo umí zvládnout.
LN Buďme tedy konkrétní – která čtyři místa jste vybrali?
Jde o lokality Březový potok, Horka, Hrádek a Janoch. Týká se to tedy tří krajů – Plzeňského, Jihočeského a Vysočiny, kde jsou lokality dvě. Zdůrazňuji, že jde o doporučení, nikoliv finální rozhodnutí. Naše závěry doporučil jako technický podklad pro zúžení finálního výběru lokalit i poradní panel expertů.
V našem rozhodování nehrálo roli, jaký byl kde proti případnému úložišti odpor. Je to čistě vědecký výsledek. Udělali jsme to, co umíme a co je náš úkol – vyhodnotit to technicky.
LN Jaké technické parametry tedy rozhodly?
Velmi dobře dopadla na vybraných lokalitách kritéria v oblasti dlouhodobé bezpečnosti, což je naprosto zásadní. Vedle toho jsme posuzovali technickou proveditelnost, provozní bezpečnost a vliv na životní prostředí. Nasbírali jsme a vyhodnotili obrovské množství dat. Obecně mají vybrané lokality dobré geologické vlastnosti a relativně velkou rezervu pro umístění úložiště, to znamená, že masa horniny je velká, což je v tomto případě ideální. Některé lokality mají i výborné charakteristiky z hlediska rychlosti a charakteru proudění podzemní vody, teče tam velmi pomalu.
LN Ve vybraných lokalitách tedy teď začnete vrtat?
Materiál nyní posoudí ministerstvo průmyslu a obchodu, rozhodující slovo pak bude mít vláda. Další průzkum se neuskuteční dřív, než bude schválen a účinný zákon o zapojení obcí, který se nyní připravuje. A i kdyby nebyl, průzkum nezačne dřív než v lednu 2023, pokud tedy samy dotčené obce nepodpoří dřívější zahájení prací.
K jakémukoliv vrtu je tedy ještě dlouhá cesta, která povede přes různá povolení. V mezičase také budeme monitorovat životní prostředí, přítomnost radonu, vydatnost a kvalitu vody ve studnách a seizmicitu. Všechno, co zjistíme, pak dáme k dispozici obcím, aby mohly informace využít pro svoji potřebu. Hodláme s obcemi řešit i jednotlivé aspekty hlubinného úložiště, rádi bychom ustavili pracovní skupiny, kde bychom starosty pravidelně informovali, co se děje. Chceme také slyšet jejich požadavky.
Průběh samotných průzkumů bude podobný jako v uplynulých letech, kdy jsme dělali geofyzikální měření. Skupiny pracovníků budou chodit v terénu s různými přístroji. Přibude k tomu vrtání mělkých i hlubokých vrtů.
LN Bude možné lokality, jež pro úložiště nakonec vybrány nebudou, vrátit do stavu, kdy nikdo nepozná, že tam nějaký vrt byl?
Ano. Obdobných vrtů jsou v Česku tisíce.
LN Na základě geologického průzkumu se pak už vybere finální a záložní lokalita?
Ano. Z vrtů chceme získat tak podrobné informace, abychom se už nemuseli zabývat tím, kde je lepší či horší geologie, ale abychom se už mohli víc zaměřit na kritéria, jež se bezprostředně týkají vlivu na obyvatelstvo. Tedy aby tam úložiště objektivně vadilo co nejméně. To se bude moct stát jen díky tomu, že bezpečnost a proveditelnost budou všude splněny na sto procent.
Vytipované lokality pro trvalé úložiště radioaktivních odpadů
LN Kolik jaderných zdrojů by mělo úložiště pojmout?
Všechny stávající a plánované nové. Počítá se do toho i materiál z likvidace jaderných elektráren. Gros však tvoří vyhořelé jaderné palivo, což není nic imaginárního, už existuje, jen se skladuje v nadzemních skladech v areálech jaderných elektráren. A nejde jen o odpady z jaderné energetiky, je to i odpad z nemocnic, průmyslu či výzkumu. Všechen se musí uložit. I kdybychom ustoupili od jaderné energie – jak to učinili třeba v Německu –, pořád musíme vyřešit to, co už tady máme.
LN Pět lokalit z výběru tedy odpadlo, co odpadne spolu s nimi?
Díky informacím, které jsme získali z povrchového měření, si můžeme dovolit je opustit. Jinými slovy, všechno to, co z povrchu zjistit šlo, jsme zjistili, nic lepšího už nezjistíme. Musíme pod povrch. Dělat geologický průzkum na všech devíti lokalitách by bylo ekonomicky velmi náročné, proto jsme teď vybrali čtyři nejlepší. Tím ušetříme náklady za průzkumné práce, což dohromady dělá jeden a půl miliardy.
LN Budou obce, které postoupily do užšího výběru čtyř lokalit, dostávat peníze i nadále, nebo teď platí nová pravidla?
Budou je dostávat hned, jak obnovíme průzkumná území, což by mělo být nejpozději v tom zmíněném roce 2023. Pouze kdyby samy obce chtěly, třeba proto, aby to bylo rychle hotové a aby věděly, na čem jsou, bychom mohli v průzkumech pokračovat dřív – a obce by tedy i dostávaly peníze. Hned jak budou průzkumná území stanovena, budou mít obce ze zákona nárok na peníze z jaderného účtu, což jsou řádově jednotky milionů korun ročně každé obci. V legislativním procesu jsou nyní také jednorázové příspěvky za výzkumy, které už proběhly, a to je jeden milion korun pro každou dotčenou obec bez ohledu na průzkumná území. Až bude vybraná finální lokalita, bude stanoveno takzvané chráněné území a s tím jsou spojeny další finanční příspěvky.
LN Jak velké?
Každá obec ve finální lokalitě dostane z jaderného účtu jednorázově příspěvek 50 milionů korun. Každý další rok až do doby, než se úložiště spustí, bude dostávat další jednotky milionů korun ročně. To už dnes stanoví zákon. Každá obec ve finální lokalitě by tak měla být v roce 2065, kdy by mělo úložiště začít fungovat, bohatší o stovky milionů korun. Zákon myslí i na poplatky za provoz a ukládání radioaktivního materiálu, a to jsou v tomto případě řádově další stovky milionů po celou dobu provozu úložiště.
LN Budete právě na tento fakt lákat obce, aby byly vůči úložišti smířlivější?
Rádi bychom dosáhli toho, aby se obce na úložiště přestaly dívat jako na hrozbu, ale začaly ho brát především jako příležitost. Úložiště má svá pozitiva, přinese s sebou pracovní pozice, v lokalitě bude poptávka po řemeslech, přinese to podnikatelské příležitosti i poptávku po stravování či ubytování. Kupříkladu ve Francii vznikly poblíž úložiště vědecký archiv a hotel. Ale je to také o důvěře. Snažíme se. To, co jsme my osobně slíbili, jsme dodrželi. Sedmnáct let posloucháme dotčené komunity, říkáme jim své názory, nyní byly v poradním panelu. Neznám v Česku žádný jiný projekt, ve kterém by se investor nebo stát takovým způsobem snažili komunikovat, vyjednávat a vyjít vstříc. Celý proces byl mnohokrát přerušen, aby se nastavily kompenzace a pravidla.
LN Kolik bude příprava úložiště stát?
Celkově bychom se měli dostat na 130 miliard, což je částka za přípravu, realizaci, provoz a uzavření. Jen stavba by měla vyjít zhruba na 30 miliard. Původci radioaktivního odpadu, což jsou například i rentgeny a laboratorní přístroje, platí odvody na jaderný účet. Státní rozpočet to tedy nezatíží. Předpokládáme, že se budou stavět nové zdroje atomové energie. To znamená, že peníze budou na jaderný účet přicházet kontinuálně. Musíme se zkrátka připravit na to, že se nenajde žádné lepší řešení, jak s jaderným odpadem naložit. Naším cílem je proto připravit hlubinné úložiště, abychom nepřenášeli zodpovědnost na budoucí generace. Nebudou muset začínat od nuly.